Report z festivalu Melt! od fjanty

My jsme však měli jiný plán a vyrazili jsme z Prahy až v sobotu 16.7., neboť sobotní line-up lákal nejvíce, ale určitě doporučuji zůstat co nejdéle, hlavně pokud jedete poprvé. Perfektní zajištění všeho potřebného v kempu ani není třeba zmiňovat - kromě stánků s jídlem a občerstvením tu vždy hraje minimálně jedna stage a pokud to počasí dovolí, v blízkém jezeře je k dispozici příjemné koupání. Jezero vzniklo po rekultivaci, stejně jako další jezera v okolí, většinou po těžbě uhlí a písku.



Cesta z Prahy trvá přibližně 4 až 5 hodin dle počtu přestávek a rozestavěných silnic. Po opuštění německé dálnice můžete často narazit na objížďky, ale i tak to ve srovnání s ostatními zahraničními festivaly není moc dlouhá doba. Při příjezdu již můžete vidět v dálce těžební stroje umístěné v areálu, parkování na přilehlé louce je zahrnuto v ceně vstupenky, a pokud si pořídíte lístek na 3 dny, zahrnuje také poplatek za kemp. Většina návštěvníků odpočívala v úzkém pásu stromů kolem jezera, v případě vysokých teplot jsou stejně stany přes den neobyvatelné. Samotný industriální areál je od parkoviště vzdálený několik kilometrů, z kempu můžete jít buď příjemnou procházkou kolem jezera, nebo zvolit rychlejší cestu pravidelnými autobusy už od parkoviště.



Jako první nás přivítala Sleepless Floor stage. Tato stage je umístěna před branami hlavního areálu a každý rok je originálně postavena a vyzdobena. Aby stage dostála svého jména, aparaturu tu měli nažhavenu bez přestávky do pondělního poledne, takže kdo by chtěl zažít Melt! až do konce, měl by si vzít po víkendu několikadenní dovolenou. Vyjmenovávat všechny DJs a producenty, kteří se tu za 4 noci vystřídali, není třeba, většinou se jednalo o kvalitní zástupce domácí elektro a techno scény. Za zmínku přeci jen stojí čtyřhodinový set Ellen Allien, který každý rok vítal pondělní svítání a symbolizoval konec festivalu.



Po vstupu do areálu ještě za denního světla jsme zkušeně volili nejdříve klasické kolečko pro lepší orientaci v nočních hodinách, produkce zde byla oficiálně rozdělena do pěti větších pódií a tří menších, plus zmíněná Sleepless Floor. Oproti loňskému ročníku přibyla chill out stage. V areálu byly opět k dispozici stánky s jídlem, občerstvením a různé zábavní atrakce.



Melt! není jen o elektronické hudbě, často zde vystupují také rock a pop kapely. V minulých letech tu hráli např. Oasis, Portishead, Massive Attack, Aphex Twin, Björk, Pet Shop Boys, Underworld, Kylie Minogue a další, takže festival je opravdu multižánrový a každý si tam najde to své. Možná kromě Evy a Vaška... Z letošních zvučnějších jmen nejvíce lákali k poslechu Maceo Plex, Solomun, Stephan Bodzin (live), Kollektiv Turmstrasse, Tiga (live) a Digitalism.



Po krásném stmívání na pohádkově zvučné chaloupce Gremmir Beach stage za doprovodu Magdaleny začal pravý Melt!, mezi "party people" se objevovaly různé oblečky, převleky, kostýmky, masky, sem tam jsme mohli vidět i blikající deštník ála medůza, no a kdo se nepřipravil, vzal si z břehu blízkého jezera rákosí a přidal se do davu v levém rohu, který patřil ostatním rákosníčkům. :)



Vizualizace, ozvučení, vlastně úplně všechno v okolí obrovských strojů je na velice vysoké úrovni, i 20 m od pódia slyšíte slušně vše, hlavně hutné basy. U nás se tomu trochu vyrovná zvuk na akcích Polygon, ale venku je to přeci jen trochu jiný kafe. Po příjemném naladění nastal přesun - měli jsme jakýsi plán, ale lepší bylo občas zopakovat kolečko a najít nejchytlavější stage. Jedním z hlavních cílů časového plánu byl Maceo Plex, pak v ranních hodinách Solomun - museli jsme se zkrátka a dobře přesvědčit, proč je tak oblíbený... Na všechny interprety, co hráli v poslední době také v Roxy, si myslím stálo počkat až na tento festival. Na závěr pak Sleepless Floor, kde ať hraje DJ Méďa Béďa, nebo jiný borec, vždy je to záruka kvalitního techna, ze kterého poznáte sotva pár tracků, nebo se zde hraje live. Postupně do svítání přicházel minimal, musí se přece vydržet do pondělí...



Raději s hodinovým předstihem jsme zaujali pozice na Big Wheel stage, kde na nás pod DJ pultem zíraly čtyři velké větráky a nad nimi kouzlil Stephan Bodzin. Jeho live vystoupení jsou velice osobitá, používá většinou jakýsi průsvitný MIDI kontroler plný hejblátek zřejmě vlastní výroby, a dokáže ho perfektně využít na gradace tracků tak, že často dav šílí. Zůstali jsme tedy rádi a vyhlíželi následujícího interpreta. Tím nebyl nikdo jiný než Maceo Plex, záruka kvalitní show. Bohužel karma nám asi nepřála, místo něj začala hrát jakási paní, takže nezbývalo než se smířit s osudem a útěchou, že se snad ještě někde potkáme, jsme pelášili utěšit ušní bubínky zpět na plážovou Gremmir Beach za Solomunem.



Opět velice dobrý zvuk a světelná show, kouzlo chaloupky u jezera stále pracovalo, a Solomun se dočkal za svítání bouřlivého potlesku při doprovodu jemných dešťových kapek. Žádný přídavek znamenal úprk na Sleepless Stage, přeci je to jen pěkný kus cesty a bylo třeba zabrat místo, než zavřou hlavní areál a tisíce lidí bude odcházet. Zda je to nejlepší místo na afterparty, nebo jen tak na odpolední pohodičku, až se vyspíte, záleží jen na vás. Naše baterie vybil svižným techno tempem DJ, jehož jméno vypadá jako chyba tisku, či přestávka v programu, ale Sleepless Floor přestávky nemá. Vyrazili jsme procházkou kolem jezera směr stan, který se musel ještě postavit. Díky zkušenostem ze skaut-tekno oddílu však bylo rychle vše hotovo.



Nedělní plán ale všem nevyšel... Někdo stihl Tigu live a Digitalism v hlavním areálu, někdo už vše až do pondělí prospal. Takový je prostě Melt! a je to jen na vás, jak si to nastavíte - hlavně, když se tam zastavíte. Poprvé, nebo počtvrté - pokaždé je skoro vše v novém kabátě a ve starém duchu. You Melt! my heart...

fjanta

foto: blaster