REPORT

 

Report z Mácháče 2011 od Sody

Když se řekne Mácháč, hned si představím vodu, pláž a sluníčko a pohodovou muziku. Nejinak tomu bylo na 11. ročníku festivalu Mácháč. Nápad udělat festival dvoudenní, se ukázal jako revoluční, a dorazilo přes 8.000 lidí. Přispělo k tomu také krásné slunné počasí, které nás provázelo celý víkend. Hudebně byl letošní ročník různorodější, než ty předešlé, a především sobotní program stál za to. Na své si přišli hlavně fanoušci stylů jako trance, house, ale i techno a pomalejší deep house. Vše skvěle podtrhávala neopakovatelná atmosféra...

 

Máchův Mácháč.

Už kdysi dávno se K. H. Mácha, stejně jako tisíce vyznavačů taneční hudby, zamiloval do okolí Máchova jezera a není divu... Více než 11 let se sjíždějí příznivci tanečních rytmů na "českou Ibizu", aby si užili sluníčka, koupání a především mejdanu až do brzkých ranních hodin. Letošní ročník byl poprvé dvoudenní, což nám zjednodušilo rozhodování, zda vyrazit, či ne. Předpověď počasí byla všelijaká, ráno nás dokonce zastihl déšť, ale ani to nás neodradilo od toho, abychom vyrazili už v dopoledních hodinách. Po příjezdu ke kempu Klůček to vypadalo, že vše vyschlo. Nás ovšem znovu zastihla menší přeháňka. Poté jsem šel vyřídit akreditaci a s překvapením se dozvídám, že dostanu pouze vstupenku, nikoliv novinářskou akreditaci. Rozmýšlím se, zda budu vůbec o festivalu psát, když nejsem novinář, ale nakonec o nic nejde - za vstupenku jsem rád a alespoň tento open-air porovnám s jinými letošními festivaly jako RfP nebo OAF, kde byl komfort pro novináře na úplně jiné úrovni. Tady nemám přístup nikam, takže nemám žádnou šanci, dozvědět se něco víc ze zákulisí. Areál se pro nás otevírá až v 18:00, nenechali jsme nic náhodě a krátce poté jsme vyrazili okouknout místo dění, tedy pláž Klůček. Mě nejvíce zajímal promotér, producent a DJ v jedné osobě - Aleš Povr alias Trancegate. I když hrál zajímavě, stejně jako zbytek DJs, hrál téměř sám pro sebe. První návštěvníci okupovali akorát hlavní stage. Ta byla zase postavena přímo na vodě, což zaprvé zvětšilo prostor pro návštěvníky a za druhé nám byl nabídnut krásný výhled na stage, za kterou zapadalo slunce. Nádhera! Ještě jedna stage byla na vodě, a to navíc ve velkém nafukovacím stanu, kde se celý víkend soutěžilo s cigaretami, takže nic pro nás nekuřáky... Další pódia byla, stejně jako v minulosti, umístěna mezi stromy v lese. Axe stage oproti minulému týdnu, kde na Open Air Festivalu působila naprosto luxusně a mohl by se jí chlubit i nějaký zahraniční festival, poměrně překvapila. Tady byl pouze malý zahradní stan bez dekorací, bez kvalitnějších světel, bez projekce - pouze zvuk byl výborný, ostatně jako na všech ostatních pódiích. V areálu byly pro mě novinkou také stánky s korálky, různými suvenýry a oblečením.

Mácháč

Aléé, alééé Alesso!

