Dave Fish & Laura Level - rozhovory

Jaké jsou vaše iniciály? Celé jméno, věk, město původu….

Dave Fish: David Rybář aka Dave Fish, 29 let, Brno.

Laura Level: Laura Level, vlastním jménem Silvie Stehlík. Narodila jsem se v Uherském Hradišti, nyní žiju v Praze, kde studuji psychologii na filozofické fakultě. Je mi 25 let.

Kdy a jak jste se poprvé seznámili s taneční scénou a elektronickou hudbou?

Dave Fish: S elektronickou hudbou jsem se seznámil v r. 1990, kdy jsem si prošel stádiem tvorby tracků na svém prvním počítači Commodore C64 a posléze na různých typech Commodore Amiga. Elektronika me tak nadchla, že mi rodiče v r. 1993 koupili za tehdy pro mě monstrózní sumu můj první synťák Kawai K11, který byl v tom roce horkou novinkou a svými zvukovými možnostmi naprosto převyšoval programy na počítači. Pak následovaly další mašinky, Atari ST s Cubase, PC atd. S taneční scénou jsem se seznámil někdy v r. 1998 na brněnském Fan Favoritu. Tenkrát dostávaly svoji podobu dnes kultovní brněnské techno párty, nebo třeba server Rave.cz.

Laura Level: Léto 2000 jsem trávila v Amsterdamu, byla jsem se projít večerním městem, když začalo    pršet, nejblíže byl klub Mazzo, kam jsem se schovala před deštěm. Hráli tam drum, techno i minimal. U té hudby jsem už zůstala.

Jak dlouho se na taneční scéně aktivně pohybujete?

Dave Fish: Od té doby, co jsem si pořídil gramce a mix, tedy zhruba 5 let.

Laura Level: Od roku 2001, na první party jsem hrála asi po třech týdnech mixování, a za tři měsíce jsem jela na Red Bull Music Academy.
 
Čemu konkrétně se věnujete?

Dave Fish: Co se týče muziky tak produkci všemožných stylů od triphopu až po techno. Dále svému labelu Exwired.org Rec., kde vydávám převážně techno. Jako DJ hrávám našláplý progressive house a hard techno. Do budoucna je pro mě nejvyšší prioritou produkce a to nejen v rámci labelu a techna, ale rád bych vydával i nezávislé poslechové věci.

Laura Level: Od roku 2002 spolupracuji s Rodentem. Můj djský set je doplněn o jeho live-act ve formě samplů či melodie z VST. Hrajeme i jako kapela každé tři měsíce v Roxy, či příležitostně v pražských klubech jako Mecca, Matrix atd.
Nyní se intenzivně věnujeme produkci, směřujeme ke kořenům tvrdé elektroniky. Chceme dělat sice hudbu elektronickou, ale živou. Nebaví mě už jen pouštět desky. Chci skládat, hrát a když na to přijde i zpívat. Rodent používá notebook s VST instrumenty, exluzivně s námi vystupuje i geniální klávesista Jan Czerny.


Jaké jsou vaše aktuální podmínky pro činnost? Změnily se od začátků?

Dave Fish: Řekl bych, že dobré, protože můj hlavní zdroj příjmů je mimo taneční scénu. To mi dává určitou nezávislost a možnost dělat jen to, co mě baví. Zezačátku byl problém financí téměř zásadní, teď řeším spíš nedostatek času. Své domáci studio postupně dostávám do podoby, kterou potřebuji pro práci přičemž se snažím nezadlužovat.

Laura Level: Podmínky si přizpůsobím podle potřeby. Nic není nemožné.

Popište prosím historii vašich projektů/hraní.

Dave Fish: Působil jsem v několika elektronických a rockových projektech, dělal hudbu pro dokumentární filmy, léčitelské nahrávky. Věnoval se skládání New Age, EBM nebo různých hůře stravitelných hudebních experimentů. K Djingu mě vlastně dohnala únava z neustálého skládání hudby, kterou ocenil jen úzký okruh lidí a tak jsem se začal věnovat mixování techna. Bylo to snadnější, rychlejší a také zábavnější. Začal jsem se objevovat na středně velkých akcích - některé jsem také pomáhal organizovat a připravoval se na vydávání vlastních vinylů.

Laura Level: V roce 2001 jsem začala s djingem, o dva roky později jsem potkala Rodenta, s kterým jsme začali vystupovat na parties živě, nyní vystupujeme i jako skupina.

Popište prosím způsob své práce.

Dave Fish: První je nápad, nějaká idea a samozřejmě její účel a určení. Přijde při práci, sledování filmu či videoklipu, mixování nebo poslouchání hudby, někdy třeba při procházce u moře. V hlavě slyším určitý obecný sound, který se posléze snažím realizovat na počítači. Donekonečna omýlám jeden kus, ladím a vyvažuji zvuky a efekty, komplikuji nebo zjednodušuji, s časovým odstupem vše celé překopávám. Když jsem spokojen, dle citu začnu aranžovat vývoj – vrcholy, zlomy, nástup a útlum. Pak testuji v kontextu setů, co hrávám nebo muziky, ke které daná věc pasuje.

Laura Level: Ke skládání používáme Cubase SX s VST instrumenty, Wavelab atd. Příležitostně spolupracujeme s živými hudebníky.

Jaké styly hrajete?

Dave Fish: Funky hard techno, progressive house a techhouse, někdy i ambient a triphop.

Laura Level: Electronickou hudbu.

Jakou techniku používáte k produkci?

