REPORT
Report z koncertu J.A.R. od Kickita
Pro někoho dobře známá funky kapela, pro jiné už výstřední záležitost... I i tak by se dalo očestovat tuto desetičlennou sebranku z Prahy, která se pohybuje po české hudební scéně již více jak 20 let. Tentokrát se divákům naskytla možnost poslechnout si písně z jejich posledního alba "Dlouhohrající děcka" v sálu Lucerna Music Baru (LMB). Deska, která byla fanoušky J.A.R dlouho očekávána a kapelou dlouho slibována, tak spatřila světlo světa v minulém roce a obsahuje písně jako například "Optimistický toxikoman" a "Stability", což jsou jedny z největších hitů tohoto alba a také byly vypuštěny jako první do českého éteru...
J.A.R. hraje s chutí!
Kapela mající složení pouze z předních českých hudebníků se pyšní skvostnou dechovou sekcí: Filip Jelínek (Illustratosphere) - trombón, Radko Kaspar (Madfinger) - altsaxofon, František Kop (Franišek Kop quartet) - tenor saxofon. Rytmiku tvrdí Bady Zbořil (Franišek Kop quartet), kytara Mirek Chyška (David Koller band) a baskytara Roman Balzar (Balzar trio, Illustratosphere), klávesy Roman Holý (Monkey Business, Neruda) a v neposlední řadě trio: zpěv Daniel Bárta (Illustratosphere), rap a zpěv Ota Klempíř a Michael Viktořík. Jak řekl jeden z jejich frontmanů Ota Klempíř v pořadu Musicblok: "J.A.R už není vlajkovou lodí většiny členů, my čekáme, až kluci budou mít volno a podle toho hledáme volná okénka v jejich harmonogramu a plánujeme koncerty." Jejich koncert 17. listopadu je už určitou tradicí a takovou malou tradicí se také stává jejich koncertování v LMB vždy na jaře. Letos tomu nebylo jinak.
Hráli pecky jako "Mydli to" po "Kosti minulosti".
Sami o sobě s oblibou říkají, že jsou Jednotkou Akademického Rapu. Což není tak úplně od věci s ohledem na to, že Ota Klempíř a Michael Viktořík patří mezi jedny z průkopníků českého rapu. Krátce po půl desáté se objevila celá kapela na scéně LMB a bubnováním jakýchsi dutých rour o své tělo se na scénu vrhli jako afričtí bubeníci dokonale si hrající s rytmy a přelívající energii po celém sále. Všichni se těšili na koncert plný hitů i z jejich nové desky "Dlouhohrající děcka". Osazenstvo bylo pořádně nažhavené a jejich nástup doprovázelo bujarým potleskem, ten kdo se nedostavil v dostatečném předstihu, tak si k místu k pódiu musel přibalit pěkně ostré lokty. Vrchní balkon byl obsazen členy VIP, tudíž všechen zbylý prostor byl využit diváky v maximální míře, a někteří se pro lepší výhled a prostor k tanci nebáli vyskočit na stoly v boku LMB. Nutno podotknout, že takových jedinců bylo pomálu.
Hit za hitem!
Diváci byli připraveni na pořádnou hudební smršť těchto "veteránů" české hudební scény. Dan Bárta se vybavil sestavou perkusí, kterým se společně se zpěvem poslední dobou během koncertů J.A.R. věnuje. Během skladeb starších než je Bártovo působení v kapele (od alba Homo Fonkianz z roku 1999) se Bártovi skvěle dařilo svým hlasem podkreslovat rap Klempíře a Viktoříka a tím dokonale uhladit celkový projev kapely. Přední řady okupovaly chtivé fanynky, které svými bujnými vlasy i jinými přednostmi nejednou strhly pozornost některých ze členů kapely, obzvláště Michael V (Michael Viktořík) si užíval situace, kdy on strhával pozornost na svoji stranu. To se mu dařilo hlavně jeho osobitými tanečními kreacemi, v nichž je z kapely bezkonkurenční. Setlist jejich koncertu čítal, jak dobře známé pecky (Bulhaři, Homo Fonkianz, Mydli to a další), tak i písně z nového alba (Hamasem, Kosti minulosti, Vidět boha konec světa, Optimistický toxikoman a v neposlední řadě Stability).
Ota Klempíř už má konečně taky svůj band...
Bady Zbořil předvedl opět jednu ze svých hudebních jízd a bezchybně mu pomohl s jejím řízením Robert Balzar. Mirek Chyška nezklamal diváky a předvedl kus kytarového umění ve svém sólu (zdatně sekundoval Robert Balzar) a po jeho skončení se rozvinul po sále velice honosný a vlídný potlesk. Hodnotit výkon Dana Bárty je bezpředmětná záležitost. Své výsadní postavení na hudební scéně má již několik let. Vidět člověka s tak zodpovědným a 100% přístupem v hudební profesi, to není zase až tak častý jev. Nemluvě o jeho odhodlanosti zlepšovat se a přirozenosti jeho projevu. Poté, co i ten z posledních členů kapely zahrál svoji poslední notu, tak i tak diváci nebyli nasyceni skladbami J.A.R. Když přišla doba na přídavek, tak se kapela několik minut nechala vytleskávat, ale na druhou stranu přídavek stál vskutku "začekanou" a Bulhaři potěšili všechny v sále. Jako jeden z mála nebyl Ota Klempíř členem žádné kapely a teď před nedávnem si ji konečně založil a vydal desku pod názvem Špička. V současné době se dokončuje první klip a na podzim se plánuje menší koncertní šňůra, kde ho doprovodí brilantní jazzoví hudebníci...
Forever J.A.R.!
Tento, i mnoho dalších předchozích koncertů, tak proběhla výměna pozitivní energie mezi kapelou a lidmi. Došlo na oblíbené otázky typu: "Tomu říkáte ovace?" a pobavení diváků mezi písničkami fóry Klempíře a Viktoříka. Otázkou zůstává, kam až se s kapelou posluchač může dostat. Kam se dostane samotná kapela? Má šanci se alespoň částečně přiblížit kvalitou jejich poslední desky v té budoucí? Odpověď se může zdát jasná, jelikož většina členů patří mezi české jazzmany, tak si na kvalitu potrpí a nedovolí si vypustit desku výrazně horší, než byla ta minulá, ale to je můj osobní názor. Takže na J.A.R. vždy a všude, protože kvalitu jejich hudební produkci vinšuju dlouhodobou!
kickit
foto: michita