Report z Flow s Guy Gerberem od Čéši

O tomto pánovi jsem, stejně jako o mnohých jiných, neměl příliš mnoho informací, ale mí zcestovalí přátelé, co hudbu mají také tak rádi jako já, na něm byli pár dní předtím na velkém maďarském mejdanu a říkali, že pokud se to povede, tak jako tam, bude to nehorázný masakr... Mám takový pocit, že se to povedlo, a to hodně! :) Odkládám věci do šatny a vrhám se do poloprázdného prostoru klubu. Ano, čtete správně. Ani po půlnoci tu nebylo příliš mnoho lidí a za celou noc se to moc nezměnilo. Potkávám spoustu známých a to i těch, kteří museli vážit dalekou cestu k nám do Prahy. Je mi trošku líto, že vidí tak skvělý klub s takovou hvězdou dnešní noci za takových podmínek, ale nedá se nic dělat, doba je už taková. Hej lidi, kde se sakryš všichni flákáte?! Všichni furt tvrdí, jak je naše scéna v háji a když ji mají podpořit, tak prd! Na internetu jsou všichni páni a znalci a ve skutečnosti jim hudba nestojí ani za ten taneční prožitek a podporu DJs...


No, nic. :( Právě hrají Fatty M a Roman Rai a když to zrovna vede Roman sám, je to neuvěřitelné, jaký to má náboj. Hned začínám tancovat, vnímat tu neskutečnou energii, až podezřele dobře to hraje a asi to bude také tím, že sem přijde někdo takový jako je Guy Gerber. Já vlastně nevěděl, jestli z toho něco budu psát - bál jsem se, že ta atmosféra s těmi pár desítkami lidí nevytvoří dostatečnou kulisu pro moje pocity, které bych vám pak mohl sdělit, ale naštěstí jsem se mýlil... Párkrát si ještě procházím klub sem a tam a čekám, až si něco málo po jedné za DJ pult vleze on, ten pán, který to v tom Maďarsku tak nehorázně rozsekal... Už je tam! Jeho laptop svítí do tmy a prvními tóny nám dává prostor k nadechnutí, pro ten taneční výkon, který posléze budeme muset předvést... Nevím, jak už víc vměstnat do písmenek to, co jsem prožíval. Nejde to. Musel bych být asi mnohem více talentovaný, ale zkuste si to představit tak, jako jsem to měl já. Zavřít oči a nechat se unášet proudem divoké řeky, tak divokého groovy soundu, který strhává vše kolem. Lesy rukou se lámou do rytmu v pravidelnosti sobě vlastní a směsice zvuků, které se připojují k tomu proudu, tvoří naprosto dokonalou souhru valící se živelnosti. Občas nám dal vydechnout, aby nás v okamžiku semlely další peřeje zvuků a ruchů a já si už říkám: "Co to je?!" Je to už techno, nebo jsem pořád ještě někde v pomalejších vodách?
 

Já nevím, možná už jsem starý a jako techno mi to jen připadalo, ale bylo to opravdu neskutečné. Tak nějak to asi bylo, možná mnohem víc - víc, protože chvílemi tam byl i vodopád, vodopád takové energie, která rozbíjela vše, na co přišla. Tancuje každý, i ten malý pán v rohu, dokonce i pan mistr DJ Tráva zpoza zákoutí pozoroval to,  co se děje tam nahoře, tam, kde DJ je král. Guy Gerber zahrál něco neskutečného, famózni set plný tolika momentů, které i když vůbec nevím, jak se jmenovaly, ale byly naprosto úžasné. Až si jednou pořídim ten chytrý telefon s programem, popíšu vám track za trackem, tentokrát se musíte spolehnout jen na to, co cítím a v nohou jsem cítil ještě dlouho poté, co jsem odešel. Set Guy Gerbera byl takový zážitek, že jsem nechtěl, nemohl a už neslyšel nikoho jiného v Roxy pro tuto noc, ale doufám a vlastně i vím, že kluci se zahanbit nenechali, takže si to určitě užili všichni až do rána...


Závěr? Závěr je jednoznačný a opět pro mnohé jako píchnutí do vosího hnízda. Mně se tam sakra líbilo! Zase, ano, zase se mi to líbilo a užil jsem si to na sto procent. Bylo to perfektní, tedy až na ty lidi, z těch je mi smutno a trošku i zvuk by to chtělo poladit. Jak jsem psal již tehdy na Flow s panem Légerem. Znělo to, jako by to hrálo sice velmi nahlas, ale do sudu. Nebylo všechno tak zřetelné a to dunění, to vám sice tělem pěkně zamává, ale s ušima by to mělo udělat něco víc, než je jen nechat zalehnout. :( Krásný týden všem a těším se na další protancovaný víkendový večírek. Snad se lidi vzchopíte a budete více tancovat před DJem než jen před obrazovkou PC nebo nějakého internetového portálu...

foto: terezi terezi@techno.cz