Papaya Paranoya na Free Mondays

Vážení přátelé, z dnešního koncertu Papaya Paranoia, který proběhl v rámci akce Free Mondays pořádané klubem Roxy, jsem si kromě velmi příjemného a pro Evropana velmi nezvyklého kulturního zážitku odnesl jako bonus jedno překvapivé zjištění: punk skutečně nezemřel, pouze vyměnil "číro" za kimono a kytary obohatil velmi zběsilým až pekelným elektronickým riotem! :) Ano, už je to tak a naši alkopunkoví přátelé z lokalit typu Hlavní Nádraží a spol. se s tímto faktem budou muset s největší pravděpodobností smířit! Nebude to lehké, ale nic jiného jim evidentně  nezbude! :)

Přiznám se, že na koncert této velmi okouzlující, sympatické a spontální dvojice japonských manga princezen jsem se vydal jejich tvorbou zcela nedotčen. Něco málo jsem se o nich dozvěděl z webových stránek klubu Roxy, něco málo od jedné mé kamarádky a ještě méně z jejich webových stránek, jejichž obsah má drahá okénka proměnila v kliky háky sice zajímavé, avšak zcela nečitelné. :) Má zvědavost, touha po exotice a fakt, že mne vstupné nebude stát ani kačku (co si budeme namlouvat, myslím, že kdyby vstupné stálo třeba dvě stě korun, a že by za to teda stálo!!! naše řady by pravděpodobně trochu prořídly) mi i přes vskutku odporně břečkovité počasí nedovolily nevyrazit směr Roxy.

Tak, jak jsem předpokládal, nebyl jsem jediný, kdo neodolal! Klub byl víceméně zaplněn již v 20:00, což mi připadá na akci FM vzhledem k realitě za posledních pár měsíců věcí vskutku nevídanou! A opravdu jsem nelitoval! Sice jsem byl ze začátku poměrně vyděšen tou obrovskou spoustou lidí, ale nakonec jsem překonal prvotní rozpaky a smíšené dojmy způsobené davy, vynechal dlouhatánskou frontu na šatnu a s bundou v jedné ruce a s džusem v druhé se zaposlouchal do té zběsilé přesto však okouzlující hudební fůze všeho možného. :)

Jak už jsem předeslal, tvorbou této kapely jsem byl do dnešního večera zcela nedotčen, takže stěží mohu porovnat jejich desky s živým provedením, ale rád se s vámi podělím o mé dojmy z této přinejmenším zajímavé hudební akce.

Podium bylo ozářeno rozmanitou škálou barev a v kombinaci s, dle mého názoru, velmi povedenou video projekcí během celého koncertu ještě více zdůraznilo charisma a "nezvyklost" vystupujících. Na první pohled člověka zaujaly pro konzervativní jedince asi dost šílené a barevně rovněž velmi divoké oblečky, které na hlavních protagonistkách však nikdy moc dlouho nevydržely! Ne,  že by snad děvčata měla tendence se obnažovat (škoda:)), ale několikrát nás překvapily novými a novými modýlky, z nichž snad nej mi přišly ty zářivě růžové (ano ty, v nichž to rozjely ve velkém punkovém stylu a jejich pěstičky byly tak zuřivě zaťaté:)).

Hudební náplň celého představení byla více než šíleně perverzní! :)  To co samotné členky kapely PP nazývají "DigiJapa", mi přišlo jako zběsilá, přesto velmi přitažlivá směs popíkověelektronickypojaponskušílenéhotechnoidněbreakového punku. :) Pomalejší skladby byly střídány s naprostými masakry! Kombinace technoidního punku s vokálem vůdčí postavy celé skupiny Ishimo "Yumi" Tuniko, jejíž výrazný a opravdu hodně vysoko položený hlas jako by pokaždé prořízl celý světly a kouřem omámený prostor Roxy, byla prostě... opravdu mne nenapadá vhodný termín. :)

Během koncertu nám kapela předvedla parádní porci hudební rozmanitosti, všestrannosti a obrovského odhodlání nenechat se jakkoliv spoutat hudebními škatulkami. Od popu k technu, od techna k punku a kdo ví kam ještě! Celá kapela měla v sobě tolik energie, že by se za ní nemusel stydět ani hlavní reaktor jaderné elektrárny Temelín. Rovněž charisma měla tahle partička na rozdávání. Jak baskytarsitka Morinaga "Morry" Michiko, tak kytarista i DJ působili dojmem, že si celou show skutečně užívají a že je jak tenhle koncert, tak poměrně živé a "spolupracující" pražské publikum opravdu baví. To nám následně také dokázali několikanásobným přídavkem a velmi roztomilou komunikací (respektive pokus o ní) zpěvačky s publikem za použití ještě roztomilejší angličtiny a její přirozené japonštiny, která byla opravdu hóóódně sexy!!! :))

Už dlouho jsem v Roxy na FM nezažil tak fajn koncert!!! A nejenom v Roxy ale i ostatních klubech vůbec! Taky už jsem dlouho neviděl žádného kytaristu skákat po skončení koncertu radostí. :) Alespoň doufám, že to bylo radostí, nikoliv náhlým zatemněním mysli. :)

Zkrátka a dobře: tenhle hudební večírek japonsko-českého přátelství se opravdu velmi povedl! Pravda, moje pošlapané a  bolavé nohy by asi měly na celou problematiku trošku odlišný názor! :) Moje nervy, které těmi davy skrze mne procházejících a tlačících se spoluobčanů na trase pravá reprobedna a zpět, dostaly párkrát taky trochu zabrat! O těch několika veselých  chlapcích s velmi silným hlasovým fondem těsně za mnou, co si spletli tento koncert s vrcholným zápasem naší slavné Gambrinus ligy, ani nemluvím, ale ani to mi dnes přes počáteční zpruzenost nemohlo zabránit si to skvěle užít! :) Na to, abych v tomhle mejdanu pokračoval a zakřepčil si na Trávu  s Loutkou už jsem dnes vzhledem k těm masám nejenom vevnitř klubu, ale i před ním, nedostal odvahu a zbaběle se odpotácel k domovu. Avšak moje potácení mělo díky tomuhle příjemnému zážitku zcela zřetelný nádech Kung-Fu! :)