Skyline: "U Private Madness, Public Danger jsme měli od začátku jasno..."

Čau kluci, tak jaké máte zážitky z uplynulého léta? Jste ready na podzim?

MC Nu C: Léto bylo rozhodně super, i když bylo tak trochu odlišné od těch předešlých, protože naše zpěvačka na jaře porodila miminko a začátek festivalové sezóny jsme nestihli. Ale i tak jsme si to rozhodně užili, měli jsme spoustu povedených koncertů, dokonce jsme hráli i v Řecku...

A máte tedy už nějaký TOP fesťák?

MC Nu C: V posledních letech je to tradičně Rock For People...

Radek: Letos to byl hodně silný koncert!

MC Nu C: To jo! Hráli jsme vlastně úplně na konci posledního dne a v podstatě jsme ani nečekali, že tam bude tolik lidi a jsme samozřejmě rádi, že tam zůstali...

V průběhu léta jsem postřehla, že Hoffy a MC Jacob rozjeli nějaký vlastní projekt a mají docela slušně nabitou fanouškovskou stránku na Facebooku. O co se vlastně jedná?

Hoffy: Je to vlastně náš párty projekt, ve kterém spolu s MC Jacobem jezdíme na akce, i když děláme i vlastní tracky... Ale to je ještě v začátcích. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet...

A ty vtipný videa tam?

Hoffy: To je vlastně jedno video, který jsme natočili s Jacobem v Řecku. Byli jsme tam na dovolené celý měsíc a potom jsme tam dokonce hráli i s celou kapelou.

V tuhle chvíli asi nejvíc, co naše čtenáře zajímá, je vaše nová deska s neobvykle dlouhým názvem "Private Madness Public Danger"… Jak jste k němu vlastně došli?!

Radek: Při procesu vymýšlení názvu desky se nám vždycky sejde strašně moc variant a hledáme tu, která bude k albu nejvíc sedět. Vždycky je tam celkem dost hovadin, ale i docela zajímavý kousky. Tahle deska je tentokrát pojata tak trochu "šíleně" a tak jsme se nakonec shodli, že právě tenhle název nejlépe vystihuje její atmosféru. Nechali jsme se inspirovat seriálem Profesionálové, protože právě takto se jmenuje úplně první díl a je to o chlápkovi, který se rozhodl otrávit nádrž s pitnou vodou...

Takže až takhle šílená ta deska je?

Radek: Rozhodně jo! (smích)

A když to srovnáme s tou minulou deskou Escapism, o které jste se prý vyjádřili jako o "nejvíc Skyline desce", jak byste se podobně vyjádřili o téhle?

MC Nu C: To jsme někde říkali, jo? (smích) Ale jo vlastně. Jenže o téhle bych řekl, že je to ještě víc Skyline deska. Myslím, že je na ní poznat, že jsme se jako frontmani skvěle spojili a taky je to první deska s novou zpěvačkou. A jestli já jako zpěvák můžu nějak srovnat tuhle desku s tou předešlou, tak si myslím, že zrovna na vokálech jsme nejvíc zabrali.

Radek: Ono je to tak, že když uděláme desku, tak za ní hodně stojíme a máme pocit, že pokaždé je to "nejvíc Skyline deska". A zase na další desce máme ještě větší pocit, že je to ještě víc Skyline deska.

MC Nu C: Ale když je srovnáme obě dvě mezi sebou, tak je znát, že je tam opravdu velký pokrok. Náš producent Dušan Neuwerth to chtěl už od začátku postavit na tom, aby ta deska opravdu co nejvíce vyjadřovala lidi, kteří v té kapele jsou...

Hoffy: Já si myslím, že tahle deska je svým soundem nejvíc podobná našim živým vystoupením.

Takže máte hotové album a už rozjíždíte turné. Stihli jste nedávno zahrát v Litomyšli, jaké to bylo?

MC Nu C: Byl to první koncert, takže nějaká ta nervozita okolo určitě byla. Ne, že bychom neměli za sebou hodně zkoušek, ale přece jenom byly obavy, že se něco nepovede. Ale nakonec to bylo fakt super, publikum bylo skvělé a žádný průšvih se nekonal.

Období, kdy jste pracovali na desce, se teď mění na tohle koncertní. Jak se teď cítíte? Cítíte se svobodně, protože máte za sebou období spojené s albem, nebo naopak teď začíná hektická doba spojená s koncerty?

MC Nu C: Když se vydá deska a začneme vystupovat, tak to chvíli trvá, než si nový repertoár sedne. V průběhu se to různě dolaďuje, zpěváci si zvykají na své nástupy, pořád se tam přidávají nějaké improvizace a celé se to mění. Odhadem bych řekl, že trvá tak pět až deset koncertů, než to všechno sedne k sobě, a potom už se to tak nějak zautomatizuje a už v podstatě nevěnujeme takovou pozornost třeba nástupům atd.

