ROZHOVOR
Thom Herian: "Duch rave scény: Sex, drugs & rock´n´roll"
Thom vystudoval hudební konzervatoř, obor Bicí nástroje. Svou energii vkládá a vkládal do projektů Sato-San To, Segundo, Montage s Klárou Vytiskovou a především sólového Drama Jacqua. Při jeho vystoupeních ho doprovází celá řada našich úspěšných MCs, jako jsou Vaant, Jacob, Lindee a další. Hraje v kapelách: Jitka Charvátová & The Mother Ducks, Al Yaman a S.O.I.L. Kromě bicích ke svému hraní používá i různé elektronické mašinky, díky kterým jsou jeho vystoupení hodně živá a hlavně originální. Dále pořádá work shopy, vyučuje hru na bicí a tak se nabízelo hned několik důvodů, proč Thoma vyzpovídat...
Jak jsi se vlastně dostal k muzice?
K muzice mě přivedl otec, který mě přihlásil do hudební školy na hodiny houslí, poté piána a až posléze na bicí. Ty mě vždycky lákaly už kdysi, když stály v hudebce v rohu - úplně svítily jakousi aurou. Tehdy jsem používal jehlice na pletení a malý soudek od piva, což byl buben, na stěně byla lišta, to byl činel, a pak jsem měl ještě plastovej lavor a už to jelo. První bicí jsem dostal od dědy, který byl muzikant a to mi bylo dvanáct let.
Staráš se o celou řadu projektů... Který máš nejradši a kterému věnuješ nejvíce času?
Já mám různá období, takže jednou to je víc taneční, jednou zase víc experimentální, takže střídám nálady. Teď třeba momentálně hodně pracuji na projektu Drama Jacqua. Snažil jsem se udělat celé experimental drum´n´bass album s různými hosty, hlavně s ženskými vokály, například s Lindee, Natálií Kocábovou, Zuzanou Kropáčovou (S.O.I.L.) a Jitkou Charvátovou, s níž tam mám dubstepový track. Taky chceme udělat nové věci se Sato–San To a eventuálně obnovit Segundo. Teď taky spolupracuji s Jitkou Charvátovou & The Mother Ducks a album Feed My Lion připravujeme pro živé koncerty.
Kromě vlastních projektů taky hraješ v kapelách AL-Yaman, S.O.I.L., Jitka Charvátová & The Mother Ducks - jak to všechno stíháš?!
Žádný z těch projektů není mainstreamový a proto čím více projektů, tím více hraní. A oceňuji u toho i vlastní seberealizaci, že se můžu vyjádřit hudebně více směry. Týden je dlouhý a naše republika je malá, takže těch nabídek na hraní zase není tolik, že by se to stíhat nedalo...
Jak vlastně vypadá tvůj všední den?
Vstávám kolem deváté hodiny, pak si jdu zaběhat nebo nějak jinak protáhnout tělo. Poté řeším maily a s tím spojené administrativní záležitosti. Odpoledne mi začíná výuka hry na bicí a na to navazuje zkoušení a vlastní tvorba. Nejčastěji mám tvůrčí období v noci, když je takový klid a taková zvláštní energie.
Jak začala tvoje spolupráce s Klárou Vytiskovou? Je pravda, že jsi ji objevil dřív, než začala zpívat s Toxique?
Kláru jsem objevil zcela náhodou, když jsem hledal zpěvačku do projektu. Jedna má kamarádka mi na ní dala kontakt. Toxique jako takoví tenkrát ještě neexistovali, ale už spolu hráli, akorát v trochu jiné formě. S Klárou jsme nahráli album King Or Queen, na kterém jsme dělali tři roky, v průběhu těch let vznikli Toxique a tak se začala věnovat hlavně kapele. Ta je spíš lifestylová a popová než experimentální a proto Klára řekla, že nechce mít dvojí tvář a proto jsme se také rozešli.
Minulý rok jste s projektem Sato-San To vyhráli soutěž Colours Talents, kterou pořádá festival Colours of Ostrava. Co vám to přineslo?
Nahráli jsme debutovou desku Salep, a protože jsme to už vloni nestihli, zahrajeme si na festivalu Colours of Ostrava letos. Navíc máme zaštítění od Indies Scope, že se bude album distribuovat v jejich sítích.
Čtenáře techno.cz bude asi nejvíc zajímat tvůj sólový projekt Drama Jacqua. Řekni nám o něm něco víc...
Poslední dva roky jsem v rámci projektu Drama Jacqua shromažďoval materiál ke zkompletování alba, které se bude jmenovat White Horse. K titulní stejnojmenné skladbě Ondra "Fishman" Rybář vytvořil videoklip. Album je však stále rozpracované, v této fázi se chystám dotáčet živě hrané, akusticky znějící bicí, které budou ve finále promíchány s těmi elektronickými, programovanými. V březnu chystám pár koncertů se speciálním hostem. Je to francouzský MC alžírského původu Al-Amdiez a slyšet nás můžete v Praze, ve Znojmě a v Olomouci.
Vloni ti vyšel klip ke skladbě White Horse... Mně se hodně líbí, máš na něj nějaké ohlasy?
No, on nevyšel, my jsme ho jen zveřejnili. :) Ten klip jsem dělal sám, protože jsem se chtěl nějak realizovat v tomhle stylu. V poslední době jsem hodně pobýval na D´n´B akcích, kde jsem na sebe nechal působit různé vlivy a v tom klipu jsem chtěl přesně vystihnout ducha rave scény, kterým je "Sex, drugs & rock´n´roll"! (smích)
Ty jsi taky začal vyučovat hru na bicí... Jak to jde a co všechno vyučuješ?
Začal jsem před čtyřmi lety v jedné soukromé škole. Na vlastní triko jsem začal podnikat až od letošního roku. Časem bych se chtěl propracovat k opravdu adekvátním lidem, protože teď učím hlavně začátečníky nebo ty, kteří to mají jako koníčka. Vyučuji hlavně bubnování a elektronickou produkci pro live performance.
Jaký máš názor na stále větší komercionalizaci D´n´B scény?
Já si pochutnávám na starších věcech 90. let, jako je třeba Ed Rush a další... Co mám ještě hodně rád, to jsou třeba Commix, ti dělají takový ten opravdu zajímavý a mnohem hlubší D´n´B. Jinak ty mainstream záležitosti se mě moc netýkají. Myslím si, že by si teď měl D´n´B tak na 10-20 let odpočinout, což se v podstatě děje zpomalováním do těch dubstepových luhů a hájů a pak by se to mohlo zase zrychlit.
Co máš v nejbližší době v plánu?
Chtěl bych dokončit album Drama Jacqua - White Horse a najít pro něj nějaký kloudný český label. Dál bych chtěl pokračovat se Sato–San To, s nimiž teď křtíme v Jazz Doku album a možná i obnovit Segundo. Teď 16. března taky pořádám právě v klubu Jazz Dock jungle-dnb-electro/accustic workshop a tak jste milí čtenáři všichni srdečně zváni...
foto: archiv