Rozhovor s Dys Martinem

Ty jsi z Frýdku Místku, že jo?..
Ne ne ! Ve Frýdku Místku mi trhali mandle, původně jsem z Ostravice, což je vesnice v Beskydech.

Takže když jsi začínal hrát, tak jsi bydlel na vesnici...
No jo. Za hory, za doly - je to skoro poslední vesnice před slovenskejma hranicema. V zimě 2000 obyvatel, v létě 11000 - zajímavá informace J.

Jak jsi se tam tehdy k muzice a hraní dostal?
Změnil se režim, dodělal jsem školu, a dostal se do firmy, nebo spíš partičky, která zajišťovala scénu a světla různejm rockovejm kapelám. Za 2 roky jsem v kamiónu procestoval celou čr a kousek slovenska jako bedňák a pódiovej technik. Staral jsem se o mlhu, různý pohyblivý části scény a aby v pravou chvíli spadla opona a objevilo se to, či ono oduševnělý logo kapely (vrchol těchto rockových svátků!!). Jezdili jsme s takovejma exponátama jako Láďa Křížek:) a Arakain, ale třeba i s Fanánkem v jeho úchylný Průšově době, což byla prdel.
Nebylo to pravda o muzice, ale výborná zkušenost. Zalíbilo se mi asi to prostředí.

Nutno podotknout, že jsem nikdy nezačínal sám, vždycky v každý etapě to byla a je nějaká partička. Začínali jsme tak, že jsme dávali dohromady kazety (třeba nahraný PartyZone z RockFM z Bratislavy, což bylo jediný co se dalo v regionu naladit) a potom i CDčka. No a pak jsme s partičkou zkoušeli dělat jakože techno párty - ve výsledku pro sebe, což bylo ale fajn. Pozdějc jsme se v malým studentským T klubíku v Rožnově (kde Asha mimo jiné studoval) setkali s Jamesem (nyní Sunshine man), kterej je z Bristlolu J. Založili jsme si Dyslexia DJs, jezdili nejdřív do olomouckýho S-klubu a postupně i po celý republice.

Co jste ze začátku hráli?
Úplně na začátku jsme hráli takový celkem "techno", takový třeba Hardfloor, labely jako Subsound a tak. Postupem času jsem se tak nějak postupně a přirozeně vyprofiloval k house m.

No, Ash skončil ješte dál…

Ash je dál, ten už dobrzdil. Ale mám pocit, že tam taky asi jednou zamířím.
Potom jsem se přestěhoval do Berouna (další skvělá partička), protože jsme z toho udělali Dyslexia records a měli jsme kancelář v Loděnicích.

Vydali jste něco?
Vydali jsme jeden titul, jedno CD. Nedopadlo to úplně jak jsme si asi představovali, ale byla to taky fajn doba. Pak jsme se ještě snažili přivážet desky, což kluci ze SunshinePeople vlastně dotáhli, protože teď mají vinyl shop kousek od Václaváku.

Teď už ňákou dobu žiju v Praze, hraju pod Eastbase a do těch Beskyd jezdim na dovolenou. Je to tam fakt hezký, akorát je to dóst daleko.

Ale přesto že bydlíš v Praze tak mám pocit, že hraješ hodně mimo Prahu. Dá se to nějak srovnávat? Kde je to dobrý?
Nejlepší je to u Svíčáka na chatě... Dobrý to může bejt všude, to je podle lidí. Rozdíly jsou strašně nevyzpytatelný. Někdy je to na Moravě super, v Praze na hovno, někdy naopak. Je to tak půl na půl. To se naštěstí zlepšilo. Ještě nedávno jsem měl pocit, že 80% těch parties je o ničem. Když hraješ častějc, tak se ti třeba stane, že tři party za sebou nejsou nic moc. To ti na psychice nepřidá. Ale teď bych řek že tak půlka akcí je výborná. Že máš pocit, že to fakt za to stálo.

