Report z Breaksome s Plump DJs od Myclicka

Oba styly jsou pro milovníky vylomenin, jeden však táhne o něco více...

Vážně nevím, čím to je, ale relaxovat od rovných beatů v náruči těch polámaných, mě teď nebývale baví. Ať už to bylo na Bushi s Markym, s High Contrastem nebo na ryze české párty Breaksome, kdy slůvko Czech mohlo také na flyeru (pokud by byl vyroben) zářit tím největším písmem, pokaždé jsem se na párty v Roxy rozplýval a důvodem byla především dobrá muzika a zvuk. Zatímco drum'n'bassoví fandové si od ledna každý měsíc užívali a tento pátek si ještě užívat budou, ti breakbeatoví od ledna na to své velké jméno čekali a 11. duben měl v kalendáři poznačen úplně každý z nich. Ale kolik těch fandů nakonec dorazí? Kolik jich vlastně je? O skupování posledních tří stovek lístků a následné tlačenici, tak jako v případě poslední párty Bush, si mohli organizátoři jen nechat zdát. Inu bylo by to fajn, ale realita je jiná a má také úplně jiná pravidla... A jedním z nich je ta stále oblíbená hra Závod s časem. Kdo stihl do Dlouhé ulice doběhnout minutu před jedenáctou, toho čekal nesnadný úkol. Věnuje ušetřených šedesát korun na nějaký fond, nakrmí stále hladové prasátko a nebo jednoduše jen svlaží hrdlo? Výhodné nabídky využil kdekdo, na parket se však ve čtvrt na dvanáct chtělo málokomu. Ten pohled z něho s hlavou v záklonu byl ovšem impozantní! Jak málo stačí, aby strop klubu získal svůj další rozměr...

Povlečte strop do prostěradel, roztočte tu kouli a oči budou přecházet! 

Jak na to? Na jeho střed zavěsíte tu největší kouli, kterou najdete, pečlivě vyžehlíte několik právě vypraných sněhobílých prostěradel, z nichž vytvoříte jakýsi abstraktní obrazec a pod něj pověsíte několik kartónových
koleček, která si dopředu nastříkáte tak, aby s těmi duhovými odlesky připomínala CDčka. Krása! Navíc pozor – ta koule je kouzelná... Stačilo na chvilku vypnout pestrobarevné reflektory a zamířit na tu nádheru pouze jeden zelený. Z těch malých rotujících prasátek, která se teď rozprostřela po celém sále i obličejích příchozích, se vám málem zatočila hlava. Tak jednoduchý, tak starý a tak levný efekt a jakou parádu s ním ještě naděláte! Na stupínku DJe teď deskami točil jako první překvapivě host zahraniční, ne však host tak zvučného jména, kterým se Plump DJs bezpochyby honosí. No schválně, narazili už jste za svého kočování pražskými kluby na DJe, který si říká Yak? Jak? Yak! :) Tento Rakušan už se v Roxy představil na párty Bush, to však zřejmě holdoval trochu jinému rytmu. Teď ze svých černých dvanáctipalcových kol servíroval breakbeat všech rychlostí, tvarů a nálad, silný zvuk mu vycházel vstříc a zvolna se plnící sál jeho svádění velmi snadno podlehl...

DJ Yak

Breaksome v dubnu? Už o půlnoci solidní účast a pokrytý parket!

Ne každý jeho mix by s metronomem kamarádil, ovšem výběr a vkus měl tento mladý pán excelentní. Ať už to bylo s Mind Control od Nicka Thayera či s vrčivou Freaky Ho, s níž si vyhráli The Body Snatchers, publikum si vděčně dávalo rozcvičku, aby bylo na hlavní hvězdy večera dostatečně pružné a ohebné... Už od pohledu bylo jasné, že tentokrát nedorazili jen ti, kteří splní svou občanskou povinnost a ctí stylovou příslušnost, čas si udělali i ti, jež slyšeli, že: "v Roxy sou ňácí Angláni a fakt to bude hustohustej mejdánek, nemalej mazec a krutá kalba..." Přesně o půlnoci rakouský host vyfasoval společníka a nádobíčko si zády k němu připravoval už domácí DJ Voita. První zasunuté CDčko do jednoho ze tří přehrávačů k dispozici úplně pozměnilo akustiku v sále! Voita přišel s úplně novým zvukem a sám se mohl na vlastní oči přesvědčit, jak bude na už z poloviny zaplněný parket jeho nosič fungovat. Fungoval! Tím rozevlátým tancem se s úsměvem na rtech kolíbal úplně každý a kdo se kolíbal o něco méně a nesoustředil se tolik na své kročeje, ten mohl pozorovat VJe Quarka v akci. Buď jeho divoký tanec na levém balkónu a nebo raději jeho precizní práci. Svým digitálním štětcem se tentokrát rozmáchl hned po třech plátnech a protože tolik prostoru k dispozici nemá každý den, hodlal si tu obrovskou plochu užít a sáhnout po věcech, které teprve na ní tolik vyniknou...

DJ Voita

"Tak ještě dvě dekorace jsme pro vás naaranžovali! I když neplánovaně..."

