Rozhovor s Hakanem Lidbo

Pokolikáté hrajete tady v Čechách?

Celkově je to popáté. Dvakrát to bylo před revolucí a naposledy před rokem a půl...

Srovnejte švédskou a českou houseovou scénu, asi dochází k nové spolupráci, že? Naznačuje tomu tak nějak skladba Norr/Východ...

Jedna věc je, že Tvyks opět přijede do Švédska, abychom dali dohromady nový track. Jak to ovšem bude vypadat v budoucnu, to zatím nevím. Boris Carloff mě sice požádal o remix svého tracku (teď si nevzpomenu pod jakým labelem), ale jsem prý pro něho dost drahý, takže uvidíme, jak to nakonec všechno dopadne. :)

Ve vašich věcech je hodně cítit, že máte rád starší funky záležitosti. V tracku To Hell With The Diet, který právě vyšel na vinylu u české značky Next Era - World Orgy EP, jsem například poznal věc od kultovní kapely Earth Wind And Fire z LP desky All´N All. Ta skladba má název Brazilian Rytme. Asi máte rád ty snímky na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let...

Samozřejmě, že ano. Je dobré, když ho znáte, ale je to velmi nebezpečný sampl. Raději o tom moc nemluvme. :) Období sedmdesátých a osmdesátých let je nejlepší. Každá doba má svůj osobitý zvuk, ať už jsou to léta sedmdesátá, osmdesátá, dokonce i devadesátá. S tím zvukem se pak dá pracovat. Vlastně klubová a houseová scéna je na tom postavená. Věci, které znáš z té doby, už dnes moc hrát nemůžeš, protože ten basový zvuk je přeci jenom starý a není tolik "deep". Dnes všechno funguje přes počítače. Dokonce i Earth Wind And Fire můžeš opět dát do nové přijemné podoby a vybrat si ten nejvhodnější loop. Je to skvělá věc, že může hudba takhle recyklovat do nového kabátu a takto se to dá prezentovat. Navíc lidé mohou snadno poznat i originály těch skladeb.

Když jsem byl v roce 1983 ve Stockholmu, nakupoval jsem spousty funkových a undergroundových singlů. Vím, že v té době to bylo celosvětově populární, ale dnes je situace jiná. Vlastně houseová a techno scéna na to tématicky navazuje, přesto už to ve Švédsku není tolik populární. Čím to může být?

Těžko říci, ale myslím si, že klubová scéna je poměrně velká. V Praze to roste, alespoň doufám. Když srovnám rok 1992 a dnešní dobu, tak je to úplně o něčem jiném. Scéna je tu mnohem větší. Samozřejmě vždy je něco nahoře a potom dole. Asi není úplně snadné sehnat na každou akci dobré sponzory a udělat to nejlepší promo, ale co se týče houseové a techno komunity, tak hodně lidí mluví dost dobře o vaší scéně v Praze. Vlastně po Berlínu a Barceloně se jedná o další zavedené a dobré místo. Kluby jsou dobré tehdy, když nejsou omezovány časem, do kdy mají mít otevřeno. Kluby nejsou naopak v pohodě, když mají spousty nařízení. U nás se stále nemůžeme od toho oprostit. Důležité je pěkné místo s přátelskou atmosférou a hlavně ne zase tak moc finančně náročné. Londýn má stále výsostné postavení, ale je to tam poměrně drahé. Spusta lidí proto odtamtud odjíždí například do Barcelony a Berlína a ten, kdo má zájem o tuto hudbu, tak do Londýna ani nejezdí. Z toho důvodu si spousta lidí myslí, že Praha by mohla být tím novým dobrým místem. To je můj pohled na věc. Nevím pořádně, jak to v současné době v Praze vypadá, ale myslím si, že to má tady vzestupnou tendenci.

Ve Stockholmu to tedy dnes vypadá jak?

Ve Stockholmu je problém, že máte spousty různých nařízení. Hlavní důvod vidím v policejních zákonech. Pakliže chcete otevřít nový klub, tak musíte odpovídat na hodně otázek, jako například jaká se tam bude hrát hudba. Když řeknete Techno, tak je reakce vždy negativní, protože to hned spojují s drogami. Možná na dřívějších rave párties tomu tak bylo, ale v současné době ve Švédsku není tato hudba s drogami spojována. Když jdete do jiných klubů, kde se hraje popík, tak je toho tam možná mnohem více. V roce 1994 tomu možná u nás tak bylo, ale dnešní situace je úplně odlišná. Drogy se dají nalézt ve spoustě jiných odvětvích. Pak je zde další problém, že některé kluby mají otevřeno do jedné, nebo do druhé hodiny ranní. Není to jako v jiných místech Evropy, kde jsou kluby otevřeny do kdy budete chtít. V tom vidím vlastně rozdíl - když akce začne ve dvanáct a končí ve dvě, či ve tři a lidi chtějí pokračovat a slyšet dobrou hudbu, pak je tu problém, protože budou tisíce lidí v ulicích. Když ovšem lidi necháte tancovat, jak dlouho chtějí, tak je to bez problémů. To je dobrá zkušenost, která je převzatá z Berlína, kde se tomu nechává volný průběh. Myslím, že v Praze je situace podobná. To je pro hudbu velmi dobré...

Celková hudební situace ve Švédsku tedy vypadá jak? Měli jste spoustu kvalitních producentů, takže dostává se tahle hudba k lidem i dnes?

Klubová scéna ve Švédsku je vcelku špatná a to samé platí pro Stockholm. V Evropě se hodně chytá house music, skoro kamkoliv přijdeš. Ve Stockholmu se převážně v klubech hraje Top 40 a R´n´B. Přitom lidi, kteří ta místa navštěvují, vypadají hodně chytře. Jediné dobré místo na houseovou scénu je ve spojitosti s Niky Bellotem, když pořádá akce. Hodně dobrých DJů a producentů dobré akce dělají, ale většinou jsou to odlehlejší místa, či privátní kluby bez sponzorů. Jen dobrá hudba.

Co je v současné době více ve Švédsku populární? House, nebo techno?

Těžko říci. Já si myslím, že většina producentů ve Stockholmu dělá techno. Techna se i více prodává, protože je to spíše blíže k tranceu. Je to samozřejmě skvělá taneční hudba. Když jsi starší, tak tě spíše více zajímají detaily v hudbě a jsi blíže zase houseu. Z mé zkušenosti jsou housové kluby pro starší klientelu a pro více dívek. Techno zasahuje mladší publikum. (Dodávám, že v Čechách je tomu tak stejně)

Co jste si pro dnešek hudebně připravil?

Vždy, když hraji v nějakém klubu, tak si nejdříve testuji prostředí... Záleží, kdo převažuje - jestli clubbeři s brýlemi, nebo rozdováděné dívky. To zjistím vždy podle místních reakcí! Z mé poslední zkušenosti tady, to byl mix různých lidí a většina z nich se nechala unášet hudbou a rytmem. Vědí o čem clubbing je, protože je to o komunikaci publika s DJem. Když jsou vnímaví clubbeři, tak i DJ je většinou dobrý. Je to vždy na tobě, jakou vytvoříš atmosféru...

A poselství, či zpráva ze Stockholmu do Prahy?

Když jdete do klubu, tak je to na vás, jak to dopadne. Budovat klubovou scénu není jenom o DJích, či promotérech, nebo dokonce o rádiích. Je to na publiku. Když se budou dobře cítit, tak to je hlavní a DJ je má pak v hrsti.


Rozhovor připravil Milan Kroužil, korekci provedl Myclick.