V čem myslíš, že je ta změna?
Nevim… to je prostě případ od případu. Nevim jestli je ta změna ve mně nebo v něčem jiným. Pokaždý, i když jsou vždycky jiný podmínky, tak se snažím do těch lidí jít. I když je jich tam pět, tak na nich chci vidět, že je to baví. Zažil jsem party, kde do klubu přišla jedna čtvrtina kapacity, ale rozjela se tam taková kalba, že ta hospoda byla plná i když byla poloprázdná. Jindy máš masu lidí, který na tebe koukaj, pohybujou se v rytmu ale nijak nekomunikujou s okolím, natož pak s tebou… To pak může bejt celá řada věcí. Samozřejmě určitá hladina "autopochyb" je vždycky na místě, ale stejně tak to může bejt špatnej zvuk, nebo piko.
...závěr zní... nevím.


Co vlastně děláš kromě hraní? Vím že děláš grafiku…
To je spíš záliba. Jenom amatérsky, rekreačně a všechno mi to hrozně dlouho trvá. Jinak děláme s kamarádem nějaký reklamy do rádia. Taky s Tvyksem rádiovej pořad čistě o francouzský muzice, kterej je součástí projektu French Connection za plné podpory děvčat od Eastbase a dalších lidí dohromady to celý tvořících. Jednou za čtrnáct dní takovou příjemnou hodinku na Rádiu 1. Taky jednou měsíčně natáčíme speciální díl pro mimopražský rádia. Točili jsme to různejma způsobama. Napřed ve studiu u kluků z Nana Zorin, pak doma live-záznam, jako že jsme jeli desky, předávali si mikrofon, jingly z počítače ... EIN KESSEL BUNTES, některý díly byly fakt veselý. No a teď už to všechno zpracováváme digitálně. Je to fajn, tohle mě moc baví.


Tohle je rozhovor pro techno.cz, takže další otázka zní - Co ty a internet?
Net je pro mně dlouho věcí denní potřeby, takže je pro mně natolik přirozenej, že moc nevím co k tomu ještě dodávat. Využívám ho ke všemu. Takový ty normální věci jako infos, rádia, joecartoon a taky normální dopisy už choděj jenom s proužkem. Určitě řeší problém nedostupnosti desek a to už i servery u nás, což je super.

Co tě sere?
Když odejde jehla, to je peklo. Potom výkyvy teploty vody ve sprše. Zásadně nesouhlasím se spuštěním jaderný elektrárny Temelín.

Jak by sis představoval ideální party?
U Svíčáka na Suchý. A naštěstí si to jednou za čas nemusím představovat. V létě, venku, na samotě u lesa, kam zablouděj akorát houbaři, všude svíčky, malej altánek, kde jsou gramce a sound systém a partička kamarádů a kamarádek. Největší pohoda. To je párty v pravým slova smyslu.. Občas mi to v těch klubech příjde dost rychlý.

Co bys řekl o muzice, kterou hraješ?
Pořád se to někam posunuje. Mám to zase trochu jinak. Těžko se mi o tom mluví. Je to hodně o pocitu. Potom si taky kladu otázku, jestli mám pocity kompatibilní s pocitama těch lidí. Rád procházim celej ten setík jako takovej vejlet. Kudy se vydám ovlivňuje hodně věcí, bezprostřední reakce lidí, nebo ve který části večera hraju. Baví mně střídat odstíny tý nálady, baví mě na chvilku to překopnout do takovýho toho pseudozlomenýho beatu. A vždycky jsem tam měl v hojný míře ty bubínky, ty si asi neodpářu. Všechny ty bonga a tabla, ty rytmy mě dostávaj.

A kde budeš v nejbližší době hrát?
Teďka v pátek ve Zlíně a v sobotu ve Fabricu v Ostravě, kde to bylo posledně hodně dobrý. Pak v sobotu 28. v Paradogsu na La Soireé s Roy Davisem Jr.!! a Patem Heartem na což jsem zvědavej a těším se.


díky za rozhovor, ptal se Qua