Úvaha: Je ta hudba stále ještě Techno?

K napsání této úvahy mě přiměla současná situace v techno kultuře. Zejména pak také to, když člověk v diskuzi na sociální síti vyjádří svůj názor, jeho příspěvek je smazán, ostatní příspěvky s negativní kritikou také, a jsou ponechány pouze pozitivní komentáře. Doufám, že tato úvaha nebude vymazána nebo nějak překrucována. Chci totiž tímto apelovat na technaře, opravdové technaře, kterým se současný trend nelíbí, jsou nespokojeni s přílišnou komercionalizací techno scény, s negativními hudebními, produkčními i změnami u DJs samotných, které tato subkultura zažívá.

Nepovažuji se za nějakého kritika či hudebního znalce, nicméně mnoholeté zkušenosti mám jak s akcemi, tak s hraním či produkcí. Jsem nezávislý pozorovatel této kultury již mnoho let. Vždy jsem se věnoval jednomu hudebnímu stylu a tím je právě Techno. Mnozí moji přátelé a známí, se kterými jsem na konci 90. let začínal, postupně přesedlali na jiné hudební styly. Po vlně Techna přišel Drum & Bass - hodně chytlavý styl, který si našel své posluchače a zastánce. Krátká, ale úderná vlna Dubstepu také mnoho lidí z mého okolí ovlivnila a podobně i jiné hudební žánry elektronické hudby. Já jsem ale zůstal věrný Technu. Tomu opravdovému. Každá doba si žádá své, vše se vyvíjí a zlepšuje, ale opravdu je teď Techno lepší? A je to vůbec stále ještě Techno? Myslím, že mnoho lidí si tuto otázku také položilo...




Od akcí s názvem Techno Party bych čekal něco jiného, než to, co se děje nyní, trochu více... Dříve jsem odcházel s pocitem naplnění a porozumění, vše do sebe perfektně zapadalo. Na Techno Party se hrálo Techno. Dnes obvykle odcházím z akcí se smíšenými pocity, možná se znechucením, kam se hudební podoba Techna dostala a popravdě už pak ani nemám chuť jít znovu. Ale vždy se nechám přemluvit nebo nalákat na zajímavá jména, nicméně většinou odcházím s rozpaky, kam se tato kultura posunula... Jistě, už také nejsem nejmladší, věk má s hudbou určitou souvislost, mám ale nastavené určité standardy z minulosti, ke kterým nemá současná hudba šanci se přiblížit. Je to skličující si to přiznat, ale je to tak. Ale proč to tak je?! Proč jsme přešli z energické hudby rychlého tempa na hudbu pomalou, unylou a nezajímavou?

Na tzv. dnešní "Techno Party" je to jasně vidět. Tempo, ve kterém se dnes hraje, odpovídá spíše žánru House nebo dokonce i Chillout. Na to, na co dnešní party people zuřivě paří, jsme my dříve dojížděli v Karlových Lázních v 5. patře, kde hráli pohodu a my seděli zaboření a unavení v křeslech, odpočívali a povídali si. K tomu se ta hudba perfektně hodila. Dříve se hrálo 140-145 BPM, dnes, když má někdo na displeji 125 BPM, tak už je to "drsnej mazec". Rychlost hudby je v tomto směru nesmírně důležitá... Dokáže vymezit hudební žánr a proto současné tempo nemá s Technem nic společného. Když si navíc analyzujeme samotné tracky a styl mixování, je to ještě mnohem horší. Vy to neslyšíte?! Upřímně nechápu lidi, kteří na současnou podobou "Techna" tančí. Co je k tanci motivuje? Vždyť jsou jednotlivé tracky hudebně tragické. Taková prázdnota bez nápadu, vše na jedno brdo.




Dříve měl každý producent určitý směr a hned jste věděli, že tohle je tento DJ a tamto je zase tamten DJ a bezpečně jste ho poznali. Každý měl svůj rukopis, který byl zřetelný a jednoznačný pro každého DJe. Dnes to však neplatí. Vše je stejné, unylé, nemáte sebemenší šanci odhadnout, kdo právě stojí za mixpultem. Ať jdu, kam jdu, je to takto vždy a všude. Z této hudby se zcela vytratila myšlenka, vytratilo se sebepojetí, je pryč individualita a jsme doslova zahlceni průměrností a fádností. Pokud se podíváme blíže na zvuky dnešních "techno" tracků, které tento styl charakterizují, tak zde můžeme pozorovat další rozdíly. Zvukově jsou daleko čistší, kvalitnější, jasnější, přesnější, to se musí nechat. Dnes ale máte možnost vybrat si z milionů zvuků a samplů a můžete si navíc další miliony stáhnout z internetu. K dispozici je dnes nepřeberné množství zvukových softwarů a různých udělátek. Přesto se mi zdá, že jsou všechny tracky stejné.