Takže pocit úlevy jste neměli, když byla konečně hotová?

MC Nu C: To ještě ne, pocit úlevy přijde nejdřív po křtu. (smích)

Na tomhle albu s vámi spolupracuje nová zpěvačka. Místo Jitky jste začali hrát s Markou Rybin. V čem je Marka jiná než Jitka?

MC Nu C: Všechny zpěvačky se od sebe liší, to je pochopitelné. A spolupráce s Markou je opravdu výborná, to už jsme několikrát i zmiňovali. Pamatuji si, když přišla na první zkoušku, měla všechno perfektně naučený. Taky si myslím, že má svůj charakteristický pódiový projev a pochopitelně je to výborná zpěvačka, která mezi nás dobře zapadá.

Ona Marka vypadá na první dojem docela tvrdě...

MC Nu C: Ona možná tak působí, ale určitě bych neřekl, že je tak rázná.

A jak ji tedy berete v kapele? Přece jenom přišla z holčičí kapely do klučičí. :)

MC Nu C: Bereme ji úplně normálně. Fakt!

Hoffy: Má třeba výhodu v tom, že při nákladání nemusí nosit těžké nástroje...

Radek: Když byla v Gaia Mesiah, holky měly image takových naštvaných drsoněk, ale Maru je v reálu dost jiná, než jak mohla tehdy působit. Je to normální fajn holka, žádná drsňačka.

Umíte si vůbec představit, že byste byli v kapele jenom v ryze pánském složení?

MC Nu C: Když z kapely odcházela Jitka, hráli jsme pár koncertů bez zpěvačky a samozřejmě nás napadlo, že bychom se mohli odtrhnout od ženského elementu, ale nakonec jsme pokaždé cítili, že bez zpěvačky to není ono a ke všemu jsme chtěli využít právě tu příležitost a vzít Marku k sobě.

Marka zpočátku ve vaší kapele působila pouze jako exkluzivní host. Kdy přišel ten zlom a stala se opravdovým členem kapely?

Hoffy: To je dobrý postřeh! Bylo to z toho důvodu, že měla ještě určité smluvní závazky ke kapele Gaia Mesiah, která zrovna vydávala živák. No a vlastně kvůli tomu nemohla zhruba tak měsíc vystupovat jako oficiální členka naší kapely.

Radek: Navíc je i zdravé to neuspěchat. I když jsme od začátku cítili, že Marka do Skyline prostě patří, vždycky je lepší tomu nechat pár týdnů, vyzkoušet si koncerty atd. Protože, když to funguje ve zkušebně, tak to nemusí nutně znamenat, že to bude fungovat i na koncertech. Ale v tomhle případě v tom opravdu problém nebyl.

Když se ještě vrátíme k té desce, tak vždycky kapelu ovlivní nějaký styl hudby, co poslouchají členové. Co ovlivnilo vás?

MC Nu C: Pokud můžu mluvit za sebe, tak mě určitě ovlivňuje součastný zvuk elektra. Nedokázal bych to teď všechno vyjmenovat, ale asi tak The Prodigy, Hadouken! atd. A myslím si, že je to také znát i na věcech, které produkuje Hoffy.

Radek: Ale stejně tak i kytarovky nás ovlivňují – Klaxons třeba.

Mění se u vás hudební styl rychle? Když srovnáme třeba to, co jste poslouchali před třemi lety a teď...

MC Nu C: Já vnímám muziku furt už od svýho dětství.

Hoffy: Co se týče nový desky, měl na tom výsledným zvuku velký podíl i náš producent Dušan Neuwerth, díky němuž jsme přišli na nové elementy, které jsme mohli použít. Třeba jsou tam komplet živý bicí...

Radek: Když to Dušan míchal, tak na pultu měl cédečko Kissáků. To hodně napovídá... (smích)

Když to shrnu dohromady, tak kam teď Skyline směřují?

MC Nu C: Já bych to viděl tak někde mezi Hadouken! a Kiss... (smích)

Radek: My si neříkáme konkrétní směr, kam bychom chtěli jít, je to hodně přirozená věc. U Private Madness, Public Danger jsme měli od začátku jasno jen v tom, že chceme energickou a živou desku! Abychom zněli i na desce stejně, jako zníme na koncertech. Vždycky jsme jako kapela měli pověst, že naše koncerty fungujou, ale ty desky byly ještě trochu jinde a pořád na prvním místě byly koncerty. No a naším cílem bylo vyrovnat tyhle dva rozdíly. A myslím si, že se to povedlo.

Takže vás ten feeling, který zažíváte na koncertech, ještě neopustil? Přece jenom je kapela Skyline v běhu 12 let a MC Jacob se teď oženil, Marka má dítě...

Hoffy: Já to vnímám tak, že se to u mě všechno "refrešuje". Pokaždé se těším, až budu moct zahrát svoje nové věci.

