Čtenářský report z Love Planet

Na festival Love Planet (LP) jsem se připravoval již delší dobu a velice jsem se na něj těšil. A mohu s potěšením říci, že mě opravdu má očekávání nezklamala a návštěva tohoto open airu se pro mě stala největší událostí letošního, proměnlivým počasím hodně nevyzpytatelného, léta.  Ale nebudu předbíhat a začnu pěkně od začátku, tedy od pátku.

Na Planetu jsem přijel kolem sedmé večerní. Cesta autem byla mírně zdlouhavá, jelikož se směrem Tábor vydalo tento den také mnoho dalších tancechtivých z celé ČR. Po příjezdu na letiště nám bylo u vjezdu na parkoviště náležitě vysvětleno vše potřebné a já začínal mít pocit, že na této akci mě asi nic nezklame.  Lístek jsem měl zakoupený již v Praze a tak jsem za něj obdržel pásku, která opravňovala k návštěvě i k opuštění a následnému návratu do areálu. Fronty u vstupu nebyly skoro žádné, ochranka pracovala spolehlivě a rychle. Vše bylo organizačně naprosto v pořádku a tak jsem byl logicky poslán podél areálu do stanového městečka, kde jsem za zvuku Skinny Puppy, hrajících na Kenvelo stage (KS), stavěl zapůjčený stan. Trochu mi to trvalo, ale nakonec jsem stan postavil. Sice jsem poté zjistil pár nepřesností, ale spát se v něm dalo :) Vybral jsem si místo při kraji vedle pole, které bylo snadno zapamatovatelné a v duchu se obdivoval odvážlivcům, kteří svůj stan měli uprostřed městečka a tak jsem se potom vůbec nedivil jejich hláškám typu "Kde je kua ten náš stan!" a podobně.

Něco před devátou jsem byl již v areálu LP a mapoval jsem si prostředí. Obešel jsem celé prostranství kde se střídala různá občerstvení se spoustou pódií, pivních stanů a dalších vychytávek. Pak jsem si vyhladovělý zašel na jídlo a k němu si koupil točenou Plzeň. Stála 35,- Kč, pro někoho drahá a na festivalové pivo je prý "dvanáctka" dost silná, ale mně to nevadilo, pil jsem jí v podstatě celý víkend, prokládaje to různým nealkem, které bylo stejně drahé jako Plzeň, což mi také přišlo celkem v klidu. Ceny jídel byly také přijatelné a komu se nechtělo jíst v areálu, mohl si zaskočit do nedalekého Kauflandu a tam si koupit co chtěl, což díky volnému pohybu nebyl problém. K cenám bych chtěl ještě říci, že mi přišly celkem v pořádku, protože jsem letos měl v plánu navštívit pouze tento fesťák a tak jsem se na něj finančně připravil, ale musím konstatovat, že zvládnout více festivalů z nepřeberné letošní nabídky se asi jen tak nedá a nebo ano, ale s pořádně vykrvácenou šrajtoflí. Proto můj názor na ceny na LP můžete považovat za subjektivní.

A teď již k páteční produkci. Nejdříve jsem se zastavil u svých známých, za partičkou Bluesound djs, kteří měli svůj stan kousek vedle stanu divadelního. Tento stan zbudovali společně se Spratek.org a z mé strany jim zde musím vyjádřit svůj velký obdiv za jejich nadšení, se kterým pouze za své náklady vytvořili toto báječné místo
s dokonalým soundem a zajímavou videoprojekcí, kde se hrálo od pátku až do neděle. RESPECT pánové!
Po této návštěvě jsem se vypravil na Talent stage (TS), kde hrál projekt I am X Chrise Cornera, zpěváka ze Sneaker Pimps. Byl to můj první velký hudební zážitek na této akci a hned zkraje takhle velká pecka, z mého pohledu jeden z vrcholů večera i když těch hudebních kvalit bylo pak ještě po celý víkend nespočítaně. Každopádně v okamžiku, kdy pan X vyzval publikum, aby za ním vyskákalo na pódium a ono jej něco kolem padesáti nadšenců poslechlo, mě při posledním songu jeho vystoupení opravdu silně mrazilo v zádech a podle mého jsem jako mnoho ostatních nechtěl, aby toto vystoupení někdy skončilo. Na pódiu skákalo mnoho lidí, mezi nima lítal Chris a cákal šáňo do davu a o kousek vedle skákal nezbeda Slamitch z Rave.cz se členkou projektu I am X na zádech. Pódium pak prý trochu ruplo, ale myslím, že to nikomu nevadilo, zážitek to byl neopakovatelný a takovýto začátek akce, na kterou jsem se moc těšil, mě nenechal na pochybách, že jsem tam správně.

