Report z Citadely s PvD od Čéši

Do pavilonu P na brněnském výstavišti jsem se tentokráte dopravil taxíkem, jelikož minulá návštěva se značně protáhla více jak dvacetiminutovou procházkou pěšmo z tramvajové zastávky. Těšil jsem se již z nákresu na nové uspořádání a i snad mnohem lépe propracované zázemí celé této akce. Mé nadšení od příchodu přes celou noc nabíralo jen vyšší a vyšší obrátky...



Odkládám si věci do šatny, kterou měli lidé co si koupili VIP zdarma, a odcházím na pochůzku. Připadám si jak nějaký párty policista co si hned vše cluberským okem celé prohlédne, aby nabyl nějakého dojmu :o)) Mé dojmy byly ale tentokráte opravdu jen pozitivní. Vše koncepčně dotažené a perfektně uspořádané, že si říkám proč to takto nebývalo vždy a všude, jak vidno, jde to... Hala na mě působila velmi zabydleným dojmem, tam kde byla minule "hluchá místa", je teď stánek, jídlo, pití, gauč a nebo sezení pro lidi. Stage se posunula vlastně na bok haly a celá hala je orientována spíše do šíře než na délku.

Do všeho tohoto mého badatelského výzkumu a hodnocení mi hraje DJ Loutka a track od Depeche Mode - Enjoy the Silence. Koukal jsem trošku zmateně na čas a lineup, ale posléze mi došlo, že nastala asi nějaká změna. Loutka hrál v jiný čas než měl, ale to nevadilo. Tohoto našeho matadora si vždy rád poslechnu. Loutka je mazák, umí zahrát snad vše, a i tentokráte se trošku přizpůsobil tomu, na jaké akci hraje. To, co jsem však mohl slyšet, lahodilo mému uchu více jak na sto procent. Trochu deepu, žádný spěch, akorát malinko víc sladších skladeb než je u Michala zvykem...



Loutka dohrává a nastupuje Michael Burian. Michala mám rád, fakt, protože dokáže zahrát od laciných odrhovaček, přes progressive až namátkově k techno trackům. Prostě jeho hraní, i když ne každé, má koule. Tady už intro dávalo najevo kdo přichází. Lidé již velmi početně už zaplnili prostory obří haly, pískají a vřískají a všemožně projevují nadšení. Michael se pouští do velké věci, nažhavit publikum co nejvíc před příchodem samotného velkého PvD. Dle mého se mu to podařilo. Chvilkami jsem si sice říkal proč, proč to tak zabil tím trackem, když to bylo tak parádně rozjetý??? No ale většinu času tancuji jak o život a se mnou určitě několik tisíc dalších lidí. Moc dobře připravené a musím uznat že i tanečnice kvalitní. Žádné rádoby hopsandy, ale snad již konečně pravé gogo, co mají nejen hezký kukuč ale umí i povzbudit tancechtivé a svými oblečky nažhavit fotografující... Na scéně se ukáží ještě mnohokrát, pokaždé v jiných úborech a vždy perfektně zapadnou do právě probíhajícího tématu hudební produkce ...

Ovšem už je to tady!!! Velký Paul van Dyk v Brně. No tak to jsem zvědavý. Paul tu hrává opravdu často a pokaždé přiláká tisíce tancechtivých, tak se ukažte, jak na něj zapaříte. Paul se do toho opírá pekelně. Hraje přesně, tvrdě a pro mě až nečekaně. Není to jen o vrtulkách, ale i přímé palbě a pořádných šlapanicích. Paul zařazuje spoustu svých tracků, které v lidech evokují i sborové zpívání, například Home, tohle bylo prostě něco... Ke konci setu si Paul nechává několik známých paleb jako tečku, například klasiku For an Angel a já naprosto unavený z celonočního tancování už nevím co víc očekávat. Paula jsem si užil jako opravdu dlouho nic. Místa na tancování bylo dost, tanečníků ještě víc, tohle mělo šťávu, euforii i radost... Celou dobu krásně pracovala projekce, lasery i zvuková aparatura, která byla doslova skvělá. Naprosto mě pohltila a jsem rád, že nosím ucpávky... Vzadu byl ještě zvuk posílen přídavnými repráky a tudíž se dalo poslouchat kvalitně na skoro všech místech v hale. Pouze na toi toi to nehrálo zase až tak dobře :o))) Mimochodem záchody protentokrát perfektně stíhaly, i když holky stojí fronty prostě všude, což je mi někdy fakt líto...



No a další změna v lineupu. Já se tak bál, že kvůli odjezdu neuslyším po tak dlouhé době bratry v triku, Orbitha a Jerryho, až se mi nakonec přání je slyšet vyplnilo. Nějak se prostě dostali ke gramofonům hned po pánovi s velkým P a začali to svoje. Trošku opatrněji a úplně z jiného soudku, což znamenalo asi tak dvoutřetinové pochopení a radost :o)) Hala se opravdu dost vyprázdnila, ale ono už bylo i dost pozdě. Já si užil i těch několik desítek minut elektro techna od bratrů Gehringerových aka Pornbros a spokojeně se po parádním tracku od Len Fakiho vydal směr domov.

Závěrem snad jen to, že v autobuse s odérem Grand Restaurant se nevyplatí hlučet, jelikož pan řidič pak nemusí dotyčné cestující odvézt tam kam chtějí :o)) Ještě že spánek přichází tak rychle. Děkuji za tuto akci, dokázala, že produkce opravdu může být kvalitní a perfektní, když se chce. Doufám, že laťka zůstane takto vysoko a bude se už jen skákat čím dál výš.