Report z párty Ultima v klubu Roxy od Myclicka

Dost bylo romantiky, jde se pro energetickou vzpruhu!

Nejprve jsem musel počkat, až si Keanu Reeves a Sandra Bullock po dvou letech vztahu nevztahu padnou jen pár kroků od toho nádherného domu u jezera konečně do náruče a teprve pak jsem se vydal na večírek, který romantikou vůbec nevoní. Je totiž spíše pro ty, kteří chtějí všechno rychle a nejlépe ihned, hlavně žádné okolky a trapné oťukávání... Čekal mě hustý mejdan, hustá byla ale také mlha, která navečer celou Prahu přikryla – ještě štěstí, že do svého oblíbeného klubu trefím i poslepu. Jen, co se maličko rozestoupila, ta fronta přede dveřmi byla teď velmi jasně zřetelná – tedy opravdu až takový zájem o mladíka z Holandska, který se už několikrát našemu publiku představil? Nikoli – byly pouhé dvě minuty před jedenáctou a právě nastával boj o to, kdo bude mít lístek ještě za sto padesát korun a kdo už si musí tu další padesátku připlatit. :( Slibná účast je tedy zřejmě zajištěna, vždyť není nic horšího, než když hraje DJ s barmany přesilovku, zvlášť v takhle velkém klubu. A skutečně! Návštěvnost vzhledem k brzké hodině výborná a nálada prvotřídní... První nedočkavci už se chtěli hýbat na ten jednoduchý repetetivní beat a měli k tomu opět dvě možnosti. Buď se tísnit s dalšími pěti na malém parketku v chilloutu, kde Marwin Shamma svým výběrem ideálně upozorňoval na další vydání nové noci Mini & Maly, která by se měla specializovat jen a pouze na minimal a nebo se pak řádně rozmáchnout na parketu větším o kousek vedle a o patro níže...

Míchačka všeho se vším? Jednoznačně Pavel Krejdl!

Právě zde to burácelo o poznání více, reflektory PAR poctivě zavlažovaly svými barevnými odstíny jak parket tak pódium, po jakýchkoliv efektech (stejně jako v případě Human Traffix před týdnem) však ani památky... Naštěstí temnota tomuto večírku sluší o poznání více a s chuchvalci mlhy (teď už té umělé) a s inteligentními barevnými trubicemi na lešenářské konstrukci se dá také kouzlit. Navíc prostor teď rozblikaly také čtyři plazmy a dvě velká plátna, na nichž tahy svým elektronickým štětcem právě prováděla dvojka CTG/37 feat. Colin.Cat. Postavíte-li na začátek tohoto mejdanu takového veterána jako Pavla Krejdla, máte jednu jistotu... On vám parket zahřeje na provozní teplotu a i z toho posledního koutu klubu na něj nažene úplně všechny flákače. Jak to dělá? Inu to ty dlouholeté zkušenosti – testuje návštěvníky, studuje reakce i jejich výrazy a snaží se být stylově tak pestrý, aby si každý přišel na své a ani jednou znuděně nezívnul. Tech-house se samplem ženského vokálu, techno s nádhernou jazzovou trumpetou, osvědčené energické loopy, ale třeba i stařičké Underworld. Tohle všechno umí spolu smíchat takovým způsobem, že výsledek nedopadne tak, jako když pejsek s kočičkou vařili dort! Prostě stále profík, stále zábavný chlapík, který tu mezírku mezi zuby ukazuje opravdu velmi často a rád – mračit se, to on nedokáže... Návštěvníci, mezi nimiž ani tentokrát nechyběl příliv těch cizojazyčných, mu přitom šli poměrně na ruku a když předával deset minut po půlnoci otěže Elektrabelovi, ty zakloněné hlavy byste zaregistrovali už na dvou třetinách parketu.

Pavel Krejdl

Elektrabel: Předtím odstrčený, teď už konečně mezi ostatními spoluhráči!