Takhle se tu zprava doleva vinula stejná linka, která v nemocnici ukazuje, jak moc vám buší srdíčko, jindy tu projel několikrát nápis "Follow The White Rabbit," aby vám kreslený králíček názorně předvedl, jak se tančí swing, stejně jako před dvěma roky v Abatonu tu Robert otáčel zelenobílou kapslí v prostoru. Tohle všechno kombinoval ještě se záběry na právě hrajícího DJe, jehož jako krejčí oblékal do slušivého filtru. Jak ten si rád hraje! Voitu jsem slyšel na Breaksome minule, Voitu jsem slyšel i na Atomic Hooligan a přesto, že se od té doby jeho sbírka muziky určitě rozrostla, snad abych neměl převoitováno nebo snad převojtíno, uchýlil jsem se na chvilku do chilloutu a poněkud zde postrádal třetí bar. Také tady panoval čilý ruch a kdo si včas nezabral sedačku, ten se mohl vrtět do drum'n'bassového rytmu a nechat se ovládat pokyny DJe Bana. Ta Voitova hodinka svištěla tak závratnou rychlostí, že mi nástup těch dvou unikl. Mrzí mě to, přeci jen bych rád porovnal, zda je přivítala stejná tsunami, jaká se z parketu zvedla, jen co se chundelatá hlavička High Contrasta vyloupla nad rozblikanou zářivku, či vše proběhlo spíše v poklidu... Kdo čekal, že právě s jejich příchodem se ty několikaprstové paprskomety, zavěšené po obou stranách lešenářské konstrukce, dostanou konečně ke slovu, ten se neměl sázet! Oba dva výkonné efekty po celý večer ani neblikly a tak měl klub neplánovaně o dvě dekorace navíc. :(

Lee Rous

Dvě ruce na mixáku, dvě ruce ve vzduchu, takoví jsou Plump DJs!

Odpočatí a plní elánu, to bylo to první, co vás při pohledu na ně napadlo... V praxi to vypadalo tak, že Lee navázal na Andyho skladbu a zatímco synchronizoval rychlosti, Andy mezitím dokazoval, kolik času věnoval domácí přípravě. Rukama máchal do rytmu, na každou gradaci upozornil, často se zakláněl, body language tedy měli zvládnutou na jedničku a od své poslední show na ní jistě poctivě pracovali. Ona kouzelná větička v tiskové zprávě: "Pokud máte v paměti jejich dřívější vystoupení v Česku, tak rozhodně víte, že se tihle pánové dokáží nekompromisně a s chutí chopit vinylů tak, že ani po skončení jejich hraní nechápe naprosto nikdo" byla zcela mimo mísu, stejně tak jako uspořádání techniky na lešení. Proč se tu gramofony tulily k mixážnímu pultu, když si sebou návštěva z Anglie nepřivezla ani jeden dvanáctipalec, desetipalec, ba ani sedmipalec? Snad aby mohli oba ukázat rozpětí svých silných paží... Pokud v Abatonu ti dva s electrem zatím jen koketovali, tady se za svým starším zvukem, který je tehdy proslavil, už ani neohlédli. Celý klub byl teď nabit elektřinou, hlasové vokodéry opakovaly donekonečna syntetická slova, došlo i na bootlegy typu Intergalactic od Beastie Boys či oprášené Prodigy a velmi často se nám polámaný rytmus zarovnával. Tak tohle jsou tedy Plump DJs roku 2008?!

Plump DJs

Po elektrikářích to chtělo elektrikáře skutečné, s brašnou nářadí...

Pro mě poměrně zklamání, na druhou stranu jim nemohu vytknout vůbec nic. Jejich set byl neskutečně profi, odvedli kus poctivé práce, celý parket pobavili, nikdo si uši neucpával a jedno vím určitě... Pro mě tedy rozhodně nehráli, na to jsem pouze malým pánem! Proč jsem se tedy nesbalil a neodešel? Protože jsem se těšil na dvojici domácí. Kapsak DJs! :) Dobře, velmi dobře jsem udělal! Když došlo ve tři hodiny k dalšímu střídání, vypadalo to, že Saku bojuje s nějakým zapomenutým efektem, s nějakou pastí, kterou mu na mixážním pultu britské duo nastražilo! Zvuk se ztrácel, on kroutil hlavou, krčil rameny a pouhých pár minut mu zbývalo do konce. Co s tím? Odhalit chybu. Ale rychle! :) Naštěstí se podařilo a Kaplick na pravoboku už s nástrahami techniky bojovat nemusel. Kontrast mezi nimi byl obrovský – Martin tradičně hleděl do světýlek a knoflíků, mazlil se s každým z nich, zato Sam se za zády Britů ledacos naučil a tak teď zvedal ruce do výšky a řádil! :) Oba pánové ve svém setu vzpomínali. Na Beatmana & Ludmillu, na partu Minuit a další návštěvníky Prahy. Komu snad připadal jejich set pomalý a chtěl ještě víc, ten si mohl odskočit do chilloutu za DJem Frockem, který tu servíroval drum'n'bass opravdu jen pro ty nejrychlejší z nejrychlejších... Půl pátá u mě však rozhodla a ta prostěradla na stropě mě inspirovala. Věřte nebo ne, po návratu domů jsem si ještě musel převléknout povlečení. Díky za připomenutí! :)        

DJ Saku

foto: tapio tapio@breakbeat.cz
Kompletní report najdete zde.