Report z Touch The Jungle od Katky

Až na samý kraj světa.

Ráda bych napsala, že bych za Rockwellem jela až na samotný kraj světa... Ale nebudu přehrávat, protože třeba na slovenský Signall FM festival, kde se ukázal další nováček a zástupce deepového zvuku Anile, jsem nedorazila, ale ten Slaný, ten je přece za rohem. Takže sedáme na autobus a za necelou hodinku jsme na místě. Z mrazivého počasí spěcháme do Music clubu Lagoon, kde zaplatíme sympatických 130 korun za vstup a mezi prvními návštěvníky si můžeme prohlédnout interiér klubu. Prostor se podle dvou tyčí připevněných na malém pódiu tváří jako diskotéka, ale po bližším ohledání konstatuji, že místo je to příjemné. Okolo prostorného baru je umístěno několik červených sedaček, které vás vyzývají k pohodlnému sezení. Pohodlí ale můžete vyměnit za velký rozhled, když se usadíte na vysoké stoličky, jež jsou připevněny ke stolkům poblíž parketu. My ale preferujeme rozhled i pohodlí dohromady, a tak se usazujeme na polorozpadlém gauči v místnosti zastrčené vedle DJ pultu a parketu. Tam se zatím moc velkých věcí neděje, jen důkladně probíhají úpravy zvuku.

Temných basů hlavně se dnes nebát.

Když zaznívá Higher (Breakage), vysoké tóny ještě občas zabolí, ale potom už si můžeme jen libovat ve vyrovnaném ozvučení. To už ale za pultem hrají ping pong Peejay a Jim Barris, postava, která za akcí Touch The Jungle stojí již od samého začátku. Odvážlivců, kteří se s nadšením staví před bedny, přibývá, stejně jako pořádně vybasovaných hitovek, které tam pánové sází. Poprvé během tohoto večera se také ujímá mikrofonu MC Procter, aby svým zvučným hlasem přivítal návštěvníky. Jejich počet narůstá, stejně jako počet těch, kteří zabloudí na parket. K tanci jim tam vyhrává perfektní Belleview (Commix) v dBridgově remixu, Cold One (Skeptical, Jubei Remix) nebo Carbon (Jubei), kterého přihazuje Peejay. Pánové nám ale umí i trochu odlehčit, a to věcí od Blu Mar Ten, Believe Me. Brzy nás však zatáhnou zpátky k deepu a to díky Sebově rytmické skladbě Pressure Point nebo oblíbené I´m Free (Alix Perez feat. Kemo). Vedle méně známých tracků nám vystřihnou i nějakého toho Rockwella (My War) nebo True Romance (dBridge & Vegas). Kolem půlnoci už je hvězda večera na místě a po očku sleduje dění v klubu. Parket se největší rychlostí zaplňuje až s Rockwellovým příchodem za pult, který už už přichází... 

To je ale štýl!

Tak tady ho máme. Toho mladíka, pro kterého je charakteristický nejen jeho hudební styl, ale i vzhled. Vyčesaný účes, v obou uších tunely a hlavně ta košile - nejlépe zapnutá až na poslední knoflík! Slušivý "nerd" styl se celkem rychle prosadil i u nás, ale Rockwella by magazínová módní policie na sto procent umístila na první místo. Švihácká kostkovaná košile, úzké modré džíny a brýle s černými obroučkami. Tomu se říká styl! Ale ještě větší styl je ta jeho hudba... Když se postaví za pult, dohrává ještě ostrá věc z předchozího b2b setu, takže si na ten pravý začátek musíme ještě počkat. Dlouhé, hluboké a táhlé tóny, stejně jako občasný beat, působí nevinně, ale nenechte se zmýlit. Za pár sekund se z těchto neškodných zvuků vyklubou celkem hbité a možná i trochu experimentální basy. Nezbývá tedy nic jiného, než zatím ještě šetřit síly a taky se minimálně pohupovat do rytmu téhle horké novinky, za níž stojí Phace & Noisia (Micro-Organism). Tahle pohodička skončí však hodně rychle! Jakoby Rockwell zmáčkl tlačítko na ovladači a z ničeho nic přepíná ze stanice autonomic na velmi svižný deep od Skeptical, Cold One (Jubei remix). Tak teď už fanynky piští a to ještě ani netuší, co všechno je během té hodinky a půl čeká. Stroboskopy nezahálejí, řádně problikávají mezi tanečníky a nevypadá to, že by mezi nimi stál někdo jako opařený. Kopance, které slyším ve skladbě One Chance VIP (Enei), už musely nakopnout snad každého a další Enei (Slow Motion) také není žádná ukolébavka. V dalším okamžiku registruji, jak se už dopředu cpou první tóny DJ Friendly Unit Shifter (Rockwell). Publikum se nejdříve nadšeně ozývá pískotem a až potom může udeřit ta hlavní basa.

