Čtenářský report z pražského festivalu Mezi Ploty

Tento výjimečný festival, který lákal širokou veřejnost na  různé hudební žánry od rocku, folku, přes elektropunk až po hip-hop jsem  navštívila vůbec poprvé ze zvědavosti a také proto, že se konal opravdu "za plotem" - kousek od místa, kde bydlím. Tato akce, konaná v rozlehlém parku v léčebně v Bohnicích, nešetřila svojí rozmanitostí nejen v hudbě, ale také v dalších možnostech. Kromě rytmů, které celé sobotní a nedělní odpoledne zněly bohnickým areálem, ale i přilehlým sídlištěm, zde bylo možno shlédnout nespočet divadelních představení, výtvarníků, umělců… K vidění i zakoupení také neodmyslitelně patřily výrobky od pacientů léčebny z chráněných dílen, které měly jakoby propojit život duševně nemocných s ostatními návštěvníky. Mohli jste si dokonce se zavázanýma očima vyzkoušet jak těžkou chůzi mají nevidomý. 



Nepřehlédnutelná byla také lákadla pro děti (hry, soutěže), které tvořily tak třetinu osazenstva a dodaly festivalu tu správnou atmosféru. Další neméně početnou skupinou pobíhajících návštěvníků, byli všudypřítomní psi, kteří byli vyloženě ve svém živlu díky linoucím se vůním pečínek, párečků, klobásek, pečených selátek a dalších mlsů…

Tato akce mně byla také sympatická svým zákazem prodeje alkoholických nápojů. Jak jinak - nacházeli jsme se v  léčebně mimo jiné i pro alkoholiky. Proto bylo možné si v klidu zatancovat v davu, aniž by na vás neustále z různých stran útočil nejeden opilec nezvládající svojí koordinaci. Ovšem je naivní si myslet, že by se tu a tam nenašel někdo, kdo by si do areálu tu svojí lahvinku nepronesl…. Sem a tam se objevila motající se existence, která evidentně nepřišla podpořit jednu z mnoha myšlenek této akce, ale prostě si "zase zakalit hlava nehlava"! Dokonce jsem zahlédla i týpka, který v zápalu tance odhodil skleněnou flašku od vodky těsně vedle dítěte:(



Tento obrovský festival poskytl převážně prostor rockovému stylu, což není zrovna moje krevní skupina. V sobotu během dne se představily například kapely Cocotte Minute, Už jsme doma, Gaia Mesiah,The Plastic People Of The Universe, a mnoho dalších. Osobně jsem raději uvítala jiné žánry. Užila jsem si např. hip-hopovou dvouhodinovku na III. stagei, ke které člověk musel zdolat opravdu pěkný lán cesty, protože Bohnická léčebna je prostě a jednoduše obrovská. Naprosto nejlahůdkovější pro mě bylo vystoupení DJe Wiche, kterého skvěle doplňovali dva energičtí černošští MCs, kteří rozhýbali nejednoho malého sviště poletujícího kolem stage. Poté vystoupila slovenská partička Prago Union, ale po předešlé nakládačce od zkušených a temperamentních černoušků, kterým tento styl proudí v krvi už od narození, chyběla jejich vystoupení ta správná šťáva. Takže byl čas přesunout se na hlavní stage, kde se blížilo vystoupení Jiřího Schmitzera. Bohužel než jsem prošla nekonečně dlouhou uličkou stánků s mnoha lákadly, tak už se chystala další kapela Priessnitz. Já si ale šetřila síly na zlatý hřeb festivalu Moimir Papalescu & The Nihilists. Co dodat k jejich super vystoupení? Jako vždy zážitek nejen pro uši… La'Petite Sonja se opět převedla ve svém nenapodobitelném stylu, což rozřádilo věrné fanoušky této kapely, ovšem neznalí nechápavě postávali a pozorovali…



Mezi ploty jsem si vychutnala pouze v sobotu, což byla chyba, protože tato akce mě naprosto okouzlila svojí jedinečnou atmosférou a všudypřítomnou pohodou, ke které přispělo i tropické počasí. Takže příští rok si s jistotou rezervuji oba dva dny:) A jinak, věřili byste, že se letošní ročník konal již po 16. a že ho podpořilo více než 150 divadelních souborů, hudebních těles, kapel, výtvarníků, umělců…? Myslím že tato událost se stává více a více oblíbenější a navštěvovanější, o čemž ostatně svědčily i velké davy spokojených návštěvníků….Tak za rok opět na Mezi ploty…