Orion Hall 12

Bohužel se mi podařilo dostat na půvabné nádvoříčko mezi halami G1 a G2 až po 23. hodině. Zastihl jsem tedy Orion Hall v plné zábavě. Minimalové stagei vládlo Kaiser Sozeho druhé já Aleph a z hlavního pódia diktoval polský multitalent Peter Sliwinski aka Echoplex. Aleph pro mě takovou neznámou není. Urychleně jsem se tedy vydal za duněním. Echoplex je u nás nové jméno. Nicméně to neznamená, že co neznáme my, nezná zbytek světa. Tenhle veliký a příjemný Polák je světem zcestovalý a důkazem o jeho začlenění do té nejužší producentské rodiny budiž i fakt, že další Peterova štace bylo Chicago a Detroit. Zvuk, kterým se presentoval byl hutný a velmi precizní. Doufám, že ho ještě budeme mít možnost v budoucnu opět přivítat. Španělskou stálici v podobě Oscara Mulera jsem si taktéž nemohl nechat utéct už jen z toho důvodu, že jsem ho neměl možnost nikdy na vlastní uši slyšet. Začátek jeho setu mě trochu zklamal. Prvních 20 minut duněly halou především jeho vlastní skladby. Ne, že by to bylo nějak špatně, ale nikterak nepřekvapil. Trochu jsem byl v té chvíli zklamán. Necítil jsem z jeho hraní žádnou propracovanost a dějovost. Nicméně zahrál technicky výborně a clubbery jeho vystoupení bavilo. Trochu jsem byl rozmrzelý z toho, že jsem se během jeho vystoupení nedokázal dostat na pódium ani fotit, ani pozdravit pár přátel a ani shlédnout, jak to ten kluk pokérovaná vlastně dělá. V té chvíli jsem postrádal smysl photopassů. Ale co... toho večera to tak prostě bylo.

Asi si teď řeknete, že co jsem to za reportéra a vyznavače tvrdého zvuku, když jsem slyšel prvně i hodně zdomácnělého Christiana Wünsche. Jeho živá vystoupení jsou přímo věhlasná a tak jsem se těšil, co předvede. Jeho vystoupení bylo agresivní, hutné, nekompromisní, libové a ke konci trochu zmatené a zběsilé. Často jsem se musel hodně soustředit, abych rozpoznal, kde že je ten beat a kde je ten zbytek. Christian se věnoval především aktuální tvorbě. Tedy jeho prvnímu albu No mans land a singlu Everything is ruined na biografické Tsunami Records. Hodina utekla jako voda a na řadě byl Surgeon.

Tichá voda, břehy mele!!!

Tichý a soustředěný chlapík, který postával při vystoupení Mulera i Wünsche opodál s minerálkou v ruce. Surgeon vystupuje již pouze za pomoci technologie Final Scratch. Myslím, že u něj je tato věc absolutní samozřejmostí a logickým krokem vpřed. Dlouho se čekalo na jeho další počin, který by následoval hit léta 2000 Death before surrender (British Murder Boys/Downwards). Teď tu byl a to ve druhém pokračování British Murder Boys (tentokráte na Counterbalance). Surgeon je příkladem práce do šuplíku. Tedy do Final Scratche. Jistě, že po tak dlouhou dobu bez vlastního singlu nezahálel...

Surgeon nenávidí fotografy!!!

Pro někoho bylo toto zjištění učiněným pohledem do tváře absolutního zla. Pohledy, které se zabodávaly do stále více a více přicházejících fotografů (znal jsem maximálně tak 20% z nich, kdo byli ti ostatní, co přežvykovali jako ta kráva a šermovali rukama nevím a vědět to radši nechci) byly skoro smrtelné. Já jsem radši nefotil. Respektoval jsem jeho přání. Posadil jsem se kousek za Surgeona a zavřel oči. Občas jsem vstal, abych zjistil, zda-li a jak na to lidé reagují. Občas reagovali více, občas méně, někdy vůbec. Kroutě hlavou jsem přemýšlel, kdo je tu blázen. Já, lidi nebo Surgeon?

Surgeon se vůbec nehýbá!!!

