Report z Beatcase Night II v klubu Roxy od martinah

Počet návštěvníků naprosto odpovídal dané hodině a tak měl rezidentní Ghonzales volnou ruku při výběru. Já jsem si vybrala pro začátek Ice tea a gaučík. Pátrat po skrytých kvalitách soundsystému zatím nemělo cenu. Ghonzales postupně z dubstepu přešel do dubu a breakbeatu a tak kromě Skream – Dutch Flowerz, Chase & Status – Eastern Jam nebo Geiom ft Khalid – Zalim Maar Daala došlo i na Deadbeata – Refund Me či Amona Tobina – Delpher. Celkově mě ale Ghonzalesův mix příliš neoslovil a tak jsem se přesunula do chilloutu zjistit, jak vlastně zní ten glitch hop. Ten tu byl v podání Machine Funck ke slyšení celou noc a klukům šel náramně od ruky.

Zpátky na hlavní stage mě ovšem rychle vylákal ANS. Jeden z mála českých dubstepových producentů přicestoval tentokrát hodně nalehko. Bag s deskami vyměnil za pár cédéček již slušně zaplněnému parketu naservíroval pouze vlastní tracky. Svižné beaty, deep pasáže, dlouhé rovné plochy i chvíle naprostého ticha. Zavřít oči a poslouchat, tancovat jsem nepotřebovala a přesto jsem si jeho set vychutnala na maximum.



Zvuk byl alespoň vepředu k mému překvapení čistý a silný ovšem do ideálního stavu měl daleko a ve chvíli, kdy se na stagei vynořil Beni a Oliver jsem už byla smířená s tím, že subbass si budu tu noc jen představovat. Skream nasadil první placku a odstartoval téměř tříhodinový ostrovní diktát. Oba v dobré náladě, parket, balkon i podium plné. V jejich setu, složeném z velké části z jejich produkce, se nedala hledat žádná logika nebo hlubší význam, byla to prostě exhibice, show pro lidi. A byla dobrá! Hodinu a půl si udrželi moji naprostou pozornost díky přesným mixům a selekci tracků, přičemž Skream pro mě v obojím nad Bengou vítězil.



Publikum reagovalo veskrze kladně, ovšem Skreamův pokus o jeho zapojení se nesetkal s velkou odezvou a tak místo It Is Not Over Yeeeeet se do ticha ozývalo jen souhlasné jóóó a hvízdání, což na mé tváři na zlomek sekundy vykouzlilo ironický pošklebek. Nejbouřlivější reakce si vyžádaly dle očekávání Skream – Filth, Benga & Coki – Night, Caspův přísný wobble remix TC – Where is my Money nebo Skreamův remix Distance – Night Vision. Mě osobně nejvíc potěšil DLX – Matter of Facts (Breakage rmx), Zinc feat. Nolay – Killa Sound (Skream rmx), Kulture – Diesel, Rusko – Soundboy My Target, Skream – Calaus.



Z druhé poloviny setu mám trochu rozpačité pocity. Skream, notně posílený vodkou, toho měl už evidentně dost a zvolil o dost mírnější tempo, což se u rozdováděného davu nesetkalo s pochopením. Nicméně dubstep není jen o hoblovačkách a tak na řadu přišli i Chase & Status – Running, Kito – What If, Skream – Love the Way nebo Crazi Couzinz ft. Kyla - Do You Mind (LD dubstep rmx). Benga ovšem z nasazeného tempa slevit nehodlal a tak výsledkem bylo trochu chaotické střídání nálad s absencí promyšlenějších mixů. Když před čtvrt na čtyři dal Skream jasným gestem najevo, že končí, vůbec mi to nevadilo. Poděkování přes provizorní sluchátkový mikrofon a spát. Já taky.

Jedinou, bohužel podstatnou vadou na kráse byl zvuk. Ač byl oproti jiným akcím velmi nadprůměrný, to, co dělá dubstep dubstepem zprostředkovat nedokázal. I přesto tahle akce patřila k tomu nejlepšímu, co jsem letos v Roxy zažila.

martinah miss.martinezz@gmail.com