Report ze Sázavafestu 2013 od Kršny

Areál

Celý areál byl poměrně velký, přesto se zdálo, že je vše relativně blízko. Spousta stromů poskytovala příjemný stín, což v tropických dnech většina návštěvníků uvítala. Snad jediná výtka – průchod mezi dvěma hlavními pódii, MTV stage a Gambrinus stage, byl poměrně úzký a při nejvíce zaplněných koncertech na první zmiňované, byl trošku problém projít...

Pátek

První z koncertů po pátečním podvečerním příjezdu byl na Samosebou.cz stage, vkusně vybudované v návěsu od kamionu (velmi dobrý nápad pořadatelů proměnit ji na noc na taneční Dance-mania.cz dance zone) a jednalo se o zkušené pražské Pankix s nezaměnitelnou zpěvačkou s balkánskými kořeny - Sanelou. Pankix zahráli příjemnou půlhodinku poprocku s houslemi a většinu těch, kteří se přišli podívat, odměnili cédéčky. Na MTV stage mezitím zpívala nezáživná Celeste Buckingham ze Slovenska, tak nezbývalo než se jít podívat na vedle již zvučící Vypsanou fiXu. Koncert byl postaven samozřejmě hlavně na poslední desce "Detaily", ale došlo i na prověřené "Letadlo", "Mažoretku", či filmovou "4 slunce". Nejsilnější moment nastal ovšem jednoznačně tehdy, když Márdi vyzval bodyguardy, aby na pódium dopravili mladíka na vozíku, kterému z důvodu bezpečnosti nepovolili zůstat pod pódiem "v kotli". Hned po fiXe následovala hlavní zahraniční hvězda festivalu, britskou kritikou ještě před vydáním debutu adorovaní Hadouken! Ti předvedli přesně to, co se od nich čekalo – špinavé samply, kytary, výlety do drum´n´bassových rytmů, čistě zpívajícího a skvěle s publikem komunikujícího zpěváka Jamese Smitha (několikrát marně se pokoušejícího na pódium pozvat citrónového gambrinus mana s "lemonhead") a tradičně soustředěnou klávesačku Alici Spooner, která se dokonce minimálně jednou usmála, takže i kapela musela být s koncertem spokojena. :)

Australan Dub FX, který následoval na Gambrinus stage, kolikrát vytvořil ještě hutnější zvuk a to vystupoval sám (až na 2 skladby s hostujícím MC) a ještě navíc vše "hrál" jen pomocí svých úst a sekvencéru - klobouček dolů! Největší publikum z celého festivalu měla jednoznačně tuzemská kapela Kryštof – sám Richard Krajčo se tomu před přídavkem podivil slovy: "Kde jste byli na Hadouken?!" Slováci Peter Bič Projekt poté zahráli příjemnou směs poprocku a funky, oproti rádiové "Hey Now" tedy poměrně příjemné překvapení. Posledním koncertem pátečního večera byli francouzští Lyre Le Temps - po zkušenosti z loňska od pořadatelů sázka na jistotu, která vyšla dokonale. Trojice která do směsi elektra a hip-hopu vkusně sampluje swing a filmové melodie z 30. a 40. let, předvedla jednu z nejsilnějších show letošní Sázavy. Ovšem toho dne se měla objevit ještě jedna hudební hvězda. Snad nikdo, kdo zažil vlnu stylu euro-dance v 90. letech, nemohl minout Němce Alexe Christensena a jeho projekt U96, který zde vystoupil se svým novým house projektem Jasper Forks a nakonec došlo i na slavnou "Das Boot". :)

Sobota

Sobotní den zahájila v neskutečném poledním žáru zkušená pražská folk-rocková partička Hromosvod. Punk-rockoví Koblížci s "nápaditými" texty typu: "Emil, co si ho nemyl" opravdu nebyli velkým lákadlem, tak nezbývalo než se jít posilnit před první zajímavou položkou soboty – Blue Effectem. Nechyběl samozřejmě "Slunečný Hrob" ani "Rejdit" od bývalé kapely zpěváka Honzy Křížka Walk Choc Ice, a hlavně, sledovat pana Hladíka je vždy radost. A vůbec - celá nová sestava funguje skvěle! Poté na hlavním pódiu vystoupili Support Lesbiens, kteří si však nyní říkají Portless, a písničky jim skládá Honza Kalousek. Koncert byl příjemný. Silný večerní line-up zahájila festivalová i klubová jistota Sto zvířat a na MTV stage se zatím nachystal další vrchol letošního Sázavafestu - Tribute Band Falca - před patnácti lety tragicky zesnulé popové legendy. V sestavě působí kytarista a basák z Falcova originálního koncertního ansámblu, takže bylo pochopitelné, že hudebně bylo vše bezchybné. Nechyběl snad žádný Falcův velký koncertní hit – samozřejmě ani zavražděná, přesto nesmrtelná, "Jeanny". Zjistili jsme že "Ganz Wien" je stále na koksu, a zazněl i "Amadeus" i "Der Kommisar". Z playbacku jsme často slyšeli i Falcův originální hlas. Jen škoda, že kvůli technické závadě nefungovala projekce, ale i tak se jednalo o velmi důstojnou a působivou vzpomínku po Mozartovi pravděpodobně na nejvýznamnější hudební osobnost v historii Rakouska.

Úplnou neznámou pro mě byla kapela Monarchy z Velké Británie. Nakonec se z ní vyklubal jeden z nečekaných vrcholů festivalu. Zvuk, zpěv i rytmus velmi podobný I Am X či The Limousines, takže se na nás valila smršť velmi chytlavých elektro-popových písní. Z playbacku a projekčního plátna kapele dokonce v jedné skladbě vypomohla Dita von Teese a na závěr zazněl cover od Nirvany. Poslední kapelou, před plánovaným půlnočním odjezdem, byli Tata Bojs z Hanspaulky, kteří na Sázavafest přivezli svoji velkolepou show v rámci turné k pětadvacetiletému výročí kapely. Chlapci, krom svých tradičních nástrojů, hráli na vše možné, co se dalo, a přestože zazněly songy hlavně z poslední desky, předvedli přesně to, co se od nich čekalo. Zbývá jim tedy jen popřát "ještě jednou tolik". :) Sečteno podtrženo, festival letos nabídl několik tradičních jistot, spoustu příjemných překvapení a areál, který je do budoucna jistě velkým příslibem. Zdá se, že se Sázavafestu po letech opět začíná blýskat na lepší časy. Přijďte si to ověřit sami - příští rok začátkem srpna ve Světlé nad Sázavou!

kršna

foto: julisak