Dříve měli kluci na svém PC několik desítek zvuků, pracovali převážně v dostupných zvukových softwarech jako např. FL Studio, nebo si někdo vzpomene i na Re-birth. A přesto, že zde byli producenti limitováni možností jejich programů, tracky se od jednotlivých tvůrců zvukově lišily. A to, že zvuky nebyly vždy čisté, nebo dokonalé, kvalitní, nebylo na závadu. Spíše bych řekl, že tomu bylo naopak... Byla v tom realita, snaha, píle, nekonečná práce a hlavně zábava. Pokud pomineme kvalitu zvuků a podíváme se na strukturu tracků, je to alespoň pro mě další velké zklamání ze současné scény. Kam se poděly zkušenosti a hudební nápady? To už bylo všechno vymyšleno a už se jen producenti točí v kruhu? Kde je invence, osobitost, nadšení, zábava? Chápu u mladších a začínajících DJů a producentů, že si musí k tomu svému stylu dojít. Ale, že i zkušení matadoři podlehnou současnému trendu, tomu nerozumím. Upřímně, když jdu dnes na "Techno Party", tak se o Technu ve většině případů hovořit nedá...

Připomeňme si definici Techna, která zní: "Techno je novátorský žánr elektronické hudby, který je charakteristický svojí rychlostí, opakováním určitých celků a rytmem, kdy se střídá buben s činely, doprovázený silnou basovou linkou a kovovými, industriálními až temnými zvuky. Asi nejlepší definice tohoto hudebního žánru je od Jeffa Millse, který říká: "Techno je každá hudba, kterou si nedokážete představit." Bohužel toto již dnes neplatí. Většina akcí by se měla spíše jmenovat House Party. Ale chápu, že Techno je pojem, to je to slovo, které přitáhne pozornost. Je to slovo zneužívané, reklamní tahák, kdy je pak člověk zklamán, že šel na Techno a přitom hrál House. To, že to duní, ještě neznamená, že je to Techno, to si zřejmě pořadatelé neuvědomují. Tak to přesně vnímám, v dnešní techno hudbě se totiž nic neděje a nic nás nepřekvapí, naopak dokážeme odhadnout dlouho dopředu, co nás zřejmě čeká, a kam se daný track bude ubírat.

Techno je dnes hodně ovlivněno minimalismem. To je směr, který se uplatňuje v různých odvětvích lidské činnosti, zasáhl samozřejmě i do hudby. Z tohoto směru vychází hudební styl Minimal. Minimal není Techno, je však samozřejmě možné tyto styly různě kombinovat a prolínat. Vypadá to ale, že se někteří producenti minimalismem nechali zcela pohltit a vydávají své výtvory za Techno. To bychom pak mohli říkat Techno všemu, kde je beat... Jak jinak si vysvětlit, že předkládané tracky v mixech DJů jsou nesmírně dlouhé, zvuky sice kvalitní, ale chudé, myšlenkově prázdné a nemají žádnou šťávu? Pro opravdové Techno je charakteristická energie, která z hudby vychází. Je to rychlost o které už jsem se zmínil, je to vhodně sestavená skladba rytmů, údernost, jistá syrovost, přímočarost, temnota, použité zvuky, napětí a určité nečekané zlomy ve vývoji tracku, případně v mixování...




Aktuálně můžeme velmi často slyšet tracky, které jsou dlouhé a nic se v nich neděje. Popravdě se někdy těším, až skončí a bude hrát něco jiného, co mě vytrhne z letargie. Bohužel další track je stejný a pak zase a zase, takže celou akci čekáte na něco, co nikdy nepřijde. Co však přichází v každém současném tracku a to hned několikrát, to jsou gradace! Je to možná úplně to nejdůležitější... Lidé při gradování šílí, a když konečně začne beat bušit, tak jsou v euforii. Alespoň takto to dříve fungovalo. Platí to stále?

