Report ze Sensation - Source Of Light od TiGiho

Akce Sensation se poprvé konala v Holandsku v roce 2000 a od té doby se tam pořádá každý rok (v ČR od roku 2007, pozn. aut.). Nápad, aby byli všichni oblečeni v bílém, vzešel bohužel z tragické události. Jednomu ze tří zakladatelů společnosti ID&T Duncanu Stutterheimovi zemřel v roce 2001 bratr Miles při autonehodě. Na jeho počest byli všichni návštěvníci Sensation v roce 2001 neformálně požádáni, aby se oblékli do bílého. Více než 80% návštěvníků uposlechlo. Tak se zrodil světoznámý Sensation dress code, který přetrval dodnes.

Letošní ročník nesl název "Source Of Light" a ústředním motivem byla laserová a světelná show kolem ojedinělé zářicí koule. Ani letos nezapomněli pořadatelé věnovat velkou pozornost efektům, světlům a vizualizaci jako takové. Kromě již zmiňované "koule" stojí také za zmínku čtyři obří obličeje, které byly umístěny v rozích taneční plochy a byl na ně promítán obraz povětšinou vystupujících DJs. Zvuk netřeba hodnotit, ten je vždy na akcích ID&T špičkový, stejně tak jako organizace. Ceny na baru přijatelné a výběr jako vždy solidní, takže nám nic nebránilo, abychom si užili pohodovou párty... Pojďme se podívat na výkony jednotlivých DJs!

Mr. White

Do areny jsem dorazil kolem půl jedenácté a tou dobou ovládal stage rezident, který rozehříval dav svým wam-up setem v tech-house rytmu. Už tou dobou byl prostor slušně zaplněn a lidi dávali najevo, že sem přišli za zábavou. Z jeho setu bych zmínil hlavně tu pasáž, kdy jsme mohli slyšet track od legendárních Deep Dish – "Flashdance".

Sébastien Léger

Dalším z řady vystupujících byl francouzský DJ, kterého jsme u nás mohli nedávno vidět v pražském klubu Yes!: Sébastien Léger. Ten navázal na "pana bílého" a pokračoval v rytmu, který nastolil. Posluchači se tak mohli vlnit na jeho hitovky jako například "Imaginary Paradise". A když říkám vlnit, tak to tak i myslím, protože na žádné velké paření to tedy nebylo... Rozhodně se jednalo o nejnudnější set z celého večera, který jsem využil pro pokec s přáteli.

Funkerman

Další na řadě byl "master of bigroom disco house music": Funkerman. Ten do nás ze začátku nasypal pěknou řádku happy a groovy tracků, které postupně ladil do temnějšího podání. Ty nejlepší skladby jako "Go" od Mobyho či "Music Is The Answer" roztočil v remixech, oproti tomu "So Much Love" od Fedde le Granda, kterou hrál v originále, skutečně roztancovaly celou halu. Hodinka a půl utekla jako voda a na scénu už se hrnulo duo:

Sunnery James a Ryan Marciano

Tahle holandská dvojka, která se na scéně ukazuje čím dál častěji, dostala možnost předvést svůj um i na české Sensation a nutno říci, že se jednalo o skutečně povedený set. Začátek byl sice obdobného ražení jako u předchozího vystupujícího, ale postupem času set přitvrzoval. Vyzdvihnout můžeme hlavně klasiku "Beachball" od Nalin and Kane v remixu, který připravil Chris Lake, "Lethal Industry" v jejich vlastním remixu, novinku "Sebjack" od Marcuse Schossowa či track "Wakanda" od dvojice Dmitri Vegas a Like Mike, s vokálem "Beat It" od Michaela Jacksona. To už na nás ale čekala hlavní hvězda dnešního večera...

Nicky Romero

Tento mladý DJ z Nizozemí, který se narodil teprve roku 1989, toho stihnul za svou kariéru už opravdu hodně a na poli elektronické hudby se řadí k největším hvězdám. Svůj set začal vlastní novinkou "Still The Same Man" a svůj set ladil především do škatulky progressive elektro house. Ke slyšení byla i novinka od "mafiána" Axwella – "Center Of The Universe", dále "Greyhound" od Swedish House Mafia, hitovka "I Need Your Love" od Calvina Harrise v jeho vlastním remixu, "Legacy" či "Like Home", kterou produkoval společně s dívčí dvojkou Nervo. Jednoznačně nejlepším trackem celého večera se pro mě stala pecka "If I Lose Myself" od One Republic v remixu Alessa a celé tohle představení uzavřel s "I Could Be The One", kterou udělal společně se švédským mágem Aviciim...

Bingo Players

Holandská dvojka hráčů binga svůj set postavila hlavně na své vlastní produkci a nikoho v hale skutečně nešetřila... Pecky jako "Out Of Mind", "Mode", "Cry" a "Rattle" ždímaly z lidí poslední zbytky sil. Stará známá poučka říká, že to nejlepší přichází nakonec a hodně lidí mi v tomto případě dá i za pravdu... Kluci pokračovali v tvrdé jízdě až do časných ranních hodin a dav jim dával najevo svou náklonost. Bohužel se únava podepisovala na mém těle a kolem šesté hodiny ranní, byl ten pravý čas, abych se odebral domů...

Akci bych zhodnotil velice kladně a nenašel jsem snad nic, co by mi během večera znepříjemňovalo párty. Naopak - letos se našlo spousta plusů, které doufám dodrží organizátoři i za rok. Díky všem za účast a budu se těšit zase za rok!

TiGi