Čéša: "Celou Trancefusion jsem jel na adidaskách!"

Čéšo, jak se ti na Trancefusion líbilo tentokrát?

Máme za sebou druhé pokračování mladičké párty Trancefusion a jak se mi tam líbilo? Jardo, na tenhle díl jsem se fakt dlouho těšil, až jsem z toho byl v den konání tak trochu nervózní, ale mám z toho radost, že se dokážu ještě takhle těšit na mejdany... Před Trancefusion jsem si dal tradičně chvíli spánku a dorazil o trochu dřív než minule, protože tehdy jsem to maličko časově prokaučoval. Úplně nejvíc jsem se těšil na DJe a producenta Mat Zo, kterého jsem se konečně dočkal u nás tady, a to nebyl jediný DJ, který tu byl poprvé. Jeho nástup i celý jeho set byl perfektní, i když v průběhu jeho hraní se mi zvuk zdál poněkud potichu. Měl skvělé momenty, úžasné tracky a to jeho hraní mělo spád. Pařil jsem celou dobu u zábradlí před repráky a užíval si to horko, které tam dole už v tuto chvíli panovalo. Lidí pomalu přibývalo, ale stejně jich tu nakonec nebylo tolik - o to lépe se ale dalo tančit! Alternativní druhá stage v podobě M-Zone byla super volba, tam jsem trávil taky hodně času a tak nějak tam odbíhal na delší dobu, když už mě to úplně nebavilo na mainu.

Hrozně zajímavý byl set DJe Fcuka, který tam měl španělskou vokalistku a jeho vystoupení tím tudíž nabralo úplně jiný směr. Fcuk byl poněkud nervózní a bylo tam pár slabých momentů, ale přesně o tom to je, o tom je DJing. Nebejt jako stroj, dělat chyby je normální a za to se nemůže nikdo zlobit. Fcuk měl v setu obrovský rozptyl, co se hudebních žánrů týče. Někdy to sice byla velká divočina, ale v momentě, kdy tam vokalistka frajersky vystřihla live písničku od Red Hotů, tak sem šel do kolen.

A slyšel jsi half-live Christiana Burnse s Ellerem Van Buurenem?

Nevím přesně, jak to bylo s tím half-live výstupem, ale kytarový nástup, který byl opravdu živý, narozdíl od toho minulého díky indispozici Emmy Hewitt "playback zpěvu", zněl dost vostře. Temno, jen kytarista a rozezněné struny skrze repráky do lidí. Každopádně ta kytara, to je to jediné, co mi tak nějak utkvělo v paměti z celého tohoto výstupu, jelikož v tu chvíli jsem nebyl na mainu. Celkově ten set nemohu posoudit tak, jak by si všichni asi přáli - já si tam totiž odtancoval pár "písniček" a šel zase dál. Tentokrát mě to tam nedrželo tolik jako předchozí DJové...

Následní Gabriel & Dresden byli hodně zajímaví, jak jsi i ty sám říkal - jedno z těch lepších vystoupení na Trancefusion. Mnoho lidí je bralo jako hlavní star a asi se dle toho i prezentovali. Dobrý set, který však opět nemám naposlouchaný celý, jelikož jsem tancoval s kupou známých na Orbitha. Asi mi to bude mít někdo za zlé, proč lezu na Orbitha, když jdu na Trancefusion, ale já jdu vždy tam, kde mě to baví a dělám věci tak, jak mi je příjemné, tudíž jsem trávil čas tady... Proto jsem také slyšel z DJe Arneje jen kousek, který mě navnadil na trošku tvrdší beaty, bohužel po chvíli už upadl do vrtulkovských a dlooouhých nájezdů, které mě nebaví.

Jinak jsi říkal, že Giuseppe Ottaviani byl nuda... Hele to je vždy tak nějak - sto lidí / sto chutí, ale máš pravdu, že v celkové kompozici u DJů bylo skoro pravidlo, že dali hodně do začátku setu a pak už to šlo pomalu dolů. Když už je těch nájezdů hodně, je to ubíjející, ale lidi se bavili a to je moc důležité. Skvělý je to, že v tom tranceu jsou ti lidé mnohem víc provázaní na tu hudbu. Užívají si to, ruce nad hlavou a znají ty tracky, zpívají si je a to je pro mě silný faktor. Ti lidi to tam prožívají, tu hudbu znají a mají rádi a z nich mám právě nejvíc energie...

Spolehlivě mě pak roztancoval DJ Subgate, který mě fakt baví - ten kluk to umí a dává to těm lidem tak, jak to chtějí. Subgate jel standard, tedy bezchybný set a opět si neodpustil track "Sinnerman". :) Marcel Woods měl na konci úděl jakéhosi rozsekávače. Toho, který z nás má na konci mejdanu dostat úplně všechno, ale tomu přitom jeho set neodpovídal. Když si třeba vzpomenu na hraní Seana Tyase z minulé Trancefusion, mělo to k ranním bombám trošku dál, ale špatné to nebylo. Hodně taneční a potěšil mě na konci Paulem Kalkbrennerem a třeba i trackem od Swedish House Mafia, ale to už jsem byl na odchodu a loučil se s tímhle druhým, pro mě opět povedeným, dílem...