Škoda, že nemá rád ani trochu fotografy. :) Není nic lehčího než vyfotit sochu, že? V porovnání s takovým Tokym to bylo nebe a dudy. Surgeon byl stále koncentrovaný. To jak se doopravdy bavil se asi nedozvíme. S Gingerem jsem si tipli, že to mohlo být přibližně po 30 minutách vystoupení. Tony totiž začal do rytmu kývat hlavou. To však přestalo. Surgeon hrál hodně staré desky. Hrál desky, které jen málokdo s nynější clubberské generace někdy vůbec slyšel. Hrál své remixy na vlastní skladby, které nikdy nikde nevyšly. Byly to vůbec remixy? Nebo to, co vyšlo na vinylech jsou remixy na to, co hrál? Uff, Surgeon je genius, ale od genia je kousek k šílenci. Hrál precizně. Za 120 minut velmi aktivního mixu neudělal ani jednu chybu. Ani jednu malilinkatou a možná přeslechnutelnou chybu. Nikdy na toto vystoupení nezapomenu.

Návštěvníci rulezzzzz!!!

No a na závěr tu byli jablonečtí surovci Daho s Gingerem, kteří na OH nejen že hráli, ale taktéž vedli čilý obchodní styk. Brzy bude jejich off-line shop Nula2, se kterým tu byli i ve stavu on-line (www.nula2.cz). Avizované vystoupení této svérázné dvojice na 4 gramce a 2 mixy se však nekonalo. Proč? Protože na "stole" byl k dispozici jeden mix a narychlo se přidal ještě 3 gramec. Daho navázal na Surgeona originálně. Bohužel málokdo pochopil vtip, který se nesl éterem. Asi málokdo pamatuje na seriál Návštěvníci a nebo málokdo pamatuje na ústřední melodii. Další skladbou však dal Daho všem vědět, že nebudou hrát nějací "cíťové". Necelých 60 minut řezali do lidí maximum (PVC 04, 05, Aphex Twin, Makaton atd atd). A lidé zůstávali. V 6 ráno byla hala stále plná.

Gabo miluje Boney M!!!

Je to tak. Tvář, za kterou stojí celá OH se ráno přeci dočkala. Pokud vím, stěžoval si Gabo na Silvestra, že DJs nejsou správní DJs, když nezahrají na přání. Třeba Boney M. A tak se stalo, že na OH hráli opravdoví DJs, co hrají na přání. :) Daho tuhle taneční verzi proložil ještě Surgeonovými "Barking dogs" a znovu a znovu znělo Daddy Cool.

Konec je vždy krutý!!!

Krutá je často i ochranka, která toho má (oprávněně povětšinou) už plný kecky a tak se ihned po ukončení produkce pustí do clubberů a doslova "svinským" krokem je vyhání. V takových chvílích dochází často k nedorozuměním a konfliktům. Bohužel tomu tak bylo i teď. Dosti urážející byla třeba slova ochranky u vstupu na samotné prostranství mezi G1 a G2, která byla určena především slečnám. Během 14 dnů je to tedy mé druhé setkání s prehistorickými býložravci, kteří přežívají v některých lidských mentalitách. Tohle je věc, kterou asi nikdy nikdo neovlivní a popravdě to nezajímá ani promotéra a ani šéfa ochranky. Rád bych jen připomenul, že když bych to hodně volně pojal tak peníze, za které si tihle security-frajeři kupují piva v podstatě pocházejí od nás clubberů. Je jedno, jestli někdo vypadá "k smíchu" protože je jednoduše unavený po cca 24 hodinách bez spánku a nebo proto, že se utavil díky drogám. Tak jako tak si zaslouží alespoň trochu úcty jako bytost. Díky.

Závěrem snad jen pár slov k organizaci...

Byla výborná a profesionální. Zvuk byl precizní na obou scénách. Trochu bych vytkl nepřipravenost stage-managera na problémy s gramofony. Světla byla víc než výborná. Dekorace jsou často potřebné. Tady tomu však nebylo a tak zde platilo, že méně je více. Zhrozil jsem se v jedné chvíli 3 slečen (cca. 15 let při dobré vůli a obou očích zavřených), které se pokoušely stát go-go. Jak jejich oblečení tak i chování by zavdalo aktivním úředníkům k trestnímu stíhání za všechno možné. Orion Hall byla výborná po všech stránkách. Není potřeba šetřit chválou. G Production si ji zaslouží.