Report ze sobotního Zenu od Sody

Více než měsíc jsem se těšil na první jarní den, ale nejenom kvůli přicházejícímu jaru, ale hlavně kvůli vystoupení francouzského mága Laurenta Garniera.  Den "D" je tu. Nejprve jsem, jak u nás v Hořicích bývá zvykem, přivítal jaro. Zapálili jsme smrtku zimu a hodily do řeky. Tím jsme přivítali jaro a já mohl s čistým svědomým vyrazit do Prahy na očekávanou party Zen:)

Do Roxy jsme dorazili něco před jedenáctou hodinou. V tuto pokročilou hodinu byl klub z poloviny plný. Hraje Roman Rai, kterého jsem bohužel moc neslyšel, protože jsem musel pozdravit a prohodit pár slov se všude přítomnými známými a kamarády. V chilloutu nám k tomu Airto hraje pohodový deep housík. Čas letí a po chvilce klábosení a vyslechnutí zážitků z Garnierova koncertu z Akropole tady máme jednu hodinu a za pultem se pomalu chystá sám mistr Garnier.

Roxy už praská ve švech, Laurent vytahuje svoje CDéčka a vše může začít. Na projekci běhá velký nápis Laurent Garnier a fanoušci řvou a zvedají ruce nad hlavu. Už od prvních tracků je jasné, že má Garnier publikum v Roxy v hrsti. Laurent hraje velice pestrý set, který zdá se všechny přítomné baví. Pravdou je, že jsem od něho čekal trochu jiný výběr traků, ale rozhodně nezklamal, ba naopak mile překvapil. Vypisovat jednotlivé tracky vám nebudu to už za mě udělat kolega Myclick, který vám také podrobně přiblížil jeho live koncert s celou kapelou z Akropole.

Skvělá atmosféra a jiskřičky v očích všech přítomných jsou jasným důkazem, že nám "veterán" Garnier má stále co nabídnout. Všichni tancují jako o život a že je proč! I já se přistihnu, jak skáču jako kamzík.:)  Dlouholetá praxe za djským pultem je moc dobře vidět i slyšet a Garnierovy mixy jsou tak rychlé, že je ani nestačím sledovat. Podle oficiálního lineupu měl Garnier hrát exklusivní tří hodinový set. Laurentovi se ale vyloženě nechce předat žezlo Martinu Grednerovi, který už netrpělivě přešlapuje. Garnier přidává a přidává a přidává. Máme už pátou hodinu ranní, Martin Gredner se sluchátky kolem krku se chystá nastoupit, ale vypadá to, že si jen tak nezahraje. Garnier působí, jako by už neměl moc sil, ale to se opravdu jenom zdá, protože teď nám posílá nálož lámaných beatů a to nás rozjíždí "úplne  najviac". Ten člověk je snad neúnavný, nejprve koncert s kapelou pak přesun do Roxy a tam takhle dlouhý set, to se opravdu nestává každý den. Teď už je, ale opravdu znát únava i na jeho výběru skladeb a tak je rozumné se vzdát, a tak něco před šestou ráno pouští za pult Martina Grednera. Ten nám hraje příjemný progresive, u kterého se vzpamatováváme z celonočního řádění. Utancovaní a zničení se asi v půl sedmé odebíráme k domovu. Venku nás šokovalo světlo a slunce. Teď jsem si teprve uvědomil, že jsme propařili celou noc, a to se mi ještě v Roxy nestalo. Ještě při psaní tohoto reportu mě bolí celé tělo a to si myslím, že je jasný důkaz vydařené akce.