Report ze Summer of Love 2009 od Čéši

Cestu na festival SOL jsem vždy absolvoval vlakem. Bylo to parádní jet do Pardubic na hlavní nádraží spolu s dalšími skupinkami lidí a pak pěšky ujít pár km než se člověk dostal na travou a lidmi rozzářené závodiště. Ovšem ta doba je již pryč a letos jsem do HK, kam se festival přemístil, jel vozem. Dá se tam pohodlně dostat za necelou hodinku a vlakem o nějaké ty minuty více.

John B

Po zaparkování auta a obdržení pásky jsem se rozhodl, že si vše projdu a nasaju všechny ty změny, které mne pohltily ihned u vchodu. Všechno to bylo tak jiné, tak VELKÉ a tak rozlehlé. Všude něco blikalo a hrálo a bylo to dál od sebe. Člověk, ať dohlédl kam dohlédl, vždy někde něco viděl a nebyl uplně omezen prostorem, jako na závodišti. Nejvíce mě dostala ta dlouhá Summer of Love kolonáda která se táhla od hlavní stage skrze všechna hangárová pódia a ústila přímo dokořán technoschranz stagei :o) Byl to takový rozdíl oproti té úzké a krátké ulici na závodišti, která v noci absolutně zahalená do tmy ztrácela to kouzlo přemísťovací komunikace mezi pódii. Tady jste mohli chodit spolu s kamarády společně vedle sebe za ruce klidně v obou směrech a nikdo do vás nestrkal a vešel se uplně každý. Ulice byla lemována stánky s občerstvením a jídlem a i když výběr nebyl zase až tak rozmanitý a fronty hlavně u piva byly velmi dlouhé, vše působilo uhlazeně. Když jsem to takhle prošel a zapamatoval jsem si umístění všech těchto věcí, vydal jsem se na hlavní stage.

Tam již udával své elektro punk tempo Dj John B. Já toho chlapka fakt zbožňuju. Je tak svůj a jeho styl je tak jiný. Pohrává si nejen se svou image, ale i se svým hraním a lidi ho zbožňují. Na stegi před ním bylo již několik stovek lidí a na strání za nimi zase další. Působilo to super. John B si hraní užíval a hlavně jeho pár pecek dokázalo lidi pořádně povzbudit. Také jsem si ale bohužel všimnul, že vedle hlavní stage bylo jen pár toitoi budek pro tolik lidí!!! A u každé stage to bylo podobné. Jen několik malých plastových krabiček pro tolik tisícovek... No holky držte se, lituji vás.

Mezi Johnem B a Northern Lite jsem navštivil jen tak zběžně všechna pódia a na trance stagei, kde nebylo skorem vidět kvůli kouři, jsem se skoro nezdržel. Dále Fresh Frog stage, kde monstrózni robůtci dokreslovali hodně undroš atmošku a kde bylo jen pár lidí, mě také nezdržela příliš. Nakonec jsem se zdržel až u kluků technařských na Noisovi a Spiriakosovi. Tihle kluci jsou sice mladší než já, ale dokázali za tu dobu již opravdu dost. Jen se podívejte kde všude hráli a hlavně jak! Umí to a já mohu s klidným a čistým svědomím říci, že máme skvělou a kvalitní generaci techno DJs. Pomalu se vracím dál a stavuji se na DnB stage, kde nějaký pán hlásá do mikrofonu „more ligters“ a lidé zapalují zapalovače a mávají, poskakují a tuší super mejdan...

Westbam

Zvuk v těchto hangárech je velmi zapeklitá věc. Každá stage na tom byla uplně jinak a hlavně každá stage potřebuje uplně jinak dimenzovaný zvuk. Někde to chce vokálky a někde zase stačí jen basy. Někde je potřeba od všeho trochu a jinde zase víc toho a nebo tamtoho. Nazvučit betonový hangár asi není p*del... Kluci na technu to měli trošku horší, ale třeba taková Fresh Frog Stage to měla zvuk velmi slušný a dle mého kvalitní.

Já se ale rozhodl, že nejvíce času budu na hlavní stage, kde zvuk byl až ohlušující a možná i nebezpečný! Taková síla, pane jo! To by na jiných místech vyhnalo z nory i hluché sysly :o)) Westbam tudíž mohl šmrdlat co chtěl a zvuk vás stejně rozdrtil na kousky a bylo vám to jedno. Westbam, tenhle taťka techna, předváděl první hodinu svého hraní absolutně nemastné neslané hraní. Nějak mě to nedostalo, zato však jeho závěr mě dostal snad až příliš! Skákal jsem, tancoval a užíval si to. Westbam zahrál super tracky a publikum jásalo. Atmosféra byla však uplně jiná, „nová“ a chladnější. Jako by se lidé v novém prostoru báli odvázat. Kde jsou ty ruce jako na závodišti? To jste se té obří stage tak báli? Ano byla obří, působila až strašidelně, ale hudba se na ní hrála výborná...