Hele a nemáš vypálené sítnice z těch světel tam?

(smích) Hele Jardo, je pravda, že na tom malém pódiu to bylo chvílemi hodně vostrý. Světla tam bylo až příliš a to solárko, co měl DJ za zády, to muselo bejt taky dost příjemný. :) Jinak hlavní stage jsem zvládal v pohodě, tam se mi to líbilo, i když jsem si těch laserů tolik neužil, poněvadž jsem dost času opravdu trávil na M-Zone. Každopádně zrak mě spíš přecházel z některých lidí tam - to bylo chvílemi nevídané, co tam bylo k vidění. :)

Tobě, jako nekuřákovi, nevadilo, že to byla čistě jenom kuřácká stage?

Jardo vůbec ne, s tím jsem počítal. Já jsem už zvyklý na to, že kuřáci nás nekuřáky omezují všude, tak alespoň tady měli vyhrazený svůj prostor a tam nikdo toho nekuřáka nenutil chodit. V hlavním sále bylo zase pro změnu krásně dýchatelno a ani se tam nepouštělo tolik té mlhy, takže za mě spokojenost a v pohodě. :) Kdo chtěl, mohl jít kouřit i ven - na zahrádku, kde bylo mimo jiné i perfektně vychytané sezení s plynovými lampami, u kterých bylo krásně teplo... Super!

Čéšo a na čem jsi jel ty celou noc, když tam bylo tolik lidí mimo? :)

No... První, co jsem si před akcí dal, byla tramvaj kámo - tou jsem se vyjel až před Výstaviště, takže pecka! Pak hned, jak jsem dorazil dovnitř, tak jsem celou noc frčel na adidaskách, tudíž mazec, ty šlapou hodně. Nakonec jsem si dal nějaký vody, pár s bublinkama a pár bez. Jinak k těm lidem... To byli hodně i ti, co měli velmi drahé Diamond VIP lístky, kde je pití zdarma a to fakt nepochopím. Nač si kupovat toto a totálně se tam zničit již v polovině úžasného mejdanu a nechat se z něj odvézt záchrankou? To je prostě úlet!

Co vnímáš jako nejsilnější moment z celé párty?

Z celýho mejdanu mám pár momentů, který se mi strašně líbily, ať už jde o tracky, které tam zazněly, tak i o ty lidi, kteří na ně reagovali. Výbornej track, který hráli Gabriel & Dresden, byl Tracking Treasure Down - něco úžasného! Ti lidi všude kolem tebe a ruce nahoře, to je track, který tě nutí nejen tančit, ale i prožívat tu hudbu. Cítíš se v ten moment prostě spojenej s těma lidma a to, že jste na jednom místě, má smysl. Pak je velmi příjemný rozhlídnout se a vidět tu radost! Track, co spojuje lidi, to je pecka... :) No a podobný moment byl ještě i u Orbitha, který zahrál song z Rockyho, z filmu, který jsem měl moc rád. Melodie, co ti dává sílu jako jemu - byl to srdcař a to jsem já taky, hudba je pro mě strašně důležitá. No a takový závěrečný moment, co pro mě něco znamenal, byl díky tracku, který hrál Marcel Woods téměř na konci setu, a sice Sky And Sand od Paula Kalkbrennera - k tomu fakt nemám co dodat. Tohle bych na trance akci nečekal, ale o to víc mi to udělalo radost. Jen jsem zavřel oči a nechal se unášet dál, tak jako zbylí clubbeři v hale. Jojo, bylo to perfektní...

Hodnocení druhé Trancefusion tedy vidíš jak?

Co se týče organizačního hlediska, bylo to dokonalé. Ceny super, na barech člověk nečekal ani chvilku. Prostě, co se týče organizace, nemám jedinou výtku. Žetony fungovaly dokonale, záchody byly v dostatečném množství pro ten počet lidí, který tam byl, a co bych si troufnul odhadnout, byla jich tak třetina oproti jedničce. Žádné chyby a velmi vysoký standard, což je super. A i když si každý myslí, že v dnešní době je to povinnost, mnohdy tomu tak není, viz páteční párty na Boby. Bylo tam sice trošku méně performací a vychytávek oproti jedničce, ale tam toho bylo zase na první díl až tolik, že se lidé museli přemlsat. To, co bylo zde, tedy tanečnice, projekce, světla a lasery, to vše fungovalo na jedničku a odvedlo práci dokonale. Intra nebyla zdlouhavá, nezdržovala a jen připravila pro DJe ten správný okamžik jejich nástupu. Myslím si, že to kluci opět zvládli na jedničku a přeju si, aby na dubnový díl došlo víc lidí než na tento podzimní - alespoň tolik, kolik jich došlo na ten první...

Děkuju za rozhovor a měj se hezky!

Taky děkuju a to samé i tobě, Jardo...

Ptal se Mar All v říjnu 2011.

foto: MHD mhd@techno.cz