REPORT
Report: Underworld v Praze dokázali, že i z jedné písničky se dá žít několik let
Po únorových Electronic Beats mám pro vás dvě zprávy. A jak to bývá v pohádkách, i tady je jedna dobrá a jedna špatná. Tou zlou je, že Underworld už zřejmě dávno řekli své poslední slovo a ani vypnutá elektřina v tom nic nezmění. A teď ta výborná: absolutní vítězové večera – němečtí Modeselektor – se do Prahy za chvíli zase vrátí.
Veletržní palác je zvláštní prostor pro koncerty, ovšem vystupujícím se tam asi líbí. Zvlášť když si můžou do portfolia napsat, že budou hrát v Modern Art Gallery jako to udělal třeba Apparat. Jenže to bylo ještě předtím, než chystaný megalomanský festival V9kend vyměnil palác za pražské kluby.
Ale zpět k Electronic Beats. Ty si prostor vyzkoušely už předloni, kdy sem pořadatelé přivezli britské Prodigy. Podle tehdejších ohlášek to byl povedený koncert. Prý i akustika, na kterou doplatila párty Logical Progression s LTJ Bukemem, tehdy dopadla dobře.
S podobnou vidinou jsem v sobotu 9. února krátce po osmé vstoupil do Knižákova ráje. Nikde žádné fronty, na hlavní stagei dost nepříjemná kosa. Psychiku ochladila i částka 40 korun za pivo. Underworld asi od podzimu o něco zdražili a cena vstupenek (byly prý všechny vyprodané) se tak už nedala nadsadit. Do zmrzlého sálu zrovna Josef Sedloň z výstupku na levé stěně, připomínajícím kostelní kazatelnu, pouští starší kousky dnešních headlinerů.
Ve sklepním chill-outu vládne lepší atmosféra a především downtempově vyklidněný Stanzim. Tyhle skladby není třeba mixovat, znějí dobře i když se jen tak pustí. Na obrazovkách – celý večer přenášely dění na hlavní stagei v přímém přenosu – už vidíme, že pódium obsadili The Man No. 9. Žena v čele a roj německých "chlapáků" ve stejnokrojích za ní připomínal spíše okresní kolo soutěže Eurosong. Těžko zařaditelný styl, kdy jste nevěděli, jestli jen parodují rock'n'roll nebo na pódiu rovnou předvedou Pomádu 21. století. Možná to celé mysleli vážně, což by bylo úplně nejhorší.
Modeselektor
Přesně podle plánu, tedy ve 21.45, rozehrávají svůj set němečtí elektroničtí donjuanové Modeselektor za podpory VJských hrdinů Pfandfinderei. Gernot Bronsert a Sebastian Szary nejdřív zmechanizovali dav dubstepovými pasážemi, aby při výbuchu šampaňských namířených do prvních řad přesně zasazených do tempových nástupů přešli k říznému technu. Pro svou jednoduchou zapamatovatelnost mi dodnes v hlavě uvízla především úsměvná předělávka obstarožní ducárny Hyper, hyper. Vygradované okamžiky, kdy dunivé beaty detonovaly ve stěnách paláce, střídaly momenty s protáhlými plochami, které sloužily jen k odpočinutí před dalším útokem nabuzených vetřelců. Nevím, jestli by jim menší klub slušel méně nebo více, ale už 8. března si to můžeme ověřit. To se předvedou v pražském Abatonu v rámci festivalu Sperm.
V jedenáct se na chill-outové stagei začalo tančit. Premiérově tady vystoupil ostravský liquidfunkový producent Andels (toho znáte z naší rubriky Young Gods). V debutovém živém setu vynikla především jeho skladba The Muse. I když se skoro celou dobu mračil do připraveného laptopu a nebyla na něm vidět spokojenost, ke konci se odvázal a jeho kreace a pouštěné skladby ocenil početný dav potleskem a zvednutýma rukama. Ostatně není se co divit – drum'n'bass na takovéhle rovné akci vynikne víc než na apriori zlomených parties.
Nahoře zatím hráli Alter Ego, ale po hlášení kamaráda "je to diskoška", jsem zůstal ve sklepě.
Underworld
Teď už ale přichází čas pro dinosaury Underworld. Na scéně se objevili s mírným zpožděním, rozjeli hned od začátku solidní cirkus, který jim v počáteční euforii zobalo celé publikum. Jenže najednou se stage setměla a zhasla i světla nad sálem. Po patnáctiminutové přestávce, kdy prostor znovu prochladl na bod mrazu a zmizela i nálada, se rozsvítilo, počítače se rozjely a mohlo se pokračovat. Ovšem jakoby se z koncertu vytratila energie. Dokonce ani Cowgirl a Moaner nezpůsobovaly nijak hluboké šoky, Born Slippy podlehli všichni až příliš jednoduše.
Pasáže, kde se Underworld předvedli s novým materiálem z desky Oblivion with Bells, patřily k nejhlušším. A Two Months Off a drum'n'bassové momenty sice koncert vyzvedávaly z nudy, ale v ní se celé pražské účinkování Underworldů brodilo až po kolena. Příliš dlouhé pasáže bez nápadů, potlačené motivy a stereotypnost. Tohle všechno odneslo koncert do průměrných zážitků. Co by se stalo, kdyby Underworld přestali hrát na koncertech Born Slippy? Pozval by je ještě některý z promotérů?
Po jejich vystoupení skončila Electronic Beats i pro mě. S dobrým pocitem toho, že Modeselektor jsou tu za necelý měsíc zase, můžu říct, že právě oni byli skutečnými headlinery celé akce.