Po Westbamovi se má odehrávat něco vyjímečného. Má se tu oslavit desetileté výročí s učinkujícími v sedmihodinové show mají být Speedy J, Tommy Four Seven, Adam Beyer a Chris Liebing. Prvním, kdo se ujal kormidla, byl však sám nejvyšší Aleš Bleha. Tentokrát to byl projev střízlivý, bez politiky a hlavně celkem rychlý a srozumitelný. Máte rádi techno??? Techno!!! Bavte se, užívejte si a ať se vám festival park líbí!!!

Poté začal hrát jako první Tommy Four Seven, tedy až po delší pauze, protože jaksi pan zvuk odešel do věčných lovišť a dlouho tancovaly jen první řady, chytající tóny z odposlechů, které jely na 100%. V tu chvíli je asi nejlepší čas se jít najíst a opět si projít nějaké ty hangárky... No a zrovna v tu dobu byl na schranz podiu Alex TB. No ty vole, to byla sypačka jako když se sype dodávka kamionu nádobí v IKEA. Ufff, tohle asi nezvládnu ani chvilku, ale hangár je uplně plný a pravá bedna hlásí výpadek. No, to se stává i těm nejlepším...

Aleš Bleha

Vracím se po čase na hlavní pódium a na LED projekci už svítí Adam Beyer. Měl tam svítít klidně celou noc, protože tohle řadím k tomu nejlepšímu, co se zde odehrálo! Nádherné techno. Postupně se rozvíjející set, který se nesl v nádherném tempu, rytmu a hlavně kvalitě. Nic z toho, co hrál, jsem nepoznal, ale tancoval jsem na to uplně ze všech sil. Užíval jsem si to a lidé za mnou také. Bavilo mě to opravdu nejvíce a díky Adamovi všechna ta negativa nechám až na poslední odstavec :o) Adam rozhodně nebyl minimal. Myslím, že na hlavní stagei ani žádný nebyl, je to jen slovní obrat pro lidi, co nemají rytmus v těle. Minimal je podle mého něco poslechového, ne tanečního, jenže tohle bylo techno jako řemen a nikdo mě nepřesvědčí, že ne :o))) Díky Adame, byl jsi the best of...

Následuje pauza jelikož jdu spát...

Vracím se až k chladnějšímu rannímu rozbřesku a to už je na hlavní stagei Chris Liebing. Tento holohlavý cápek s úsměvem od ucha k uchu hraje poněkud monotóní setík, ale lidé se baví a je jich stále spousta. Potkal jsem za celou noc spoustu známých a kamarádů, ale ty, kteří již mají dost, nakládám do auta a jedem směr domov...

Díky SOL, bylo si tak jiné, nové a pro mě krásné. Ale tak jako všechno nové, mělo jsi i spoustu nedostatků. Opravdu byl VIP lístek tak drahý? No asi vám i tak trochu třeba, proč se za peníze cpát někam, kam normálně nezapadáte? Ne, nemyslím to zle, ale raději za rozumnou cenu na celý festival, než do trapného VIP. To byl fakt průšvih a bylo jich tam i trochu víc. Co takhle záchody? Takový základ, přeci každý umí počítat a za tolik let snad umí i tuto základní věc naplánovat. Jako kluci čůrající u plotu proč ne, ale co holky? Ty to opravdu nemají jednoduché a navrhuji do teamu pořadatelů nějaké zapojit, ať to nedělají jen chlapi! Dalším nedostatkem byly fronty na pivo. Opět bych mohl napsat, že mi to je jedno, nepiju a neřeším to, ale jsme národ, kde je to levné a dobré pití, a tak bych očekával vstřícný krok pro lidi, kteří vám dávají vydělat.

Každopádně já si festival užil na jedničku, no spíš na dvojku, ale i když to bylo tak jiné, tak nové, mě se to líbilo víc než na závodišti. Děkuju všem, které jsem potkal, díky všem, se kterými jsem tancoval a snad se budu těšit i na další ročník někdy příště. Krásný zbytek léta všem a mějte se rádi!