Zatímco se ještě v březnu loňského roku v rámci turné Severní vítr je krutý, na tom samém pódiu i ve světě populární Břeclavák poměrně roztahoval, tentokrát mu ke spokojenému životu stačilo opravdu jen málo... Mozkem celé té laboratoře a zároveň obrovským skladištěm pro zvuky a loopy byl bělostný notebook s programem Logic, pod nímž si přímo na lešenářské konstrukci hověl ten velký mixážní pult s několika šavlemi a s tolika tlačítky pro ideální pokřivení charakteru jednotlivých frekvencí. Celou hodinku si tady mohl velký Tomáš hrát, celou hodinku tu mohl kouzlit, celou hodinku skládat rozstříhanou skládačku, dokud nebude zase pasovat zpět a to do posledního dílku! Ve srovnání se svým "předskokanem" pak do prostoru nad hlavy tanečníků vhazoval o poznání syrovější a více zacyklený materiál, který si ti dole mohli užívat podle svých vlastních potřeb. Někteří dali už teď do tanečních kreací vše, pro jiné byl jeho set ideální kulisou k mluvenému slovu, zadní řady se ze strany na stranu vlnily už jen sporadicky. Divné... Přitom tu bylo ukryto tolik energie, o níž návštěvníci této párty tolik stojí a nad dokonalým zvukem tráví náš producent zcela jistě spoustu času. Nesedl jim? Čekali něco jiného? Byl snad line-up špatně postaven? Kdo ví, na ankety máme u nás jiné specialistky, já se však bavil královsky. V tom jednom okamžiku jsem ale přeci jen ztuhnul! Zdálo se mi to nebo na balkónu právě probliklo několik zelených záchytných bodů? Opatrně jsem zdvihl hlavu a...

Elektrabel

A teď potlesk pro Holanďana, který rozhodně není bludný!

Byla tam! Ona kouzelná krabička, která ze sebe dokáže vyprodukovat ten silný svazek zelených paprsků, jež se pak dají dle libosti ještě dále tvarovat. Hurá, nezůstaneme tu tedy potmě, jen musíme na hlavní hvězdu večera počkat a pro tu je také nutné zbývající část konstrukce přestavět! Stále méně používanější gramofon se bez protestů nechal odnést do zvukařova pokojíčku a beton pod ním si ihned zabral notebook laborující pro změnu s programem Traktor a propojený s midi kontrolerem a externí zvukovkou Xone:2D. Tak s touhle hračkou od firmy Allen & Heath teď bude čarovat ten hubený plavovlasý mladík z Holandska? Scénář bývá pak většinou stejný: hlavní host má na hlavě sluchátka, pak následuje kroucení hlavou, zvukař Ondra trpělivě vnímá v tom kraválu anglické pokyny, pak se spolu pokouší udobřit hýbáním s kabely a přepínáním tlačítek, zase kroucení hlavou a... A náhle hlava se spokojeným úsměvem kývá a palec je zdvižen vzhůru. Už zase to klaplo! Tyhle perestrojky – dřív každý jen pouštěl desky a stačilo to. :) Svůj rozjetý vlak dovedl Elektrabel úspěšně do cíle, ale ti dole své pohyby z nožky na nožku náhle zastavili. Ticho! A v něm teď Tomáš tleskal Jorisovi a Joris zase Tomášovi, celý sál zalit žlutým světlem jásal, zdvihaly se ruce v očekávání pokračování a Joris se také dal poslušně do díla. Velmi odvážný úvod si po Elektrabelově úderce vybral... Možná, že když by vyzpovídal po loňském setu Iana Pooleyho, jak je na tom s tolerancí a úctou vůči DJům publikum v Praze, možná že by si svou cestu k nám ještě rozmyslel. :)

Joris Voorn

Když VJ nemůže bez té práce být, zaskočí na jedno a pohne pár obrázky!

