Report ze Sensation Innerspace od Backoffky

K aréně jsem dorazila kolem deváté hodiny a už u hlavního vstupu panovala párty atmosféra. Partypeople zpívali popěvky, pískali a ve tvářích bylo možno číst očekávání. Tentokrát byly také dobře "zmanagované" šatny. Možná kvůli usměvavému asijskému šatnáři s andělskými křídly? Letos, jako každý rok, bylo možné nechat se "zhýčkat" zajímavými promo aktivitami. Ať už šlo o focení se slečnami-anděly AXE a možnost vyhrát nablýskaný auťák, dát si TIC-TAC od chodících bonbonů v nadživotní velikosti, nebo se nechat potetovat fosforeskujícím tattoo od Signalu (které tedy moc ve tmě nesvítilo...). Dost se mi líbila Heineken relaxační zóna Heineken Experience, do které se dalo pohodlně dostat díky dobrému značení. Pivo bylo taky za OK cenu - 45 Kč.

Přesně ve 21:30 začal grand opening se světelnými efekty a přivítáním. Taktovky se ujal Mr. White, který byl i v obličeji "white". Jeho set připravil živnou půdu pod nohama všem partypeople a rozjel párty, jak se patří. Návštěvníci pomalu scházeli na taneční plochu. Toho času se tam ještě dalo hnout. :) Letos se mi moc líbilo řešení plochy. Hlavní stage měla tvar lotosového květu, byla otáčecí, a tak DJs "rotovali". Pro diváky to bylo cool, i když Axwell později řekl v médiích, že si na to musel chvíli zvykat. (že by se mu snad dělalo špatně?) Po stranách byly ještě dva další lotosové květy s vodotrysky a dalšími efekty. Velmi dobře řešené byly dva hlavní vchody k pódiu. Když jsem do areny vešla, měla jsem vše jako na dlani – lidi v bílém, stage, dekorace. Úchvatná podívaná. Pak jsem sešla po schodech dolů na plochu a zas jsem obdivovala projekci na dvou "zrcadlech" zavěšených nad schodišti. Dobrá práce!

Mr. White dal do placu Chemical Brothers a přišlo překvapení, z "nebe" náhle padaly konfety a arena to samozřejmě uvítala náležitým křikem a kolem létaly 4 "víly" na lanech. Ve 22:30 na minutu přesně přebral taktovku Deniz Koyu. Na svém Facebookovém profilu předesílal tento benjamínek, že se na pražský dav moc těší, ale je trochu nervózní. Nebylo se třeba bát, Deniz předvedl fajn set. Mezi lidi pustil mimo jiné Praise You, přidal ještě Insomnii od Faithless a vypadalo to, že dav je spokojen, a s rukama nad hlavou. Tady poprvé přišly na scénu balóny, které jsem zmínila v úvodu. Najednou se začaly spouštět dolů a vytvářely neskutečnou podívanou. U stropu jich mohlo být zavěšeno dle mého střízlivého odhadu tak 50 a hrály všemi barvami dle barev celé show. Time management byl neúprosný a přesně o půlnoci dorazil zkušený Mark Knight.

Tedy ještě před ním vystoupala z lotosového květu zpěvačka s písní You Got The Love od The Source. Vodní superdílo kolem ní tvořilo různorodé obrazce a samozřejmě srdce. Tohle vystoupení se mi moc líbilo, ale možná budou chlapi oponovat... Začátek setu Marka mě úplně nenadchnul, ale postupem času se "to rozjelo". Zamíchal také Aviciho, notoricky známou Sweet Dreams či Coming Home od Diddy ft. Skylar Grey. Dav to viditelně bavilo. Do pětihvězdičkové atmosféry chybělo jediné. Prostor. Na taneční ploše se nedalo hnout, nedej Bože projít. Ti, co si nárokovali alespoň minimální prostor, utíkali na tribuny. Break jsem si udělala v Heineken Lounge, kde bylo celkem živo a příjemno. Všichni čekali na hlavní hvězdu. Ta se vynořila z lotosu v 1:30. Axwell nepřekvapil, ale ani neurazil. Zahrál standardní set, jaký bychom od hvězdy jeho formátu mohli čekat. Ti, kteří mají rádi Swedish House Mafia, se dočkali – I Wanna Know Your Name nebo Save The World, který mi druhý den po probuzení zněl v uších!

V té době jsem stála nahoře na tribunách a jako mávnutím proutku se dole na taneční ploše začalo "virálně" šířit modré světlo. V rámci několika málo minut byla dolní plocha modrá od svítících tyčí a podle mě to vytvořilo zajímavou atmosféru. Axwell samozřejmě přidal svoji produkci ať už staršího či novějšího data a na to dav slyšel. Ve 3:00 ráno vstoupil na modrou scénu Sander van Doorn, který zahrál energický set, jak jsme od Sandera zvyklí. Můžu-li si dovolit srovnat, tak se mi víc líbil set Axwella, ale to už nechám na vkusu každého návštěvníka. Když Sander finišoval svou show, moje nohy se začaly silně ozývat, protože jsem si nepředvídavě vzala boty na podpatcích. (slečny potvrdí, je to problém na těchto parties...) Nohy nepřemluvíš, a tak jsem musela odejít. Velká škoda, protože podle dostupných zpráv duo Daniel Sanchez a Juan Sanchez položilo O2 Arenu na lopatky. Budu ráda, když v komentech řeknete svou zkušenost. Závěrem bych tento report shrnula tím, že organizátoři zvládli akci bez viditelných potíží. Letošní Sensation měla podtitul Innerspace, ke svému vnitřnímu prostoru jsem díky akci bohužel nedoputovala... Prostoru všeobecně i přes velikost arény nebylo moc. :)

text + foto: backoffka