Dave Fish: Základem je PC se sequencerem Cubase, MIDI interface Unitor8, digitální zvuková karta RME, digitální pult Ramsa DA7 a synťáky, samplery a efekty. Dříve to byl hardware (EMU, Roland, Korg atd.), nyní spíše software (Halion, Kontakt, Plex, Sh1001, Absynth, Waves, TC atd.)

Laura Level: Ke skládání používáme Cubase SX s VST instrumenty, Wavelab atd. Příležitostně spolupracujeme s živými hudebníky.

Bylo/je těžké se mezi matadory prosadit?

Dave Fish: Prosazení se je spíše otázkou toho, koho jak moc dobře znáš a co má z toho, když Ti pomůže, než otázkou zdravé konkurence. Tedy, lehké to není.

Laura Level: Bez managera je to těžké...talent není bohužel rozhodující...

Jak si děláte promo – PR?

Dave Fish: Dělám víceméně jen PR labelu a vycházejících desek, což automaticky částečně pomáhá i bookingu. PR managera nemáme a navíc jsem odpůrce v poslední době rozšířených PR metod založených na zveřejňování polopravd a hloupostí typu bulvár. Nechávám to tedy samo přirozeně krystalizovat.

Laura Level: To je záležitost našeho managera DJ Lucasche a Alice Novákové.

Máte managera – booking?

Dave Fish: V současné době již ne. Práce managera, který za sebou nemá silné médium nebo akci, je velmi nevýhodná ne-li nemožná a proto se ji nevyplatí dělat ani finančně ani jako koníček. Dnes je totiž důležitější spíš to s kým se kamarádíš, spíš nebo komu co za co nabídneš, než co v hudbě přinášíš.

Laura Level: Ano je to zase DJ Lucasch.

Jaké máte zkušenosti s promotéry – provozovateli klubů?

Dave Fish: Jsou mezi nimi féroví a poctiví, za které bych dal ruku do ohně, ale Ti jsou spíše vzácností. Většinou jsou to lidé, kteří už ztratili své ideály a snaží se za každou cenu vydělat/neprodělat a vlastní hudba nebo úroveň a kvalita zábavy je příliš nezajímá. A nelze se jim divit. Je to prostě džob jako každý jiný a promotér/produkční si hodně rozmyslí, jestli bude ze svého financovat kvalitní zabavu lidem, kteří to neocení potom, co opakovaně prodělá vysoké částky. Tento druh zábavy je finančně velmi nejistý a hudební kultura u nás nepříliš vysoká.

V čem si myslíte, že jste výjimeční?

Dave Fish: Nemyslím, že jsem v něčem extra výjimečný, ale jsem rád, že se mi postupně daří dosahovat cílů, které si vytyčím. Prostě dotahuji věci do finále.

Byl Lenin žena?

Dave Fish: Kdyby byl, celá střední a východní Evropa by zřejmě byly úplně někde jinde. Kde, to si však odhadnout netroufnu.

Laura Level: Byl žena stejně jako Adolf Hitler.

Jaký je váš názor na oficiální scénu a velké promotéry?

Dave Fish: Scéna je v útlumu a platí zde, že tonoucí se stébla chytá. Proto každý dělá co může, aby si vydobyl nebo udržel nějaké to své místo na slunci. Velké promotéry považuji za podnikatele. Buď je jejich záměr ekonomicky zajímavý nebo ne. V případě, že ne, měli by hledat příčinu proč tomu tak je. Třeba nenabízet pořád to samé a přijít s něčím novým, ale chápu, že to není snadné. Scéna a promotéři by se měli posunout od modelu, kdy ruka ruku myje k profesionálnímu a pokrokovému přístupu. Na to jsme ale asi příliš malá země.

Jaké akce navštěvujete ve svém volném čase?

Dave Fish: Spíš neutrální kluby nebo žádné. Nechci trávit život jen na akcích.

Laura Level: Hlavně koncerty elektronických kapel.

Jaký druh taneční hudby posloucháte?

Dave Fish: U práce mi nejlépe sedí poslech setů velmi lehkého a ne příliš vlezlého progressive house nebo downtempa. Líbí se mi Leftfield, nepopové věci od Faithless atp. V podstatě vše, co není provoplánově líbivé a po druhém poslechu otravné, ale spíše čisté a hudebně dospělé. Něco, co sám zatím dělat tak jak bych chtěl neumím.

Laura Level: EBM, ambient a minimal.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Dave Fish: Těžko říct, v muzice asi relativně úspěšné nastartování labelu i mimo ČR, v životě pak svoji přítulkyni.

Laura Level: Nedělím svůj život na výhry a prohry.

Co považujete za svou největší prohru?

Dave Fish: To si nevzpomínám a ani se nebudu moc snažit :)

Laura Level: Nedělím svůj život na výhry a prohry.

Zasáhla vás nějak tzv. krize taneční scény?

Dave Fish: Moc ne. Akce nepořádám, desky neprodávám, hraní mám celkem dost a navíc na taneční scéně nijak nelpím. Tomu, co mě baví, se budu věnovat dále nezávisle na nějaké krizi.

Laura Level: Ano, byla to bolestná rána... :)

Jaké jsou  vaše perspektivy do budoucna?

Dave Fish: Velmi pozitivní. Ztráta iluzí je idální výchozí bod pro aktivity, od kterých člověk příliš neočekává a jen se jimi baví :)

Laura Level: Věnovat se kapele a produkci.

Co jsou to koněmažidle?

Dave Fish: Zeptej se mě za rok.

Laura Level: Druh sportovního náčiní ve tvaru koňské hlavy.