Tentokrát se však žádný rádce, mediální poradce, ba ani analytik sem nahoru neobtěžoval... Tentokrát se zřejmě nechával ten dav dole překvapit a Joris na sebe zvolna vrstvil další materiál, který přitom umě efektoval, zauzlovával a především s gradacemi ve vysokých frekvencích se cítil jako ryba ve vodě. Ten další kopák bicího automatu pak působil jako velmi přesně mířená rána rovnou do žaludku. Už za chvilku ho publikum přijalo a začalo reagovat na všechny ty nečekané zvraty a také on se za mixážním pultem, navzdory tomu, že mu mnohdy jely hned čtyři věci v sobě, také patřičně odvázal. Zvedal ruce nad hlavu, tleskal těm dole do rytmu a stejně jako v případě Pavla Krejdla byla jeho hra velmi pestrá a také jemu set obstojně uháněl. Mile pak zaujal se zajímavým editem známé Freak, kterou v originále napsal Sandy Rivera, teď už se do rytmu vlnil celý parket a ožilo to také na ochozech. Zelený laser přitom vytvářel parádní zamlžené tunely, olizoval balkón s různými ornamenty a dvojka JTR/Deja z dílny Phase, která šla jen tak náhodou kolem, plátna nabarvila tak, že ten svět plný fantazie a pohybu se všemi těmi odlesky v sále ladil a nebolely z něho oči. Moc hezký svět to byl – muzika, v níž se nestále něco děje, zvuk ucházející a barvy tolik oku lahodící. Pánové v chilloutu si byli moc dobře vědomi toho, jak zdatného mají soupeře a místo toho, aby jen listovali před hodinou staženými novinkami, sázeli také na již osvědčené kusy.

Joris Voorn a DJ Steen

Agent Provocateur aneb má rád Agent nahotinky?

Moan od Trentemollera tak vytáhl ze svého penálu Marwin Shamma, pro Rej od Âme zase sáhl DJ Deff, kterému patřila druhá polovina tohoto večera. Po celou párty to také tady žilo, narozdíl od minulého víkendu byl zvuk sytější a patnáct spokojených tanečníků se v tomto mini prostoru nevidí také každý den. Ti tu bývají především tehdy, když jsou beaty řádně zlomené – takže jednička s hvězdičkou pro oba, líbili se! Pár minut před třetí hodinou teď Joris v hlavním sále servíroval svou vizi skladby Dark Flower od Roberta Babicze a tu krátce nato ještě doprovodila Samimova verze Hey Consuelo od Piera Bucciho. Úplně všude přitom panovala dobrá nálada, oči jenom zářily a každý se smál od ucha k uchu... Také po svém setu se dočkal další spršky potlesku, aby DJ Agent krátce nato roztočil své první CDčko, které sem sedlo jako ulité. Už to vypadalo, že ani on neodolal minimalovému vábení, jenže po čtvrt hodince to byl zase ten starý známý Agent, kterému k dokonalosti chyběla už jen ta řeznická zástěra, ten starý známý Agent, za nímž sem coby rezidentem této noci poctivě jeho věrné publikum dochází. Jen by mě zajímalo, proč zrovna v jeho případě si mistr projekcí tolik ulítl na rychlých střizích po všech těch ženských klínech a dmoucích se ňadrech...

Agent

Naplno, vždyť teď až za měsíc!

Ne, nejsem puritán a vzhledem ke značné teplotě v sále to opravdu bylo wet´n´hard, ale nějaká industriální tématika by možná byla vhodnější. V souvislosti s problikávajícím jménem hrajícího aktéra to vypadalo, jako když chce Martin hraní pověsit na hřebíček a věnovat se teď zase úplně něčemu jinému... :) Ani DJ Steen ještě nehodlal zvolnit, ale jak jeho strhující jízda dopadla, to už vám bohužel nepovím. :( Bylo půl páté, ten čas utekl až neuvěřitelně rychle a já za sebou zanechával do první poloviny zaplněný parket nájemníky, kteří ještě na spánek neměli ani to pomyšlení... Dá se to pochopit, vždyť se sem, na ten jejich mejdan, vrátí až za měsíc, kdy jim bude tempo udávat Fatima Hajji. Vy byste snad chtěli tak dlouho čekat a nebo byste z tohoto večera také urvali, co se ještě dá? Každopádně díky za plno zážitků včetně persóny, které si moc vážím a která má vzhledem ke svému nízkému věku opravdu našlápnuto... A když byste se náhodou chtěli dvou či tří vinylů jeho alba From A Deep Place zbavit, na mailu myclick@techno.cz se zcela určitě dohodneme na ceně...  

foto: David Karas, blaster blaster@techno.cz