Nexisův report z Take Control

Přiznávám, že drum anb bass jsem před nějakým časem odsunul na vedlejší kolej. Ne snad proto, že bych se definitivně přiklonil na stranu nesmlouvavých kritiků, kteří tvrdí, že už nemá co nabídnout, ale spíše proto, abych si od něj odpočinul a zase začal s radostí objevovat nová jména. A proč to nepřiznat, bál jsem se konkurence Hacken Aliena. (Hacken Alien píše reporty z dnb akcí pro Shadowbox.cz; pozn. redakce) Každopádně State Of Mind jsem si nemohl nechat ujít už jen z toho důvodu, že jejich pecky Deeper nebo Back To The Jungle řadím mezi to nejlepší, co nám tento rok zatím nabídl.

Pražské zvyky se mi začínají pomalu dostávat pod kůži, takže do Abatonu jsem dorazil až něco po jedenácté s vidinou alespoň trochu rozjeté párty. Lístek s číslem sedmnáct, který jsem dostal od sympatické šatnářky však napověděl, že v našem hlavním městě se opravdu chodí až na hlavní hvězdy. Velká škoda, protože duo sympaťáků X.Morph & Blulajta by si zasloužilo důstojnější kulisu. Pánové dostáli své pověsti a z beden se linuly tvrdé hardstepové songy, krásné vokálové pecky i nějaký ten vkusný jump-up. Pamětníky potěšili starou Teebeeho skladbou, jejíž název jsem pro jistotu zapomněl a já osobně jsem si nejvíce zaskákal na Mass Transit mého oblíbence Gridloka. Jenom mě trochu mrzelo, že aparatura úplně nezvládala středy a výšky. Na druhou stranu si nepamatuju, kdy jsem naposled slyšel tak hutné a pronikavé bassy. Celkově hodnotím zvuk hodně pozitivně. Zpátky do akce! Parket se nakonec během spolupráce brněnských DJs naprosto zalidnil a z fádní pustiny se stala živoucí džungle (takto kýčovitý příměr by Hacken nikdy nenapsal, ale aspoň z toho poznáte, kdo si své slovní obraty déle trénuje).



Rychle na bar. Nasbírat trochu energie a vyslechnout si trable reportérského Don Juana. Po pár panácích vypadal svět trošku veseleji a mladík ze State Of Mind si už chystal své stanoviště. První půlhodina Stuova setu byla bezvadná a nesla se v duchu vlastní produkce, takže skladní fanoušci si mohli pořádně zaskákat na Dune, Afterlife, Money Train nebo Belarus. Samozřejmě neopomenul ani tvorbu Noisie, zahrál i Breakovu Extreme Moments, Soldiers Technical Itche, Man For All Seasons v povedeném remixu i chuťovku z labelu Violence Standing Room Only. Mixoval s velkým přehledem, naprosto čistě a zároveň energicky, i když druhá polovina jeho vystoupení nebyla tak zábavná, ale bylo to z velké části způsobeno spíše výběrem desek. Kvalitní show uzavřel songem Real McCoy v remixu Black Sun Empire, který bude kandidovat na jednu z největších vypalovaček roku. Společný set Sukiho a Beasta76 jsem už bohužel neslyšel.

Píšu to snad pokaždé, ale ani tentokrát nemůžu jinak – Take Control se povedl. Atmosféře sice příliš neprospívaly hrátky osvětlovače, který při nájezdech téměř pokaždé osvítil celý parket, ale jinak bylo vše v pořádku. Lepší drum and bassová noc u nás v současnosti zkrátka neexistuje. Na příštím Takce Controlu s Edem Rushem naviděnou.