Dnešní gradace jsou jiné. Jsou dle mého názoru zbytečně dlouhé. Ve srovnání s klasickým Technem, kdy je gradace krátká, rychlá, úderná, čitelná, protože se často vytváří v krátkých časových úsecích např. 4 beaty, nebo 8, případně pak 16 (ale to je již dlouhá doba a na to "technař" nechce čekat). Dnes se setkáváme s gradacemi např. po 32 beatech, a když už to konečně vypadá, že se track znovu rozjede, začne gradace znovu od začátku. Bezva, zábava se mění na čekání... Navíc vše doplňují kvílející a stupňující se zvuky, aby nebyl nikdo na pochybách, že už to přijde. A když gradace konečně skončí, v 90% tracků pak hraje jen samotný beat a to pořádně dunivý. Pak se po dlouhé době přidají další zvuky a tak dále... A to se opakuje celý večer. Tohle rozhodně v Technu, v tom pravém, opravdovém, nenajdete.

Přesto, že jsem zmínil, že je dnešní techno hudba velmi založená na minimalismu, paradoxně tuto hudbu tvoří poměrně hodně zvuků. Slyšel jsem názor, který se mi hodně líbí: "Hodně zvuků, málo lásky". Techno, jak ho znám, je tvořené z několika málo zvuků, které se opakují a jsou vhodně uspořádané tak, aby posluchače uvedly do transu, protože si tam každý najde ty své rytmy. Jak je ale možné, když je tato hudba v současnosti přeplněná zvuky, že je celkově prázdná? Já v ní často hledám alespoň něco, ale nic nenacházím. Pro mě je tato hudba mrtvá. Mně nestačí stále stejný hutný, drsný beat, který střídá stále stejný hi-hat. Navíc často zcela chybí tleskání na druhou dobu, které je ve struktuře hudby velmi důležité. Do toho je okolo spousta hudební omáčky, ale kde je to hlavní? To to nikdo jiný neslyší? Často jsou v dnešních skladbách vokály, různé melodie a další prvky, které připomínají spíše House, Trance, nebo dokonce Pop Music! A to vše, aby byla ta neskutečná prázdnota vyplněna rychle něčím... Výsledek? Za mě mlácení prázdné slámy, mnoho povyku pro nic. Za jakým účelem je tato hudba tvořena? Proč se stává tato kultura čím dál komerčnější? To jsou věci, které mě trápí.

Další aspekt, který nutí k zamyšlení, je samotný styl mixování. Stejně tak jako pro tvorbu tracků platí, že každý DJ má ten svůj. Někdo mixuje pomalu a dlouho prolíná jednotlivé skladby, někdo hází jeden song za druhým, někdo si s mixováním hraje více, někdo méně, někdo stačí dělat různé efekty, dokáže ještě stíhat všemožné triky, které zatraktivní celý set. DJ musí být dobrý psycholog, musí umět číst publikum a vědět, jak a čím ho správně naladit, a hlavně v jakém okamžiku co přesně udělat, aby to fungovalo na parketu tak, jak má. Není to zcela jednoduché a pokud je DJ zkušený, jistě si s tím poradí. Nic z toho se dnes ale neděje. Hudba je vlastně stejná od začátku párty až do jejího konce, i když se line-up staví tak, aby se párty pozvolně rozjela, v hlavní části programu bylo to nejlepší a na konci zase pomalu dojížděla, nepřijde mi v tom až takový rozdíl. Nejen, že DJové hrají velmi podobné tracky, takže nejde určit, kdo aktuálně hraje, ale také mixují stejným stylem. Respektive často žádný styl nemají... Vše jako přes kopírák, hodně dlouho hrají jeden track, v jeho závěru udělají jednoduchou prolínačku, kterou jsem se učil jako začátečník na gramce, pomalu jednu šavli ztlumí, druhou vytáhnou nahoru a je to. Hurá, prohodil jsem tracky! Úplně je vidět na obličejích DJů ta radost, že se jim to podařilo... Samozřejmě teď budou chvíli pařit s publikem, skákat nebo se fotit a podávat si ruce s fanoušky a po dalších minutách si najdou další track, který mají již dopředu z domova nacvičený. A jde se na to znovu, jednoduchá prolínačka a... Ti lepší ještě na chvíli ztlumí basovou linku, aby to bylo opravdu něco, lidé se baví, vše se zdá zalité sluncem.