Víc už ani nejde chtít.

Nestíhám. Nestíhám vnímat nic jiného, než hudbu, která se ke mně line z reproduktorů, protože už se mi zase podlamují kolena. Rockwell nás nenechá ani nadechnout, protože už nás atakuje jeho vlastní remix skladby Def Surround Us (DJ Shadow). Co se děje na dvou plátnech, která jsou rozmístěna po obou stranách DJ stolu, vám tedy rozhodně neprozradím. Za pár momentů už je prostor vyhrazen pro Friction & K-Tee a jejich Set It Off (Icicle Remix) a dalších pár věcí, které nepoznávám. Brzy se ale rozjíždí hlavní melodie známější skladby a to Full Circle (Rockwell). Právě když se rozbíhá, v hlavě mi probleskne vzpomínka na DrumiX, kde jsem ji slyšela poprvé, ale potom to je už jiné kafe. VIP verze téhle věci pomohla ještě více se potemnit a získat na rázu. A hned za ní přihazuje Noir, další skladbu staršího data, ale taktéž v novém kabátě, do kterého ji oblékli Ulterior Motive. Pak je zvuk odlehčen s The Mines (Enei & Subwave), ale Rockwell zase brzy přepíná program na svůj kanál, ze kterého se na nás sesypaly jeho další nové pecky. Jako první I Made It (Kevin Rudolf, Rockwell Instrumental Remix), která volně přešla do další hodně melodické skladby právě vycházející na stejnojmenném EP Aria. A potom nastal začátek pasáže, která nás na chvíli odnesla do jiné dimenze. Načala ji Rekohu Sunrise (Rockwell & Untold) a v podobně zrychleném tempu navazovala Dead Head (dub), jejíž autorství si připisuje Subwave. Za pár minut se ale vracíme zpátky na zem ke klasickému deepu. Rockwell totiž zase přitvrzuje a dopřává nám Dreadnaught (Icicle & SP:MC). Moc dlouho si ji ale neužijeme, protože je brzy vyměněna za Strange Science (Phace). Nevadí, čekají nás ještě další skvělé kousky. Mezi těmi posledními postřehnu ještě Myriads VIP (Alix Perez) a track, který byl (nejspíš dočasně) pojmenován jako Unknown (Rockwell). Ale to už byla opravdová tečka za hodinou a půl, která pro mnoho z nás byla hotovým blahem. Nezbývalo už nic jiného, než mistrovi pořádně zatleskat a zapískat, protože to, co předvedl, byl výkon héroa.

Blondýni a jejich krasojízda.

O druhé ranní předal Rockwell štafetu dvou našim krajanům, zástupcům Shadowboxu, aby dál pokračovali v krasojízdě. Blonďatá dvojice M4Y4 a Rudeboy, alias Duo Blondynos, se úkolu chopila velmi dobře. Pánové odstartovali svůj dvouhodinový počin sice už dnes jednou hranou, ale nesmrtelnou Set It Off (Fiction & K-Tee) a nastolili tak tempo, u kterého se nedalo jen tak postávat. Nepostřehnu jedinou věc, která by mě donutila jít se posadit. Jenže únava občas dokáže být zákeřná, takže s přibývajícím časem tanečníci z parketu odpadávali a já mezi nimi. Naštěstí se však našlo i dost vytrvalců, kteří si hudbu vychutnávali nejen poslechem, ale i tancem. A občas jsem jim to vážně záviděla, protože věci jako Loose Ends (Alix Perez feat. Noisia), nebo Things I Do (BTK) v remixu od SpectraSoul, jsou na ty tanečky vážně skvělé. Mezi neznámými skladbami postřehnu i nějaké ty novinky, jako Forgive Me (Enei), Distrust (Jubei), odlehčenou Overtime (Fiction & K-Tee) a mezi těmi posledními vymodlenou Desert Orgy (Phace & Misanthrop). Po čtvrté ranní se za pult na střídačku staví pánové z dnešní crew a přihazují tam nějakého toho S.P.Ye a Spora.

Závěrem už asi nemá cenu nic dodávat... Jen můžeme doufat, že se dnešnímu zahraničnímu hostovi u nás líbilo a že se Rockwella zase brzy dočkáme!

foto: Mamba (shadowbox.cz)