Report z Paul van Dyk v SaSaZu od TiGiho

Do klubu jsem vstoupil krátce před dvanáctou hodinou, velice příjemná slečna mi orazítkovala ruku a já mohl zvesela vstoupit do víru párty. Mé první kroky vedly do šatny, kde jsem byl velmi rychle odbaven. Pokud jste ještě nenavštívili SaSaZu, tak věřte, že jsou zde služby a servis na vysoké úrovni. Troufám si říci, že v ČR je jen pár klubů, které mohou tomuto prostoru konkurovat...



Vstoupil jsem do hlavního sálu a viděl plně obsazený klub bavící se temnějším house soundem, který do tanečníků valil jeden z nejlepších českých DJs – Michael Burian. Jeho set byl promyšlený a měl příjemný progresivní vývoj. Skrze takové tracky jako "Metrum" od Fedde le Granda, "In My Mind" v mashupu s hitovkou "Million Voices" od Otto Knowse či "Joyenergizer" Sandera van Doorna jsme se dostali až k samému závěru Michaelova setu, kdy neopomněl zahrát svůj největší hit "Beautiful Love", který dělal v kooperaci s nadějným českým producentem Jean Lucem. Celý jeho set bych shrnul jako velice povedený a bavící se dav také odměnil Elektromajka nadšeným aplausem...

A nyní už k tomu, co s napětím očekávalo asi 2.000 návštěvníků... Lehce po půl druhé se za DJ pult postavila opravdová legenda taneční a elektronické hudby – Paul van Dyk. Člověk, který vždy dokáže pobavit a zaujmout svým hudebním citem, do nás pustil první beaty. A jak je tomu u Paula zvykem, vůbec se s tím nemazlil - ba naopak! Už ani neodhadnu, pokolikáté jsem ho slyšel live, ale nikdy jsem u něho nezaregistroval "pomalý" start. Úvodní tempo jsem odhadl na pěkných 138 BPM a z reproduktorů jsme slyšeli prvky typického Vandit soundu (label, který PvD zčásti vlastní, pozn. aut). Maestro do nás sypal už jeden rychlý track za druhym a pochopitelně u toho nezapomínal vytvářet smyčky a live mashupy, které byly jako vždy originální a skvěle do sebe zapadaly. V tomto ohledu je PvD úplně jiná liga a myslím, že na světě nebude mnoho DJs, kteří se s ním mohou měřit. Zapomenout nesmíme zejména na klávesy, které využívá k vytváření živých melodií přímo na pódiu a umocňuje tak pocit z jednotlivých skladeb.

K dobru můžeme připočítat i náladu, kterou ten večer mistr oplýval. Na pódiu lítal ze strany na stranu a publikum to pochopitelně cítilo... Spojení mezi umělcem a davem zde evidentně fungovalo. Lidé měli ruce nad hlavou a vytvářeli atmosféru, která v ten večer byla opravdu skvělá. Tempo, které Paul nasadil, nepolevovalo - ba naopak, přitvrdilo se! "Nice" od projektu Rapha v remixu Maartena de Jonga či "The Box" od Ummet Ozcana budiž toho důkazem. Hlavním tahákem však byly tracky a remixy z jeho vlastní produkce. A že jich bylo skutečně hodně! Jeho remix skladby "Sunday" od Hurts, "I Don’t Deserve You", "Time Of Our Lives", "Everywhere" a na závěr nemohla chybět obligátní "Home". Hudba utichla a skandující dav si vynutil přídavek. Možná pro někoho velice překvapivě, ale Paul zahrál dosud nevydanou skladbu, která se na internetových fórech mezi fanoušky objevuje pod názvem "Music Rescues Me". Jedná se o pomalejší věc bez basové linky, která ve mně probudila pocit štěstí a spokojenosti. A tom to je...



Následoval velký aplaus, pár podpisů či fotek v první řadě s fanoušky a mistr pustil ke kormidlu zástupce české taneční scény – Michala Poliaka. Ten nás posunul do progresivněji laděných vod v oblasti house music. Hned zkraje jsme mohli slyšet Tiestův track "Chasing Summer" v remixu od R3haba s Quintinem. Při občerstvení jsem ještě zaznamenal novinku od Hard Rock Sofa – "Rasputin", jež stále nadzvedávala lidi na parketu, kterých tam zůstalo dostatečné množství pro tu správnou párty atmosféru. Má únava však dosáhla vrcholu a tak jsem se odebral domů. Párty bych zhodnotil jako kvalitní jízdu, za kterou vděčíme headlinerovi večera. Dokonce si dovolím tvrdit, že to byl jeden z těch nejlepších setů, který jsem od něho kdy slyšel... Díky!

TiGi

foto: P@lci@techno.cz