Report z festivalu Rock for Churchill od Sody

Festival, který vznikl na podporu místního Kostela sv. Jakuba Velkého jsem navštívil naposledy před sedmi lety. Za tu dobu udělali pořadatelé pořádný kus práce. Z malého festivalu, na kterém hrály hlavně místní kapely, se stal jeden z největších festivalů v ČR. Letošním programem předčil i jeho větší bratry. Rock for Churchill byl jediným českým festivalem, který mě zvedl ze židle... Vidět na jednom místě tolik kvalitní hudby bez mainstreamových kapel a zbytečných pouťových stánků asi jinde nejde. Festivalový areál se nachází na okraji města Vroutek, jen pár metrů od obytných domů. Areál je na zelené louce obklopený stromy a potokem. Žádné letiště, žádná betonová plocha, jen čistá příroda... Organizačně neměl chybu, všechno šlapalo, jak mělo, snad až na nedostatek záchodů ve stanovém městečku. Pouze osm záchodů pro tisíce lidí je opravdu málo. :( Stánků s jídlem a pitím bylo dostatek a výběr opravdu velký! Každý návštěvník si zkrátka přišel na své...



Poslední víkend prázdnin na silnících byl šílený, a tak jsme do Vroutku dorazili po čtvrté hodině, kdy se areál i přilehlé stanové městečko pomalu zaplňovaly. První kapelou, na kterou jsme se těšili, byla N.O.H.A, bohužel zvuk na hlavním podiu byl naprosto hrozný! Nehrál vůbec čistě, a proto jsme z koncertu nic neměli. Hned další kapelou byli skvělí Submotion Orchestra. Atmosféra, kterou můžete slyšet v jejich hudbě, je nepopsatelná. Propojení jazzu, soulu a elektroniky s křišťálově čistým hlasem Ruby Wood nemá chybu. Večer sotva začal a já byl v sedmém nebi! Přesně podle očekávání byl koncert Submotion Orchestra tím nejlepším, co jsme mohli za celý víkend slyšet. Škoda jen, že hráli ze začátku festivalu, a tak skvělý zážitek zastínil ostatní vystoupení. Dalším lákadlem byli francouzští Babylon Circus. Ti jako obvykle předvedli parádní strhující show plnou ska, reggae, balkánské dechovky a šansonu.



Na DJ pódiu se představil DJ, producent a majitel labelu Ariwa - Mad Professor. Těšil jsem se na kvalitní dub, který však dneska asi nechal doma, protože hrál jen známé fláky pro davy. Set navíc kazil MC, takže trochu zklamání. Žádná větší náprava nepřišla ani s A.Skillzem. Ten sice změnil styl, trochu přitvrdil, ale ještě víc se opřel do mainstreamu. Jinak tomu nebylo ani v případě Tantrum Desire - ti hráli samé hitovky. Lidi se bavili, tančili, ale že by se konalo něco, co by v nás zanechalo nějaké pocity, se říci nedá. Prostě jedna velká "rychta". V sobotu jsme spěchali do areálu na Homeboyrasta. Momentálně jedna z nejlepších českých reggae kapel hrála hned po obědě, pro někoho po snídani. :) Pálící slunce nás nutilo schovávat se ve stínu a asi i proto měli muzikanti jen malou podporu návštěvníků. Každopádně koncert neměl chybu! Další kvalitní reggae zahráli United Flavour. Kapela, složená z hudebníků z různých koutů světa, hraje jedenáctým rokem a sklízí úspěchy i za hranicemi. Není se čemu divit - jejich show je nabitá pozitivní energií. To vše za skvělého zpěvu, který kromě známé Carmen doplnila celá řada hostů - Gideon z Jamajky, U-Cee nebo King Kalabash. 



S velkým očekáváním jsme vyhlíželi ve světě velmi úspěšnou zpěvačku Selah Sue. Ta má na svém kontě více jak milion prodaných desek a v roce 2012 vyhrála evropskou hudební cenu Ebba. Její hudba a přepychový hlas oslovuje posluchače napříč kontinenty a jinak tomu nebylo ani ve Vroutku. Mix soulu, R & B a reggae byl velký zážitek, na který budu ještě dlouho vzpomínat. Na druhém pódiu vystupoval Endru, kterého můžete znát z show "Na Stojáka". Tady si pro nás připravil svá ústa, aby předvedl, co všechno za zvuky dovede. Jeho beatbox show byla naprosto strhující a svými ústy hravě zastoupil celou kapelu. Hlasový rozsah má neuvěřitelný, bez problémů zazpívá ženský hlas, ten naloopuje, přidá bass, další beaty a koncert se vším všudy je na světě. Tato show pro nás byla asi tím největším překvapením festivalu...



Další kapelou byli Archive. Pořadatelé slibovali "grandiózní epický zážitek", nic z toho se ale nekonalo. Archive hráli psychedelický trip hop s elektronikou, okořeněný chladným hlasem. Půlka koncertu byla spíše poslechová a chyběla projekce, takže o žádnou velkou show se nejednalo, což bylo znát i před pódiem, kde bylo asi nejméně návštěvníků za celý festival. To na druhém pódiu to pořádně řezal drumandbassový matador  Ed Rush. Ten hrál starý poctivý nekomerční D´n´B, tedy úplný opak toho, co jsme mohli slyšet o den dříve. Velký stan a přilehlé okolí bylo hustě zaplněno tančícími návštěvníky.



Na hlavním pódiu se už ale chystal poslední koncert festivalu, který obstarali Asian Dub Foundation. Legendární kapela, jejíž pecky "Flyover", "Hope" nebo "Fortress Europe" zná snad každý. Asian Dub Foundation ukázali, že i po letech mají co říci. Kromě známých tracků zahráli i věci z nového alba, které vyšlo letos v květnu. Atmosféra před pódiem by se dala krájet! Všichni tančili a skákali jako o život. Lepší tečku za festivalem jsme si ani nemohli přát...

soda

foto: blaster