Pak jsem se opět přesunul za Bluesoundama, kde se začínal rozjíždět pořádný večírek a poté jsem se vypravil na KS na vystoupení Sisters of Mercy, kteří pro mě byli takovou tou romanticko - nostalgickou vzpomínkou na střední školu, kdy jsem je dost poslouchal. Vystoupení to nebylo špatné, ale zase tolik mě to nebralo, čekal jsem více známých pecek. A tak jsem se opět přesunul na TS, která se mezitím proměnila na Breakbeat.cz stage, kde hrál Jan 2 z Ohm Square na gramce a  byl to již druhý parádní zážitek na této stagei. Každému jeho vystoupení vřele doporučuji, takto energický breakbeat set jsem již dlouho neslyšel i když musím ještě dodat, že dj Voita a mně neznámý MC, kteří vystupovali po Janovi 2, byli také výborní a moc mě bavili. V tuto chvíli jsem zde potkal svého dobrého známého Viktora, se kterým jsme se společně vydali na Roniho Size na Evropa 2 stage (E2S). Ten bohužel vůbec nedorazil a místo něj zahrál celkem 4-hodinový set dj Zinc.  Podle mě hrál výborně, ale mohlo to být trošku ostřejší, přesto jsem se bavil královsky a rozhodně mě nezklamal. Poté jsem dal ještě nějaký to pivko a posledního jointa na breakbeat stage a hurá do stanu, bylo asi něco kolem pátéšesté. Spal jsem s přestávkama asi do dvou, ve vedlejších stanech stále někdo kecal, což na těchto akcích je celkem normální :)

Potom co jsem se konečně dostal ze svého stanu, úplně hotovej vedrem, jsem se vrátil do areálu a dal něco do žaludku. Pak jsem koupil pivko a šel za kámošem na projekci animáčů do filmového stanu. Zde padnul první joint sobotního dne (ostatní brčka již popisovat nebudu) a pomalu, při výborném animáči o zabouchlým žabákovi, jsem se opět dostával do nálady pátečního večera.  Po filmu jsme vyrazili na KS, kde hráli Priessnitz, kteří byli fajn a odvedli poctivý výkon. Celé odpoledne jsme jen tak posedávali, sdělovali si páteční zážitky a chvílema se přesouvali k různým pódiím. V tomto zevláckém rytmu jsem měl možnost poslechnout si Bow Wave na E2S. A i přesto, že hip hop není úplně moje parketa, musím uznat, že byli výborní. Po nich vystupovali Hypnotix – klasika, standartní zážitek. Pak jsem zašel se známými na domácí slivovici ke mně do stanu a pomalu se připravoval na večer. Všichni jsme byli po pátku už trochu unaveni, neustálé pohybování mezi stany a pódii nás stálo docela dost sil.

Večer jsem si zašel na KS, kde hrála Apocalyptica, kterou jsem naživo zatím neslyšel. Bylo to rozhodně velmi rozjeté vystoupení, ale už jsem z tohoto žánru asi nadobro vyplul jiným směrem a tak jsem se vydal na E2S, kde hráli Ralph Myerz & J.H. Band, kteří mne, na rozdíl od finských violoncellistů, zase dostali do toho správného rytmu. Tato rozjetá, taneční záležitost mi nadlouho zůstane ve vzpomínách díky kvalitní hudební produkci a také show s velkou energií, kterou tahle banda vytvářela. Poté jsem si odskočil na Sunshine, kteří hráli na KS. Nikdy jsem je neslyšel live a tak jsem se na ně těšil. Byli super, moc jsem nechápal, že publikum je bere celkem vlažně, přestože takovýchto kvalitních a velmi zajímavých kytarovek zase tolik v Čechách nemáme. Neuvěřitelná síla a profesionalita z nich úplně čišela a nadšení, že mohou zahrát pro lidi ve svém rodném Táboře bylo zjevné, škoda, že to ti lidi tak dle mého nebrali. Po Sunshine jsem se vrátil opět na E2S, kde hráli Moimir Papalescu & The Nihilists, o kterých jsem slyšel jen samou chválu a já slova chvály rozhodně budu rád šířit po jejich vystoupení dál. Pak zase návrat na KS a vystoupení Nick Cavea a jeho The Bad Seeds, které bylo výborně pojaté a mezi starými fláky se objevily i nové songy. Nick rozhodně nezklamal a sledovat jeho sehraný a mnohačlenný ansámbl byla opravdu pastva nejen pro oči.

Stereo MC´s, kteří hráli na E2S byli jistě výborní, ale přišlo mi to o něco méně zajímavé, než v Malé sportovní hale, kde jsem je viděl naposled a tak jsem se vydal do velkého cirkusového stanu Techno/house area, ve kterém hrál dj Jimmy Van M,  jehož set byl neskutečně energický, pomalu gradující, s velkou porcí hudebních zážitků. Sety Omida aka 16B  mám fakt moc rád a on to jistě dobře ví. Jeho nástup po Jimmym byl naprosto přesný a s touto rovnováhou pokračoval v rozjetém mejdanu. Poslouchal jsem ještě část jeho setu po přechodu do techna a pak, již hodně zmožen, jsem se pomalu chystal na cestu do stanového městečka, na trochu toho spánku jelikož začala být k ránu nesnesitelná zima. A tak jsem, bohužel, na set Phil Thompsona již neměl šťávu.

Tak takto vypadal z mého pohledu letošní LOVE PLANET, festival, který mne nezklamal v žádném bodě, byl organizačně do puntíku zvládnut a panovala na něm po celou dobu velmi přátelská atmosféra  s obrovskou koncentrací nádhernejch holek. Jistě jsem zde nepopsal úplně vše co jsem zde viděl, zažil a slyšel , ale to jsem ani nechtěl, něco si musím nechat také pro sebe.

Tento report je především mým poděkováním všem, kteří se na organizaci LP podíleli a kterým velice děkuji za parádní prázdninový víkend, o kterém šťasten mohu říci "Byl jsem při tom a jsem potěšen, že nás nikdo neseřezal :)"      
       
Lukáš