Krátce po západu slunce jsme vyrazili do kempu nabrat potřebné síly na zbytek dlouhé noci. V kempu stále posedávaly skupinky lidí, kterým se očividně do areálu nechtělo a nebo už do něho ani nedojdou, protože jim nohy nesloužily. My jsme se ovšem po krátké pouze vrátili na místo dění. Areál už praskal ve švech a překvapilo mě, kolik lidí se zde nacházelo oproti loňsku - to byl opravdu pořádný nárůst! Na všech pódiích se už pařilo jako o život. Nás nejvíce zaujala BPM stage, kde celou dobu hrál příjemný house, deep house, techno nebo minimal techno. Na "Prague Never Sleeps" se převážně hrálo to, co můžeme slyšet v pražských klubech, takže house nebo trance... Bylo něco po desáté hodině večerní a na hlavním pódiu už vyhrávala "náhrada" za Dirty South (ten se omluvil kvůli problémům s ušima), mladičký švédský DJ Alesso. Myslím si, že lepší náhradu už ani najít nemohli... Alesso hrál skvělý house, který občas sklouzával až ke stylu trance, ale to nebylo vůbec na škodu. Jeho set se mně dost zamlouval a hodnotím ho velmi kladně. Jednoznačně byl nejlepším zahraničním DJem festivalu. Po něm už měl vystoupit člen Swedish House Mafia - Sebastian Ingrosso, ovšem co se nestalo - Sebastian bude mít hodinu a půl zpoždění. Místo něho nastoupil no name DJ. Škoda, že nám režie nenapsala, s kým máme tu čest, kdo zachraňoval situaci. No nic... Nám to alespoň zjednodušilo rozhodování, kam jít, protože naši oblíbenou BPM stage teď ovládal Roman Rai. Ten nikam nespěchal a hrál nám deep až minimal věci. Nápaditý set, který měl svůj vývoj a myšlenku. Super, Romane! Po něm přebrala žezlo Ladida, ta si udržela stejné tempo, akorát ty mixy byly ještě lepší než od Romana. Velice pestrý set plný šťávy, energie a rozhodně jeden z nejlepších celého festivalu...

Mácháč

Velké zklamání.

Další zastávkou byla Axe stage. Tady to jelo taky na plné obrátky, akorát to umístění se nezdálo být úplně nejlepší. Mezi stromy nebylo moc místa a navíc se stálo šikmo z kopce. Nehráli zde špatně, ale tahle stage nás prostě neoslovila. Šel jsem na pivko a s hrůzou zjistil, že zde točí pouze Heineken a za 49 Kč! Co se dá dělat?! Heineken není tak špatné pivo, ale proč má být zrovna na českém festivalu, když tady máme tolik kvalitních piv za poloviční ceny?! Na hlavním pódiu už začíná hlavní hvězda festivalu Sebastian Ingrosso. Ten od první skladby pouští jednu komerční věc za druhou. Co to má být? Tohle je člen Swedish House Mafia a kolega Axwella? Tomu nechci věřit! House to nevidělo ani z vlaku a trance jen tak jedním okem. Tohle je jedna velká diskotéka! Největší zklamání festivalu a rozhodně ten nejhorší set celého víkendu... Znechuceni jsme si zašli spravit chuť na BPM stage. Tady se stále udržovalo pomalejší tempo, které máme rádi. Navíc na tak luxusním aparátu každý zvuk tak krásně vynikl. Jediná chybička byla, že stage byla umístěna v cirkusovém šapitó a ne venku, jako to bylo vloni, ale pravda - kdyby pršelo, ještě bychom byli za šapitó rádi. Po této ódě na duši jsme vyrazili zpět na hlavní stage. Tady už vyhrával Richard Durand. Začátek setu se nám zamlouval - hrál našlápnutý trance. Posléze ovšem přibylo víc těch komerčních věcí, navíc hodinky už ukazovaly půl páté ráno, takže jsme v kempu natáhli naše bolavá těla, abychom nabrali síly na druhý den...

Mácháč

Beach festival bez koupání.

Probudili jsme se do krásného slunného dne jako dělaného na párty u vody. Program festivalu začal už ve tři hodiny odpoledne a my jako správní fanoušci jsme u hlavní brány byli mezi prvními. Netrpělivě jsme čekali a čekali, až bude na hodinkách 15:00, security nás nechtěla pustit ani o minutku dříve. Na všech pódiích už se hrálo, ale jednotliví DJs sami pro sebe. Nakonec nás pustili asi v 15:15 - nechápu, proč nemůže být areál otevřen o něco dříve... Kdyby se u vchodu utvořila větší fronta, tak bychom nejspíš prošvihli začátek sobotního programu. Na hlavním pódiu se s tím hned od začátku moc nepáral DJ P@co. Na poklidné odpoledne se to moc nehodilo, ale pár příznivců oproti jiným pódiím přeci jen měl. Na BPM bylo zatím ticho a prázdno, ale hned vedle na Prague Never Sleeps stage to znělo dobře. Našlápnutý house doplněný saxofonem. Bomba! Na pláž jako dělané, škoda jen, že neměl téměř žádné příznivce. My jsme, přesto, že tento set neměl chybu, pádili na Chcemeslevy.cz stage (včerejší Axe), abychom podpořili Myclicka aka DJe Face. Jeho pohodový deep house se sem hodil prostě nejvíc. Sluníčko, pláž a deep house, to je to nejlepší spojení. Hned vedle hlavního pódia se slunili návštěvníci, chvíli se i koupali, ale jen do té doby, než ochranka přístup do vody zatáhla páskou "Vstup zakázán"... Takže my jsme na "beach festivalu" na pláži u vody a nemůžeme se koupat?! Nechápu! Vždyť záchranáři zde byli, takže v tom jsem neviděl problém... Tohle byl rozhodně největší průšvih festivalu. Být na pláži ve třiceti stupních a nemoct se koupat. :( Další tak trochu nepochopitelnou věcí bylo, že v celé pravé části podél vody se nacházela backstage. To bych ještě pochopil, protože zde asi moc jiných variant nebylo, ale proč tam musel být ten vysoký plot, díky němuž, když jste si chtěli užít např. západ slunce, jste si připadali jako někde ve vězení?!