Pro mě ale není! Je to povrchní, nudné, bez života a nápadu. DJ může bušit beaty o stošest a já vidím jen bezmoc a kulturní úpadek. Nemluvě o komunikaci DJe s publikem, tzv. řeč těla. Dnes DJ stojí, bedlivě se soustředí, kouká si pod ruce, nevidím u něj žádné emoce, pohyb, radost, zábavu... Nic. Bohužel je dnes DJ každý druhý, všichni jsou slavní, uznávaní a precizní, ale pak, když to slyšíte, je vám do breku, nebo spíše do smíchu. Jistě vám všem, kdo chodíte na párty, neunikla jedna věc - všechny mixy jsou bezchybné. Nikomu se v současné době prakticky nerozjíždí tracky, vše do sebe perfektně sedí. Ano, dříve se to stávalo, když se ještě hrálo na gramofony - občas přeskočila jehla, nebo se rozjely tracky, nebo neseděly přesně na sebe a DJ se lopotil, aby vše srovnal. Mně však tyhle "chyby" vůbec nevadily. Naopak to vyznívalo autenticky, věděl jsem, že člověk za pultem hraje teď a tady. Nedokonalost je přirozeným rysem lidské práce.

Když se na to jde s digitální technikou, je to jiné... Upřímně mi vadí ta dnešní strojová přesnost. Je to vše tak dokonalé, až mě to nebaví. Někdy dokonce zpochybňuji autenticitu daného umělce, ostatně již jsou známy případy, kdy měly hvězdy svůj set předehraný dopředu a dělaly lidem jen divadlo... Nevím, co se s touto hudební subkulturou za poslední roky stalo. Možná mi to někdo řekne, patřičně vysvětlí a já změním názor. Nevím, zda z nás DJové dělají pitomce, nebo zda jsme pitomci my sami, když jim skáčeme na takto jednoduchou návnadu. Možná je to jen o penězích - každý přece musíme z něčeho žít a DJové mají za hodně nekvalitní muziky mnoho peněz. Dříve byly párty v klubech za pár korun, dnes jsou halové akce pro tisíce lidí za poměrně vysoký vstup. Možná je to také pohodlností posluchačů - stačí jim málo k tomu, aby byli spokojeni. Nebo je to pohodlností či leností DJů, kteří upřednostňují kvantitu nad kvalitou. Možná je to kombinace všeho uvedeného. Já to nevím a ani to zjišťovat nebudu. Pro mě byla a vždy bude nejdůležitější hudba. Mnozí říkají, že je to vývojem společnosti a tím ruku v ruce i hudby. Pokud je to tedy tak, tak dle mého názoru společnost i hudba upadá do stále větší hlubiny. Vývoj totiž automaticky neznamená, že jde vše k lepšímu. V tomto případě jde jasně o změnu k horšímu... 




Naštěstí se najde ještě hrstka poctivých umělců, kteří, byť jsou ovlivněni současným děním na techno scéně, si stále udržují vlastní styl a ráz své techno hudby. Jejich jména nemá smysl psát, protože je znát nejspíš nebudete. Pokud jste "technaři dnešní doby" budete znát superstar a všechna zahraniční jména slavných producentů a DJů, které sledujete na Facebooku nebo Instagramu, takže vám těžko řeknou jména dnes již postarších pánů, za které mluví jejich hudba a ne jejich fotky a promotéři. Já se hrdě k těmto lidem hlásím. To jsou opravdoví technaři! Když slyšíte jejich Techno a porovnáte to "s tím současným", jak já mu pracovně říkám "Eurodance", sami uznáte, že jde úplně o něco jiného. Proto si troufnu tvrdit, že současná hudba pouze využívá populárního názvu Techno, ale má s tímto stylem jen pramálo společného. Techno v pravém slova smyslu už se moc na akcích nehraje. Hraje ho už pouze hrstka lidí ze staré školy, proto stojím za tím, že už se o Techno na párty, tak jak ho znám, nejedná. Je to hudba, která pouze z Techna vychází, bere si z něj určité prvky, ale to neznamená, že je to Techno. Je možné to vrátit? Nevím... Můžeme udělat jen jedno. Začít vnímat více kvalitu a nespokojit se jen s tím, co nám producenti a promotéři předkládají. Musíme být náročnější a kritičtější k hudbě i k sobě samým. Nedělat ze sebe ovce a stát si za svým názorem, ať už je jakýkoliv. A abyste si udělali ten nejlepší obrázek o tom, jaká muzika se mi líbí, zde je set, který jsem před časem umíchal v rámci DJ Contestu festivalu Svojšice. 

DJ Underholt

foto: T-Rex a CoreFoto