Jardův report ze Sensation White

Již když jsem vystupoval kolem 18:45 z metra na stanici Českomoravská, tak mi bylo jasné, že tato akce bude mít plnou taneční plochu dávno před začátkem taneční produkce, jelikož kolik lidí v bílém se z jediné soupravy metra vyrojilo, to se dá slovy těžko popsat. V mém přesvědčení mě utvrdila skutečnost, že před vstupem do Sazka areny již čekaly stovky lidí. Naštěstí jsem tím davem nemusel procházet a namířil jsem si to rovnou ke vchodu 31, který byl určen pro novináře. Tam jsem vyfasoval press kartu a hurá dovnitř. Po seznámení se s přesným (upraveným) line-upem a časy různých performancí jsem se vydal do hlavního sálu, kam chvilku předtím byli vpuštěni nedočkaví lidé.

Uvnitř byl prostor řešen opravdu velkolepě a víc než tisíce slov popíšou výsledný dojem fotografie. O technické stránce věci budu povídat později, stejně tak o výkonech jednotlivých DJs.

Program začal "až" před půl desátou večer (kolem 9:26), což je dost nestandartní, ale promotéři nejspíš chtěli zajistit, aby lidé měli čas se do sálu vůbec dostat a prohlédnout si dekorace. Během čekání na Michaela Buriana se na plochu vydali dva roboti na skákadlech a bavili lidi, kteří již byli na parketu a zjevně byli otrávení, že mají čekat tak dlouho. Čas však naštěstí uplynul jako voda a zábava mohla začít.



Michael Burian pustil první song ze svého stylového iBooku a lidé začli ihned tančit. Najednou jakoby všichni dostali ten impuls a atmosféra se začla lepšit. Během večera (a rána) se vystřídali na hlavní stagi Michael Burian, Sebastian Ingrosso, David Guetta, Armin van Buuren, Gabriel & Dresden a Sander van Doorn. Chvíli však hrál tzv. Megamix, což byl předem připravený set ze známých skladeb - starých, i novějších.

Nyní zpátky k Michaelovi Burianovi – připadla mu lehce nevděčná role "rozehřívače" a té se ujal docela dobře. Jelo progressive house silně střižený electrem si své posluchače získal. Zahrál přibližně set, na jaký jsme zvyklí z jeho rezidentní party v Roxy, Zenu, kterou dělá společně s DJem Airtem. Během setu zahrál letošní hit od DJe Taba a Super8 – Needs To Feel v remixu od Wippenberg či pecku z loňského roku - Domino od Oxia. Mixy má Michael velmi dobré a vůbec mu po technické stránce není co vyčíst. Své místo si na této akci určitě zasloužil.



Přibližně 15 minut před Michael Burian dohrál poslední track a spakoval si svůj iBook, protože ho hned měl nahradit Sebastian Ingrosso. Ten také dorazil včas a začal hrát přesně dle plánu. Velmi mne překvapil výběrem skladeb – hrál velmi poutavě a našlápnutě. Takový melodický progressive trance kombinovaný s tvrdším housem. Každopádně jeho set nemohl nikoho urazit a lidé se očividně skvěle bavili. Již se párkrát i skákalo a když pustil Insomnii od Faithless, tak bylo hodně rukou nad hlavou. S mixy Sebastiana Ingrossa jsem nebyl nespokojen, ale představoval bych si, že na takové akci DJ předvede vše, co umí a Sebastian vypadal, že má na víc, než jen na pouštění. Nu, škoda…

Těsně před půlnocí však Sebastian Ingrosso přestal hrát a bylo jasné, co nastane. Nastoupí David Guetta, od kterého málokdo věděl, co očekávat. Já jsem též netušil, co předvede a tak jsem byl zvědavý. Bohužel, jeho skoro bych řekl diskofilní set mě vůbec nebavil a jediná "světlá" chvilka byla, když pustil svojí pecku The World Is Mine. Také mne zarazilo, že i na takovéhle akci se stane, že DJs se nedomluví a pustí to samé, ani ne hodinu po sobě – ano, i David zahrál Insomnii od Faithless. Mimo to si také zahrál svůj nový singl Love Is Gone – a to hned dvakrát. Na začátek a na konec svého setu. Také zahrál jeho úpravu singlu Walking Away od The Egg - Love Don't Let Me Go. Z jeho hraní mám velmi rozporuplné pocity, jelikož jsem od něj sice nic nečekal, ale na takéto akci bych čekal lepší výkon. Jak po technické stránce – např. hned druhý mix měl naprosto rozházený, takže to opravdu nemohl přeslechnout ani hudební ignorant, kdyby tam nějaký byl. Pro někoho hvězda večera, pro mě a hromadu dalších zklamání večera.



Davidovo hraní skončilo už v půl druhé, jenže to můj hudební šok ještě neskončil. Začal totiž takzvaný Megamix, což byl slepenec toho "nejlepšího" z taneční hudby. Nej opravdu jen v uvozovkách, protože to bylo spíše to nejprofláknutější (schválně nepíši nejkomerčnější). Asi patřím mezi menšinu, kterým se Megamix nelíbil, tak se o něm nebudu moc rozepisovat. Určitě to nebyl špatný nápad, jen ten výběr mi velmi nesedl.
Megamix trval půl hodiny a jak se čas blížil ke druhé hodině ranní, tak se stupňovalo napětí mezi lidmi, protože vystoupení Armina van Buurena se neúprosně blížilo. Nastal ten okamžik a nastalo "ticho". Ono totiž ticho moc nebylo, protože rozvášněný lid začal pískat, řvát a dělat cokoliv, aby vyzvali "tanečního boha" ke hraní. Arminovi přichystali promotéři jako uvedení ohňostroj a konečně se rozjela nádherná laserová show.

