Report z Electronic Beats od Terezy

Jaro už je konečně tady! Pocítila jsem to nejen na svých čerstvě oholených nohách, ale i na množství vrstev oblečení, ve kterých lidé čekali několik hodin před vchodem do pražské Archy. Nutno dodat, že množství oblečení ovlivnil i požitý alkohol, o který nebyla – dle prázdných lahváčů a PET lahví – nouze. Na druhou stranu mohou být organizátoři rádi, že se lidé dobře bavili. Dohady okolo vpuštění davu do foyer málem vyvrcholily tím, že výherci soutěží, press a ostatní šťastlivci zamířili dovnitř jako poslední. Většina se úspěšně dostala i do dalších pater divadla.

Ti, kteří měli rychlou ruku a moc se neptali, ulovili pár věcí z "free Electronic Beats shopu" (ano, taky máme doma tašku, pár CDček, samolepky a především špunty do uší). Věnujme se teď ale spíše hudební stránce. Vždycky jsem se domnívala, že účelem projektu EB je, přivézt do Česka pro většinu populace unknown interprety, kteří se díky účinkování zviditelní, posluchači objeví nové styly elektronické hudby a všichni budeme žít spokojeně až navěky. Tento rok však T-Mobile řekl "poď mi hop" a pochlubil se opravdu velkým úlovkem. Lana Del Rey poprvé v ČR!

Musím říct, že mi bylo ostatních "supportů" líto. Vedle Lany prostě nemá šanci nikdo. Jedno se však organizátorům musí nechat. Na výběru účinkujících se nedá nic vytknout. Tento rok přijala pozvání švédská elektropopová diva Karin Park, která během necelé hodiny dokázala přesvědčit publikum, že není pouhým supportem, ale rovnoprávným vystupujícím. A to nejen smyslnými pohyby celého těla, ale i příjemným, intonačně velmi čistým zpěvem. Na pódiu ji hudebně podporoval bratr, bez jehož bubenického umu by celé vystoupení bylo poloviční. Už se ale pomalu blížila čtvrt na dvanáct a umělými květinami ověnčené fanynky omdlévaly v prvních řadách. Nečekali jsme na nikoho jiného, než na božskou Lanu. Atmosféra houstla, a to doslova. Konečně byl na pódiu seřazen Lanin doprovod a za šíleného řevu a pískotu se z mlhy vynořila štíhlá dlouhovlasá dívenka v modrých šatech a s nevinným úsměvem říkajícím: "vážně všichni čekáte na mě?".

Euforie nebrala konce a jelikož Lana alias Lizzy Grant nemá moc příležitostí (nebo náladu) přátelsky potlachat s fanoušky, pustila se do prvního songu. Kdo ví, co se jí asi honilo hlavou po odzpívaných slokách "my pussy tastes like Pepsi Cola", ale když se po chvíli rozhodla pro objímání a líbání vyvolených v předních řadách, všem to bylo celkem ukradené. Nevinný úsměv na tváři ji neopustil ani potom, co během pěti minut pětkrát zopakovala slovo "fucking" a nevynechala ani uším lahodící "fucking hard". Zajímavá to slečna.

Ve stejném duchu nadšeného řevu a omdlévajících fanynek pokračovala následující půlhodinka. V přestávkách se Lizzy nezapomněla zmínit, že je v Praze poprvé, že je nadšena a přislíbila brzký návrat. K hudebnímu orgasmu neměla daleko většina publika. Všechny hezké věci ale jednou končí a tak i Lana ve čtvrt na jednu nekompromisně odešla do zákulisí, ze kterého se ji téměř dvacet minut snažil vypudit skandující dav. Marně. Stejně jako můj pokus o autogram či fotku.

Po utření slzičky a malém občerstvení  jsem se vrátila zpět do prostoru hlediště, které se citelně vyprázdnilo. Holt už asi bylo na všechny pozdě. Já jsem si nicméně koncert Roosevelt nemohla nechat ujít. A to nejen kvůli napsání tohoto článku, ale především proto, že jsem o nich do včerejška vůbec nic nevěděla. Tak tedy, pět minut před třičtvrtě na jednu nastoupilo na pódium duo upravených muzikantů. Jakkoli byli upraveni, dokázali během pár minut rozdráždit zbytek vytrvalců k energickému skákání a tanci. Nutno podotknout, že jim vydatně pomáhaly blízké bary.

Roosevelt byl perfektní třešničkou na dortu. Kombinace dobře vypadajících kluků a příjemné, pozitivní elektronické hudby, která vás i v časných ranních hodinách dokázala nakopnout a díky níž jste vy dokázali zapomenout na bolavé nohy, byla zvolena skvěle. Celý festival mi zpříjemnil fakt, že jsem odcházela s poctivě ukradeným kelímkem (no dobře, platila se záloha 20 Kč), který mi perfektně nahradil rozbitou skleničku, o kterou jsem přišla při čtení titulku "Lana Del Rey přijede do ČR". Díky všem, byl to fajn večer!

Tereza

foto: MHD