Report z Mácháče 2012 od Sody

Kvůli pracovním povinnostem jsme dorazili na Mácháč až po osmé hodině večerní. To byla trochu chyba, protože u vjezdu jsme se dozvěděli, že kemp je již tři hodiny plný. Takže jsme zaplatili parkovné a čekali, kde zaparkujeme. Kapacita kempu i přilehlého parkoviště se zdála trochu překročena. Na nás zbylo místo v lese daleko od areálu. No nic, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo to, že v areálu musí být dost těsno. Návštěvníků se tady nacházelo opravdu hodně, dalo by se to srovnat s loňkou účastí. Pláž Klůček, kde se festival odehrával, blíže představovat nemusím. Za ty roky, co se zde odehrává festival, se areál nijak nezměnil, akorát rozložení pódií se každý rok trochu liší. Stejné zůstává umístění hlavního pódia, které je postaveno přímo na pláži z velké části ve vodě. Obří konstrukce hlavního pódia vypadá jako hrad. Další dvě pódia byla rozmístěna mezi stromy, vše tak, aby se jednotlivá hrací místa netloukla. Zdejší prostředí nemá chybu, vždyť kde jinde máte festival v lese mezi stromy a navíc u jezera na písečné pláži?

Páteční večer nás nejvíce bavil Felix da Housecat, který na Mácháči slavil narozeniny. Hrál od každého něco... Trochu house music, trance, elektro a došlo i na stále oblíbenější dubstep (bohužel to byla jediná skladba, kterou jsem o víkendu slyšel). Felix si hraní užíval stejně jako velký dav návštěvníků. Po jeho setu už nastoupila "hlavní" hvězda festivalu Dada Life. Ti spustili nekompromisní diskotéku, což pro nás znamenalo rychlý ústup. Moc možností jsme neměli, a tak jsme zamířili na Touster stage. Tady to na tom luxusním zvuku řezal Džejár feat. Roger Venzent. Vloni tady hrál jenom jeden z nich a tím byl Roger. Ten nás moc nezaujal, ale když spojil síly s Džejárem, nemělo to chybu! Kdo zná obě jména, ten ví, že jde o jednu osobu, která hraje pod dvěmi jmény. Tentokrát hlavní roli převzal Džejár, protože šlo o techno, které bych tady na Mácháči ani nečekal. Mezitím už na hlavní pódium nastoupila další hvězda večera - Dirty South. Změna sice proběhla, ale na nás to bylo stálo moc "diskofilní", takže jsme se vrátili, odkud jsme přišli. Touster stage také čekala výměna a to za TGT & Pompeiy. Hráli parádní techno, které bylo hodně pestré a mělo tu správnou šťávu. Po tomto setu nám tělo říkalo dost a tak jsme se odebrali ke spánku, abychom šetřili síly na další den...

Jak už bývá na Mácháči zvykem, probudili nás někteří ze sousedů, kteří za celou noc neměli dost a tak si řekli, že prostě budou pařit ještě u auta, dokud nevybijí baterky. Když už jedni pařmeni usnuli, tak se zase probudili další a ti pařili dál... Prostě nekonečný koloběh, na který jsme si už tady zvykli. S očekáváním jsme sledovali oblohu, co nám dnes nabídne. Chvíli slunko, pak zase mráček, takže takové pohodové festivalové počasí. Areál se otevíral už ve tři hodiny odpoledne, nás tam ovšem žádný zajímavý program nelákal, a tak jsme nabírali síly u stanu. Ze židle nás zvedl až Tokátko a přestože bylo už po osmé hodině, v areálu zatím moc návštěvníků nebylo a na Touster stage už vůbec. Tokátko hrál jen pro pár desítek lidí a asi i proto zvolil pomalejší, spíše "deep tracky". Což mě velmi mile překvalilo, protože od něho tento styl vůbec neznám... Psát o každém vystoupení by snad ani nešlo, proto vyzdvihnu jen ty, který se mi zamlouvaly.

Mezi ně patří třeba parádní set Luccy, která si stále udržuje svůj osobitý styl, za což má ode mě palec nahoru. Hrála tak, jak ji dobře známe - techno nebo minimal techno a dobře ukázala, že na světě není jenom trance, kterého bylo na nás už moc... Prostor před hlavním pódiem sice trochu prořídl, ale to byl jenom důkaz toho, že hraje kvalitní muziku. Po ní nastoupil náš další oblíbenec Michael Burian. Ten změnil styl opět na trance, který se mi ale vůbec nezamlouval. Zklamáni jsme odešli okouknout dění na dalších pódiích. Konečně nás také zaujal zvuk, který přicházel z prostoru MTV stage a aby taky ne, když tady hrál Loutka! Ten si stejně jako Lucca drží stále svůj styl house music. Jedinou chybu to mělo, a tou byly stejně jako včera dešťové kapky, které nás celou noc skrápěly...

Dalším, který nás zaujal, byl slovenský techno veterán Boss. Jeho techno se za ty roky taky moc nezměnilo. Tvrdé monotónní techno, které jsem měl v jeho podání vždycky rád. Celý jeho set se mi zamlouval, nechyběl mu ten spravný výjoj a dynamika. Teď už ale zase honem na hlavní stage, kde bude začínat další veterán - Bidlo. Ten to umí rozjet - house a elekro, jak ho nehraje nikdo jiný. Bidlo je Bidlo! Prostě pecka! Dalším a posledním DJem na hlavním pódiu byl další veterán Tráva. Jak se říká: "to nejlepší nakonec"! Tráva ukončoval snad každý Mácháč, takže kdo zažil, ten ví, o čem je řeč. Tráva hrál přesně tak, jak ho známe, tedy směsici stylů od techna přes house, minimal nebo třeba reggae, ale všechno v deep podání s tou správnou hloubkou. Tráva nám tedy opět ukázal, že nám má stále co říct...

Závěrem bych chtěl říci, že festival Mácháč je především o atmosféře, ale chtělo by se to taky trochu zamyslet nad koncepcí festivalu. Myšlenka dvoudenního festivalu je skvělá a ukázalo se to dobře i na návštěvnosti, která byla v sobotu minimálně dvojnásobná než minulý rok. Myslím si ale, že je škoda opakovat stále ta samá jména... Sice všichni patří k naší DJ elitě, ale ne vždycky to je o kvalitě.

soda

foto: MHD