Set Armina van Buurena byl hudebně velmi vyvážený, našlápnutý. Zahrál si svojí horkou novinku Rush Hour, ale i starší věci jako např. bootleg This World Is Watchin‘ Me (Armin van Buuren vs. Rank 1) v remixu od Cosmic Gate nebo the Space We Are od Ronski Speed v remixu od Johna 00’Calaghana. Na konec setu si pro lidi přichystal starší hit Serenity a jeho letošní pecku Love You More, kterou mu nazpíval MC Racoon. Skvělý progressive trancový set se velmi povedl a Arminovy mixy jsou, určitě nejen pro mě, požehnáním. Skvělá laserová show, perfektní světla, výborná hudba. To vše při jeho setu zapadlo dohromady jako puzzle a výsledný dojem byl naprosto ohromující. Bohužel nic netrvá věčně a Armin musel v půl čtvrté předat pomyslné žezlo duu Gabriel & Dresden...



G&B začali velmi tvrdým tech.trancem, který je pro ně chrakteristický, ale naštěstí pak během půl hodinky velmi zvolnili a nakonec to byl takový tvrdší progressive trancový set proložený pár uplifting trancovými singly. Laserová show byla stále ohromující, ale již to nebyla taková pastva pro oči, jako na Armina. Holt oči jsou v takto pokročilou dobu již unavené a aspoň já jsem si ke konci vizuální efekty moc neužil. Z věcí, co hráli Gabriel & Dresden si nejvíce pamatuji jejich loňský singl Tracking Treasure Down. Jejich mixy byly dost dobré, jen jednou se jim stopy rozjely, ale nic katastrofického jako v případě Davida Guetty.

To už se ale blížila pátá hodina ranní a s ní i nástup Sandera vana Doorna, na kterého byl zvědavý skoro každý milovník trancu v hale. Nezklamal – na začátek zahrál svůj nynější trumf – jeho nový remix King of My Castle od Wamdue Project. Bohužel jsem již po půlhodině jeho setu pocítil, že mi síly při jeho vražedném tempu docházejí, tak jsem se musel vypravit na cestu zpět do tepla domova s pocitem, že konec Sanderova setu neuslyším – a věřte mi, že to nebylo moc příjemné. Bohužel, síla přírody je veliká a spánek se již hlásil a vládu nad mým tělem…



Tím jsem popsal výkony jednotlivých DJs a nyní bych se vrátil k technické stránce akce:
Dekorace, které byly skvěle nasvěcovány různobarevnými světly, které byly umístěné snad všude, kde se dalo, vypadaly naprosto úchvatně. Je vidět, že zde nechali UM hodně práce a že pětidenní příprava nebyla na škodu. Pyrotechnické efekty byly také pěkné, akorát nemusely být vybrány tak silně třaskavé petardy, z kterých jsem měl ještě deset minut zalehlé uši. Dalším zklamáním bylo, že lasery začly běžet pořádně až od začátku Arminova vystoupení. Sice pak stály za to, ale myslím, že by našly uplatnění i při setu Michaela Buriana i Sebastiana Ingrossa. Musím ovšem uznat, že 9 zelených a 4 celobarevné lasery jsou opravdu síla. Úplný vizuální orgasmus. Kdo neviděl na vlastní oči, ten musí velmi litovat.

Hudební aparatura byla naprosto skvělá, až jsem nechtěl uvěřit, že zvuk by mohl být na takhle velké halové akci vůbec kdy čistý. Sice na ochozech trošku chyběly basy, ale to vůbec nevadilo. Konečně se nestalo (jako např. na Amazing City od Clear Vision), že by se uprostřed akce zvuk naprosto rozpadl a za to lidem z ID&T a UM velmi děkuji.



Další věcí, kterou jsem záměrně vynechal, byly projekce. Pod stropem byly celkem tři medůzovité konstrukce, které nesly dvoustranné obrazovkové panely, na kterých byly promítány videa. Ta byla pěkně udělána a perfektně vyřešila problém ticha při střídání DJs. Videa pokaždé odkryla část jakéhosi minipříběhu, který jsem ve zkratce popsal již v online reportu, tak se mrkněte tam. Během setů byly většinou na panelech vizualizace zkombinované s přímým přenosem DJe, který zrovna hrál na hlavní stagi.

Nesmím zapomenout na performance, které se odehrávaly většinou kolem hlavní stage. Nejvíc však napoví fotky ve fotoreportech. Ze všeho bych asi zmínil jen roboty, kteří stříleli červenými lasery do davu a lidmi slaňujícími ze stropu haly. Opravdu pěkně vymyšlená performance.
Celkem bych akci hodnotil jeko celkem vydařenou. Výborná technická stránka akce ji velmi vyvyšuje a zatím jsme v ČR neměli nic obdobného, bohužel po stránce hudební produkce se zase akce trochu nepovedla, protože výběr DJs a jejich rozmístění na line-upu akci rozpůllilo na dvě části. Tak snad bude příště obojí perfektní!

Díky všem, co na akci byli, za perfektní atmosféru a na další trancové akci nashledanou! Doufejme, že bude i "černá senazace" a ID&T a UM nám připraví ještě lepší porci zábavy…