Report z Apokalypsy Dynamic od Mammotha

Peněz není nikdy dost, řekli si zřejmě před časem promotéři Apokalypsy a dali hlavy dohromady. Chvilku jim to trvalo, ale pak dostali spásný nápad - přivézt do Čech někoho, kdo je kvalitní, patřičně drahý, dostatečně známý a hlavně hudebně atraktivní. S osobností Davea Clarka se jim to bezesporu podařilo a byl to klíčový tah vedoucí k tak přesvědčivému úspěchu výše zmíněné akce. Davea nebylo nutné nikomu zdlouhavě představovat, nebylo potřeba ho zbytečně vychvalovat, před někým obhajovat, Clarke je legenda a proti tomu se nedá nic namítat. Podle toho taky vypadala celá reklamní kampaň, která se točila jen a jen kolem tohoto DJe, čemuž se ostatně ani nedivím, protože akce kromě Clarka nic převratného nenabízela a sázela hlavně na osvědčený prostor brněnského Boby Centra, kde se pohodlí snoubí s účelností. Předprodeje dopadly dle očekávání výborně a všichni napjatě očekávali narvanou Show Hall, což se bohužel (viděno z pohledu návštěvníka) potvrdilo.

Kolem jedenácté bylo Boby narvané k prasknutí a nebylo zde k hnutí. Nebudu si cokoliv nalhávat - na Apokalypsu jsem přišel s cílem poslechnout si vystoupení Davea Clarka a pak hezky rychle zmizet. Když jsem spatřil narvaný kotel lidí, ve svém rozhodnutí jsem se jedině utvrdil. Takhle plno v těchto prostorech snad ještě nebylo - lidé byli úplně všude a dostat se někam přes to hemžení bylo téměř nemožné. Chápu, že vydělávat se musí, ale co je moc, to je moc, řekl bych, že kapacita komplexu byla výrazně překročena a návštěvníci to pocítili dosti negativně na vlastní kůži, když si museli vystát obrovské fronty u barů nebo (a to je daleko horší) na WC. Tohle všechno člověka značně ovlivní a hudební zážitek jde pak kamsi stranou (což je koneckonců pořadatelům šumafuk, holt pro kvalitu se musí trpět není-liž pravda?)...

Nechme však lamentování a pojďme k hudbě samotné - po svém příchodu jsem stihl ještě asi čtyřicet minutek setu DJky Luccy, jejíž vystoupení na mě působí vždy velice sympaticky. Lucka předváděla velice živý a dynamický setík, kterým skvěle připravila půdu pro samotného Clarka, mnozí dokonce po ránu tvrdili, že co do kvality Davea překonala (nesouhlasím, ale nechť si každý sám přebere). Celé její vystoupení bylo dokresleno obří videoprojekcí (na které pořadatelé při vychvalování celé párty výrazně staví) a výrazným povzbuzováním davu, který už se nemohl samotného Clarka dočkat. Ten se mezitím v pozadí nenápadně připravoval a pozoroval se zájmem běsnící publikum...

O půl jedné ráno nastal jeho čas. Dave se postavil před gramce, pyšní kufronosiči nenápadně odstoupili do pozadí a oplešatělá ochranka se snažila pouštět hrůzu na všechny potenciální narušitele bezpečného prostoru kolem DJe. Chvilka napětí a Clarke se pustil do díla. Nechci jeho vystoupení zveličovat, ale jeho stylový nástup odpálil časovanou nálož v podobě bouřícího davu, který s rukama nad hlavou vítal svého miláčka. Ve srovnání s Clarkem museli vypadat ostatní DJs jako "druhořadí pouštěči laciných fláků", protože to, co předvedl (alespoň prvních 60 minut), stálo rozhodně za to a dokázal tím, že  jeho pověstné kvality nejsou pouhou fámou (ignoruji poznámky šťouralů, že Clarke neměl svůj den, :) čemuž se lze jen pousmát). Dave nedal ruce z mixu, pohrával si se zvukem, tvořil, experimentoval, scratchoval, bavil publikum, roztleskával, velice moudře kombinoval různé styly a vůbec se ukázal jako dýdžej s velkým D. Druhá polovina jeho setu sice sklouzla trošku někam jinam a zdálo se, že Clarke nemá už tolik elánu jako na začátku, přesto však bylo co poslouchat a panovala všeobecná spokojenost a bujará zábava.

Ke konci Clarkova setu si svoje fidlátka rozbalil další borec v pořadí a tím nebyl nikdo jiný než kontroverzní Jerry, který skromně postával vedle Davea a kýval do rytmu hlavou, div mu neulétla. :) Clarke si v poklidu odehrál poslední desku, poté si odbyl povinnou úklonu s pány promotéry, kteří div nepraskli pýchou, podal si ruce s několika upocenými harcovníky v prvních řadách, utřel se do kalhot a skromně se vytratil do přítmí. Mezitím už Jerry rozjížděl svoji veselou disco-show a párty jela dál v plném proudu...

Na tuto veselou taškařici jsem však už neměl náladu, neboť to nejlepší bylo za námi a jak se říká: V nejlepším je třeba odejít. Prodral jsem se mezi zpocenými a pokroucenými těly k východu, kde mě ovál chladný a čistý vzduch, který mě rázem probral. V uších mi temně hučelo, ale v duši jsem cítil příjemný pocit z Clarkova vystoupení, na které budou asi mnozí dlouze vzpomínat. Dobrou náladu mi kazil jen pocit znechucení nad opravdu velmi přeplněným Boby Centrem, kde se nedostávalo prostoru ani kyslíku. Nemluvím radši ani o některých jedincích (kterých bylo více než je zdrávo), kteří zřejmě prohráli svůj boj s omamnou látkou a nekontrolovaně se pohybovali prostorem, neberouc ohledy nalevo napravo. Jejich zkroucené končetiny a ztrhané rozteklé obličeje nebyly žádným lahodným pokoukáním pro ty "rozumnější" a rozhodně nepřispívaly k dobré náladě okolostojících. Někteří z nich navíc vypadali jako by právě opustili některou z raných tříd základní školy (podle šílených dresů možná i školy zvláštní). Asi je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem a donekonečna diskutovat nad starými dobrými časy, ale tohle už je opravdu moc, někteří lidé na takovéto akce opravdu nepatří a ti, kteří neví, o čem tato scéna je, by měli napříště zůstat raději doma. Nekazili by tak náladu těm, kteří se přišli dobře pobavit a poslechnout hudbu, která je zajímá víc než nejnovější módní výstřelky, povrchní řeči, a hromady omamností, které byly cítit na každém kroku ve vzduchu až se z toho člověku zvedal žaludek. Jejich místa bohužel začíná zaujímat tzv. "nová generace party people" a ti starší a zkušenější se začínají vracet do přívětivějších klubových prostředí. Co tedy říci? Lze použít staré dobré klišé o komerci? Odpověd zní dozajisto ano, Apokalypsa byla komerční až to člověka muselo praštit do očí ale o to přece šlo, bylo vyprodáno, hlavní hvězda zahrála na sto procent, byla to show od začátku do konce, kdo se chtěl bavit, bavil se. Apokalypsa byla zase "bomba" a to je vše, co chtít víc? Je to smutné, ale kdo hledá něco jiného než řemeslnou komerci, musí se poohlédnout jinde, snad bude ještě kde...