MC Nu C: U mě se nezměnilo absolutně nic. Zažívám na pódiu úplně stejný pocit, jaký jsem zažíval před osmi lety. I když samozřejmě každý koncert je trochu jiný, někdy je to víc rozjeté, někdy méně.

A tobě jako zpěvákovi se líp komunikuje s publikem kde? Na festivalu nebo v klubu?

MC Nu C: Jak kdy. Opravdu záleží na tom, jaké publikum se tam sejde. Když si vzpomenu třeba na loňský Rock For People, kde jsme hráli pro skoro deset tisíc lidí, tak to byl pro mě vlastně jeden z nejzásadnějších koncertů vůbec. A z těch klubovek mám třeba rád brněnskou Flédu.

Publikum, respektive fanoušci, bývají někdy zlí. Neměli jste s nimi někdy problémy?

Radek: My teda zlý fanoušky rozhodně nemáme. Já si pamatuju jen na jeden problematickej koncert v Lipnici nad Sázavou. Bylo to v době, kdy jsme čerstvě mezi sebe vzali Marku a na koncert přišli fanoušci Gaia Mesiah...

MC Nu C: ...a ti nám chtěli rozbít hubu.

Hoffy: Ukazovali fakáče a Marce vzkazovali, že je zrádkyně. Nebylo to prostě nic pěkného. :(

Sledujete ty různé boardy a reakce fanoušků na vaše vystoupení?

MC Nu C: Když jsem byl mladší, tak jsem na to hodně dával a všechno četl. Ale teď už to ani moc nesleduju, samozřejmě v rámci možností si sem tam něco přečtu, ale v podstatě se vždycky řídím tím, co si myslím, že je konstruktivní kritika a ne nějaké emoční vzplanutí.

Hoffy: Určitě sledujeme všechno to, co lidé píšou na naši Facebook stránku nebo na náš web. Hodně nás to zajímá, ale ne v tom smyslu, že bychom třeba kvůli jednomu špatnému komentáři začali hned něco předělávat.

Já tak trochu narážím na to, že jste poměrně známá česká skupina, ale zároveň poskytujete svým fanouškům prakticky veškeré informace, co se týče vašich osobních věcí. Četla jsem například i vaši kroniku, co máte na webovkách. Je docela obsáhlá...

Hoffy: Tak jako my nejsme Iveta Bartošová, že jo... Takže si nemyslím, že jsme až tak mediálně známí a že by se toho o nás zase tolik vědělo. Ale je fakt, že do té kroniky píšeme prakticky všechno.

Radek: Všechno, co se týče života kapely. Osobní život do toho netaháme, to je poměrně striktně oddělený.

Který rok byl pro vás opravdu významným?

Hoffy: Možná ani ne tak rok, ale spíš to máme rozdělené na určitá období. Já osobně si dobře pamatuju naše první koncerty. Už je to víc jak deset let zpátky...

Radek: Rok 1998, tak nějak...

Hoffy: Třeba si pamatuju náš vůbec první koncert na festivalu mimo Prahu, bylo to Zámostí v Třebíči. Tam nám nefungovaly klávesy a hrály jenom bicí, takže to bylo docela zajímavé...

Radek: Vzhledem k tomu, že píšu kroniku Skyline, tak mám ty roky docela najetý. Většinou jsou ta významná období spojená s příchodem nového člena nebo s vydáním desky. Myslím si, že hodně zlomový rok byl 2006, kdy vyšla deska Virginplatonicpanic. Bylo to období, kdy kapela hodně poskočila. A taky hodně důležitý byl rok 2008, kdy se Jitka vyměnila s Maru a od té doby jsme nejlepší parta, která za ty roky byla. Když to vezmu ještě víc zpětně, tak byl významný rok 2001,kdy jsme vydali první desku a vzápětí se prakticky rozpadli. Důležitý byl i rok 1998, kdy jsme začali koncertovat atd...

Takže je jich tolik, že nejde vybrat jeden jediný?

Radek: Přesně tak. Nedá se říct, že by byl jeden zásadní... Spíš jde o určité momenty, které formovaly Skyline a posouvaly nás dopředu.

Už jsem vyčerpala všechny svoje otázky, takže vám moc děkuju za rozhovor!

Taky moc děkujeme a chceme vás všechny pozvat na naše koncerty, které se odehrají v rámci našeho turné po celé České republice. Podrobnější informace si můžete přečíst na našich stránkách.

Chtěla bych vlastně ještě dodat, že deska vyšla 25.10. 2010 a vy si ji můžete objednat v digitální podobě jenom za 50 Kč na http://www.t-music.cz/special/skyline/ a nebo lze zakoupit limitovanou edici s podpisem a osobním věnováním kapely na této adrese.

foto: MHD mhd@techno.cz