Report z BE TWENTY: Alex Clare od Lucie

Přišli jsme do klubu a sestoupili po schodech, kde nás okamžitě odchytla velmi příjemná hosteska od MTV, ať se vyfotíme na památku. Neváhali jsme a já už odhazovala svršky, abych nevypadala jako nafouklý sněhulák. I když je Clare u nás zatím poměrně málo známý, klub se začal velmi rychle plnit a to nejenom mladými nadšenými fanynkami, ale kupodivu i ročníky, z nichž někteří by klidně mohli být našimi rodiči. Jako předskokan vystupovala neznámá kapela zpívající podivný styl, který připomínal suicide rock. Neuvěřitelně táhlé a nudné skladby se linuly prostory klubu asi hodinu a půl. Když konečně skončili s jejich "zpěvem", ještě dlouhou dobu jsme čekali na závěrečnou hvězdu týdenních oslav. Podle line-upu měl Alex začít hrát ve 21:00. Dalo se předpokládat, že nějaké to zpoždění bude, ale hodina byla až moc!

Konečně jsme se dočkali, Alex dorazil na pódium a své vystoupení začal s písničkou "Up All Night", která je nabita energií a vykouzlila všem posluchačkám úsměv na tváři. V takovém duchu se nesl celý koncert. Po skončení první skladby bylo vidět, že Clare vůbec nečekal takovou účast a takové nadšení, jakým ho plný sál Roxy přivítal. Nemohl se ubránit, musel se smát a bylo vidět, že z toho má neuvěřitelnou radost a vesele pokračoval dalším dech beroucím songem. Publikum sice jeho tvorbu neznalo do každého detailu, ale to vůbec nebránilo tomu, aby si to všichni užívali.

Clareovi se očividně české publikum zalíbilo a na pódiu se začal vlnit v rytmu svých písní. Osvětlení bylo perfektní, zvuk přímo u zvukaře trošku přepálený, nicméně na balkóně to znělo fantasticky, proto jsme se na pár okamžiků přesunuli nahoru. Hlavně song "I Love You", který byl v zamilovaném duchu, se na ochoze poslouchal výborně. Druhý takový láskyplný text písně nás čekal u "I Won´t Let You Down". Mezitím jsem si skočila pro drink a dále se přesunula zpět na hlavní parket, kde Alex pokračoval s další zvučnou skladbou, kterou fanoušci znají i z éteru rádií, a sice "Treading Water".

Rozhlížela jsem se po celém publiku a s radostí musela konstatovat, že písně vedené v rytmu elektro-soulu a s texty velmi romantickými, se líbily nejenom nadšeným fanynkám, ale také otřelým, postarším pánům. I ti se pohybovali v lehkém rytmu soulových tónů. Koncert ubíhal neskutečnou rychlostí, bohužel, a dostali jsme se do jeho druhé poloviny, kdy se mi texty písní začaly trošku slévat pod vlivem euforie a nadšení z jeho zpěvu. Po celou dobu jsem se musela usmívat, protože jeho oslňující songy a celkové vystupovaní bylo hrozně uvolňující, pozitivní a milé. Po celou dobu laškoval se zbytkem kapely, pobíhal z jednoho konce pódia na druhý.

Předposlední skladbou, kterou maximálně rozbouřil davy v hledišti, byla všemi očekáváná písnička "Too Close". Celá Roxy zpívala s ním a bylo fascinující vidět a hlavně slyšet, jak se celý klub nechává unášet v rytmu tohoto energického songu. Po jeho skončení odešel mimo naše zraky, ale nenechal bouřící dav dlouho čekat a přidal už opravdu poslední, závěrečnou skladbu. Nemohla jsem se ubránit dojmu, že Alex je prostě dokonalý zpěvák. Jeho vzhled tomu ovšem vůbec nenapovídal - na první pohled postarší, zarostlý, zrzavý džentlmen, který to ale dokáže rozjet takovým způsobem, že zůstává rozum stát. Jen doufám, že to nebyla jeho poslední návštěva a opět brzy zavítá do naší zemičky se svou dech beroucí tvorbou...

Lucie

foto: cray