Mácháč

Holínky na pláž?

Odpoledne na pláži jsme si užili maximálně! Pro nás to byly ty nejlepší okamžiky fesťáku... Proto nechápu, proč si slunného počasí na pláži neužívalo daleko více lidí, kteří trávili čas v kempu. Do něho jsme, stejně jako včera, po západu slunce vyrazili, abychom si trochu oddychli. Ovšem čas nás tlačil a zajímavých DJs tu bylo dnes opravdu hodně. Nezdrželi jsme se tedy dlouho, abychom o něco nepřišli... Rozepisovat se o všech vystupujících nejde, protože to by byl nekonečný report. Proto vypíchnu jen ty zásadní sety, kterým bezesporu byl ten DJky Luccy. Začala za doprovodu houslí, které sice zněly skvěle, ale než jsem zjistil, že jsou opravdu živé, musel jsem hledat. Hrály totiž pod pódiem, takže nebyly téměř vidět. Škoda. Nebo houslistka nechtěla, aby byly vidět její holínky? Ty jsou letos na festivaly nezbytnou věcí, ale když je třicet stupňů ve stínu, tak to je trochu na pováženou. Později jsem zjistil, že nejsou jediné, že takový nápad mělo více děvčat. Zpět k hudbě... Lucca zahrála naprosto skvělý set, který málokdo čekal - Lucca, jak ji známe v plné síle i před krátkou "mateřskou dovolenou". Pohodové techno a minimal techno ve skvělých mixech, to byla prostě Lucca. Po ní nastoupil další z našich nejlepších DJs - Michael Burian. Jeho set nebyl pro nás tentokrát tak zábavný jako jindy, bylo v něm více komerčních skladeb, než jsme u něj zvyklí, ale jak jsem už zmiňoval, většina DJs měla pouze hodinový prostor, takže chtěla předvést to nejlepší. Vyrazili jsme okouknout dění na dalších místech. BPM stage se stále nesla na deep vlně a ne jinak tomu bylo po celý víkend, proto dávám všem DJs na pódiu BPM palec nahoru! Dalším vystoupením na pódiu hlavním, které stojí za zmínku, byla účast Wave House Gang. Pro mě neznámá dvojka, která to dokázala pořádně rozjet. Našlápnutý house plný skvělých mixů a energie... Po nich už nastoupili naši legendární "veterání" Loutka & Bidlo v back 2 back setu. Každý si namixoval tak dva tracky a předal žezlo tomu druhému. House s velkým "H" teď zněl Mácháčem tak, jak jsme ho znali z prvních ročníků...

Mácháč

Atmosféra houstla stejně jako modrá mlha nad jezerem. Ovšem co to?! Nějaký rádoby MC, či spíše nějaký disko bavič, náhle začal hecovat dav, ale znělo to tak uboze, až to bolelo. Proč toho "blbečka" někdo z toho pódia nesundal? Jednu hlášku omílal snad stokrát a akorát kazil konec setu jak Loutky s Bidlem, tak i Chrisovi Sadlerovi, který to tak rozjel. Tvrdé elekro a techno - kdo by to čekal? Dobrá změna, až na to trapné hecování za mikrofonem. To bohužel pokračovalo i v setu mého velkého oblíbence DJe Trávy. Byl už jsem tak vytočený, že jsem šel raději spát. Na závěr musím říct, že festival Mácháč učinil velký krok dopředu a myšlenka udělat tento kultovní festival dvoudenní, byla skutečně výborná. Tak za rok na Mácháči na viděnou...

soda soda@techno.cz

foto: MHD, mhd@techno.cz toma-s toma-s@techno.cz

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
MHD
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016